Pitulník horský

Pitulník horský
Pitulník horský (Galeobdolon montanum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod	pitulník (Galeobdolon)
Binomické jméno
Galeobdolon montanum (Pers.) Rchb.
Synonyma
Lamiastrum montanum Lamium galeobdolon subsp. montanum Galeobdolon luteum subsp. montanum[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pitulník horský (Galeobdolon montanum) planě rostoucí, vytrvalá, středně vysoká, žlutě kvetoucí bylina z rodu pitulník, která byla v minulosti řazena do rodu hluchavka.

Výskyt

Areál druhu se rozkládá od Pyrenejí a Britských ostrovů na západě, přes Itálii na jihu až po Karpaty, Balkán a Malou Asii na východě. Těžištěm jeho rozšíření je střední Evropa. V České republice se vyskytuje poměrně hodně, od nížin do zhruba 1300 m nad mořem.^[2][3]

Ekologie

Roste na místech s vysokou vzdušnou vlhkostí, v listnatých, smíšených i lužních lesích, ve vrbových nebo olšových křovinách okolo vodních toků nebo nádrží stejně jako na horských loukách či v městských parcích, na plném slunci nebo v polostínu. Nejlépe se mu daří na vlhkých, slabě kyselých půdách s dostatkem humusu, které však nemohou být dlouhodobě pod vodou. Vyskytuje se v širokém spektru výšek, od planárního po subalpínský výškový stupeň.^[2][3][4]

Popis

Květy

Vytrvalá rostlina s lodyhou dorůstající do výše 30 až 60 cm. Vystoupavá nebo přímá a nevětvená lodyha je mírně čtyřhranná, v dolní části stejnoměrně porostlá krátkými chlupy a v horní holá. Lodyžní listy s výraznou žilnatinou vyrůstají křižmostojně, mají dlouhé řapíky a jejich vejčité až vejčitě kopinaté čepele bývají dlouhé 2 až 7 a široké 1 až 4 cm. Na bázi jsou uťaté nebo srdčité, po obvodě hrubě pilovité a po obou stranách bývají krátce chlupaté. V horní části lodyhy listy přecházejí v listeny, které se směrem vzhůru zkracují, jsou kopinatého tvaru, mají klínovitou bázi, po okraji jsou vroubkované a bývají zakončené dlouhým a špičatým zubem. Z oddenků vyrůstají plazivé kořenují odnože mající 3 až 4 cm velké okrouhlé a po obvodě zoubkované listy; odnože přečkávají zimu.

V úžlabí čtyř až osmi řad listenů vyrůstají v oddálených lichopřeslenech, po osmi až dvanácti, přisedlé oboupohlavné květy velké 2 až 2,5 cm. Zvonkovitý kalich je asi 12 mm dlouhý, jeho pět trojúhelníkovitých zubů má na vrcholu ostré chlupy. Světle žlutá koruna má dlouhou prohnutou květní trubku, vně chlupatý vyklenutý horní pysk a rezavě skvrnitý trojcípý dolní pysk s bočními zmenšenými cípy. Dvě přední tyčinky jsou delší než zadní a nesou tmavě hnědé lysé prašníky. Svrchní semeník je srostlý ze dvou plodolistů. Kvete od května do června, opylení zajišťuje létající hmyz.

Plodem květu jsou čtyři černé tvrdky vejčitého tvaru s bílým přívěskem. Rostliny se v přírodě rozmnožují odnožemi nebo semeny, která roznášejí mravenci.^[2][3][4][5]

Taxonomie

Pitulník horský je tetraploidní druh (2n = 36), vznikl pravděpodobně křížením mezi diploidními pitulníkem žlutým a pitulníkem žlutavým. Za samostatný druh je považován teprve od poloviny 20. století a i dnes je některými badateli hodnocen jako poddruh pitulníku žlutého.^[2][5]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pitulník horský na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření pitulníku horského v ČR