Pivovar Chlumec nad Cidlinou

Zámecký pivovar a sladovna Chlumec nad Cidlinou
Poloha
Adresa	Chlumec nad Cidlinou IV, Česko Česko
Ulice	Boženy Němcové
Souřadnice	50°9′29,1″ s. š., 15°27′48,4″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pivovar v Chlumci nad Cidlinou je budova z roku 1869, situovaná v ulici Boženy Němcové v Chlumci nad Cidlinou. Pivovar byl ve své době největší průmyslovou stavbou v Pocidliní.^[1]

Pivovarnictví před zbudováním pivovaru

První zprávy o vaření piva v Chlumci nad Cidlinou pocházejí z 1. poloviny 15. století, kdy chlumecké panství vlastnili páni z Bergova. Rozkvět pivovarnictví ve městě pak nastal v období Pernštejnů: Vojtěch z Pernštejna udělil městu v roce 1524 právo vařit pivo v rychtě, kde byl zřízen i šenk. V 16. století za vlády Pernštějnů ve městě vznikly hned 3 pivovary – Kostelní (v ulici kostelní čp. 39^[2]), Při Masných krámech (na místě dnešní budovy majorátu) a U Valů (též Kuldanovský či Kuldovský^[2]) – a také v něm fungovalo 5 sladoven.^[3]

V roce 1547 převzala pernštejnské statky královská komora a dohled tak vykonával přímo císař Rudolf II., který nařídil v roce 1579 zbudovat komorní pivovar v areálu vodního hradu. V roce 1623 pak nový majitel panství Václav Vchynský všechny tři městské pivovary zrušil a vytvořil jediný, tzv. panský pivovar rodu Vchynských (později Kinských).^[3] Všechny tři pánve městských pivovarů pak byly odprodány do tohoto panského pivovaru.^[1]

Nová budova pivovaru

Po požáru vodního hradu v roce 1745 vybudovali Kinští nové hospodářské centrum v blízkosti dnešní ulice Boženy Němcové. V tomto areálu byl zřízen i nový pivovar.^[3] K jeho rozvoji došlo v 19. století zejména díky sládkům Josefu Daňkovi st. a Josefu Daňkovi ml., kteří v pivovaru působili v letech 1820 – 68.^[3] Kromě nich se ale v pivovaru v 19. století vystřídali i další nájemci.^[2]

V roce 1869 zadal Oktavián Kinský rozsáhlou přestavbu pivovaru staviteli Václavu Nosakovičovi – pivovar tak byl rozšířen i na území bývalého cukrovaru zničeného požárem v roce 1841 a získal tak vlastně dnešní podobu. V roce 1930 činila roční produkce 12 800 hektolitrů piva a v roce 1937 pak dosáhla dokonce 15 000 hektolitrů.^[3]

Další rekonstrukce objektu proběhla v letech 1910 – 11, kdy byl sládkem Karel Kholl a výstav činil rekordních 18 000 hektolitrů piva.^[2] V období první republiky a protektorátu pak byl nájemcem pivovaru Václav Tůma.^[3] Ve 30. letech 20. století byla do funkcionalistické podoby rekonstruována varna.^[2] Od roku 1948 (1945^[2]) byl pivovar pod národní správou, v roce 1949 pak byla výroba piva zastavena.^[3]

V roce 2018 byly objekty pivovaru již zchátralé a využívaly se pouze částečně – jako sklady.^[4]

Architektura

Databáze projektu Industriální topografie České republiky k architektuře objektu uvádí: "Pivovar ... měl zprvu klasickou dvoukřídlou dispozici se sladovnou, k níž v pravém úhlu přiléhal vlastní pivovar. Postupem let se komplex rozrůstal do dnešní podoby. Hlavní trakt, obrácený k řece, je zvýrazněn dvěma rizality – sladovního hvozdu s příslušenstvím (vrchní díl má hrázděné zdivo) a bloku varny korunovaného vysokým komínem továrního typu. Nedaleko stojí objekty chladného hospodářství z přelomu 19. a 20. století, níže se nacházela spilka a pod ní rozlehlé sklepy. Sladovna je barokní s průmyslovým doplňkem věžovitého hvozdu a válcovým párníkem s kovovou konstrukcí ve vrcholku. Také varna má industriální podobu, oproti staré spilce ve dvoře, která nese klasicistní znaky."^[2]

Budova pivovaru, stejně jako další technické stavby v okolí (např. cukrovar), představovala ve své době nově nastupující architektonický trend, který byl protikladem tehdy populární historizující tvorby. Lze hovořit o tzv. tovární architektuře, která se inspirovala v empíru a prezentovala již prvky funkcionalismu a konstruktivismu. Tento architektonický přístup z praktických a finančních důvodů rezignoval na dekorace a soustředil se na funkčnost (stěny budov jsou buď zcela bez oken, nebo členěné velkými halovými okny, často se segmentovým obloukem).^[1]

Zajímavost

Budova chlumeckého pivovaru je zobrazena na ostrostřeleckém terči, který má ve sbírkách Městské muzeum Loreta.^[1]

Reference