Pivovar Bílina

Pivovar Bílina
Stav hlavní budovy v roce 2015.
Stav hlavní budovy v roce 2015.
StátČeskoČesko Česko
MístoBílina
Založen1615
Majitel pivovarurod Lobkowiczů (1615–1948, 1989–1997), Lesy Sever (od 2016)
Názvy značekZámecké světlé
Březňák tmavý
Perla severu
AdresaPivovarské náměstí, Bílina
Souřadnice
Kód památky42403/5-2546 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pivovar Bílina (dříve také Bílinský pivovar Max Lobkowicz) je bývalý zámecký pivovar v obci Bílina na Teplicku uzavřený roku 1977. Objekt je památkově chráněný, dlouhodobě ale chátrá. Pivovar byl založen roku 1615 a vařil výčepní piva, ležáky, tmavá piva i tzv. kozel.[1][2]

Historie

Pivovar byl založen už roku 1615 rodem Lobkowiczů, ale hlavní barokní zděná budova v současnosti stojící na Pivovarském náměstí byla dostavena až roku 1695.[3] [4] Mezi lety 1798–1810 procházel pivovar rozsáhlými úpravami a modernizací dle plánů Ing. Witschiegla.[5] Koncem 18. století se pro bílinský pivovar projektoval vertikální sladovnický hvozd (neboli sušárna sladu), který je možné vytápět kamenným uhlím.[6] Vybudován byl také nový ležácký sklep ve skále pod bílinským zámkem v roce 1880.[5] V letech 1892–1897 měl pivovar v nájmu Carl Anton Maria Dreher mladší z rodiny úspěšných žateckých pivovarníků.[7] Koncem 19. století došlo také k poslední velké rekonstrukci pivovaru.[5]

Původní Bílinský pivovar Max Lobkowicz byl vyhláškou ministryně výživy (sbírky 1476/1948 Ú.l.) k 1. lednu 1948 znárodněn a spolu s tím i další podniky v majetku Dr. Maxe Ervina Lobkowicze, který vlastnil jak Bílinskou kyselku tak několik uhelných dolů.[8][9] Ustaveno bylo 22 národních pivovarů – ten bílinský spadal pod závod Krušnohorské pivovary, který slučoval podniky menší výroby v regionu. V roce 1960 se pak pivovary reorganizovaly podle nově vyhlášených krajů a bílinský pivovar tak přešel pod národní podnik Severočeské pivovary.[10]

K přerušení výroby došlo roku 1972,[11] nějakou dobu byl ještě pronajímán a fungoval jako sladovna,[2] ale roku 1977 byla výroba piva definitivně ukončena a dále již pivovar sloužil jen jako skladiště.[4] [3] Hlavní budova a další přilehlé stavby v areálu jsou od roku 1992 památkově chráněny.[12] Po proběhnutí restitucí v roce 1989 připadl pivovar rodu Lobkowiczů, kteří ho nějakou dobu pronajímali.[1][4] Město ho pak od Martina Lobkowicze odkoupilo v roce 1997.[4][13]

Za pivovarem stál v ulici Litoměřická i pivovarský rybník[9] – ten byl později zrušen a využíván jako městské kluziště, pro pivovar se proto muselo v 70. letech vystavět nové čpavkové chlazení.[14] Nakonec bylo zrušeno i kluziště a v místě bývalého rybníka byl mezi lety 2000–2001 vybudován krytý zimní stadion.[2][15] [16] V historii byl pivovar napájen i vodovodem z obce Lukov.[17]

Současnost pivovaru

Město se po odkoupení pivovaru marně snažilo nabídnout ho investorům i v zahraničí. Od roku 2001 ho nabízelo k prodeji či pronájmu.[18][4] Po čtyřech letech došlo k opravě průčelí pivovaru a jejímu zabezpečení.[4] Havarijní stav budov a památková ochrana však výrazně komplikovaly možnou větší rekonstrukci a další využití a město tak jednalo i o možnosti objekt památkové ochrany zbavit.[13]

V roce 2009 začalo město intenzivně jednat o možné rekonstrukci pivovaru, vypověděli se tehdejší nájemci části areálu (v místě se vystřídala výrobna nábytku i pneuservis), město nechalo vypracovat studii využití části areálu a zřídilo komisi pro rekonstrukci.[19] Objevili se i zájemci z Německa a bylo v plánu rekonstrukci financovat z evropských fondů, což ale nebylo realizováno.[20] V roce 2010 byl schválen záměr k prodeji pivovaru za 2,3 milionu korun.[21] O pivovar pak v roce 2013 projevila zájem firma RHPI (dceřiná v ROSS Holding), která měla za sebou přestavbu pivovaru v Chotěboři a chtěla obnovit výrobu piva i v Bílině, k realizaci však opět nedošlo.[4][22] V roce 2016 pak areál koupila společnost Lesy Sever, která do svého vlastnictví dříve získala i bílinský zámek. V plánu bylo zachování a oprava památkově chráněných budov a demolice ostatních ve špatném stavu.[23]

V areálu pivovaru se konají občasné kulturní akce organizované Historickým spolkem města Bíliny, jinak ale nadále chátrá.

Druhy piva

Za první republiky se v Bílině vyrábělo hlavně tzv. Zámecké světlé 12°, Březňák tmavý 12° a Kozel 12° (také pod německým názvem „Doppel-Bock“),[24][1] přičemž pivo Březňák dnes vyrábí Pivovar Velké Březno u Ústí nad Labem. Z původních etiket lahví je možné dohledat i dříve vyráběné druhy piva z doby, kdy pivovar přešel pod národní podnik Severočeské pivovary. V té době byla nejpopulárnější tzv. Perla severu (někdy jako Bílinská perla).[25][4] Po roce 1960 pivovar vyráběl:

  • Výčepní světlé 7°
  • Světlé 10°
  • Světlý ležák 12°
  • Bílinské tmavé 10°
  • Perla severu 11°

Reference

  1. a b c ADMIN. Lobkowiczký pivovar v Bílině – Pivovary.Info [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online. 
  2. a b c Z historie města - Město Bílina. www.bilina.cz [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online. 
  3. a b Historie města v datech. muzeum-bilina.netstranky.cz [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h Laiblová, L. (3. ledna 2013) Perla severu se možná vrátí. 5+2dny. Dostupné online
  5. a b c Markovičová, N. (2014). Turistické zajímavosti Teplického regionu. Bakalářská práce. VŠB, hornicko-geologická fakulta. Dostupné online
  6. Anderle, J. (2013). Tradiční výroba sladu a piva z hlediska stavební typologie na příkladech z Plzeňska. Památky západních Čech III. Dostupné online Archivováno 4. 7. 2020 na Wayback Machine.
  7. ANIMATO (WWW.ANIMATO.CZ), Studio. Vývozní pivovar. Regionální muzeum K. A. Polánka Žatec [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online. 
  8. Vyhledávání ASPI. EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online. 
  9. a b Občanské sdružení Bílina. (2006). Bílinsko očima původních německých obyvatel. Dostupné online Archivováno 4. 7. 2020 na Wayback Machine.
  10. Chládek, L. (2007). Pivovarnictví. Grada.
  11. MARKUZZIOVÁ, Olga. OBRAZEM: Fotografie z míst, která vyvolávají emoce. To je nová výstava v Bílině. E-TEPLICKO.CZ [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online. 
  12. pivovar - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online. 
  13. a b Střípky z Bíliny: Vyřazení pivovaru ze seznamu kulturních památek. Bílinský zpravodaj, ročník XVII, č. 16 (2. srpna 2007).
  14. CzechFolks.com PLUS » Dobromila Lebrová: Můj první projekt [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-04. (anglicky) 
  15. Zaťková, P. (15. srpen 2014). Projekce starých pohlednic Bíliny II: ze sbírky Tomáše Matějky. Bílinský zpravodaj, ročník XXIV, číslo 17. Dostupné online
  16. Zimní stadion Bílina. www.apistudio.cz [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-04. 
  17. Laiblová, L. (7. května 2008). Lukov, obec v chráněné krajinné oblasti českého středohoří. Bílinský zpravodaj, ročník XVII, číslo 10.
  18. Střípky z Bíliny: Využití pivovaru bude zajišťovat realitní kancelář. Bílinský zpravodaj, ročník XVII, číslo 10 (7. května 2008).
  19. Kvěch, L. (25. června 2009). Rada města na své 12. schůzi. Bílinský zpravodaj, ročník XIX, číslo 13. Dostupné online
  20. Bílina by měla mít opět fungující pivovar. Teplický deník. 2009-04-18. Dostupné online [cit. 2020-07-04]. 
  21. Zastupitelstvo města Bíliny. (30. září 2010). Usnesení z 6. zasedání v roce 2010. Dostupné online
  22. Karlová, J. (8. července 2010). Pivovar se možná dočká. Bílinský zpravodaj, ročník XX, číslo 14. Dostupné online
  23. REDAKCE. Pivovar v Bílině koupily Lesy Sever. Teplický deník. 2016-08-04. Dostupné online [cit. 2020-07-04]. 
  24. Pivovar Bílina. pivety.com [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online. 
  25. Aukce pohlednic a známek - Pivo - Severní Čechy - Pivovar Bílina PE. www.sberatelstvi.cz [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bilin-Brauerei.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Alte Brauerei von Bilin (Bílina)