Pivovar Jehnice

Pivovar Jehnice
StátČeskoČesko Česko
MístoJehnice
Zrušen1943
Souřadnice49°16′16,2″ s. š., 16°35′38,1″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pivovar Jehnice byl pivovar v Brně v městské části Brno-Jehnice.

Historie

Jehnický pivovar na přelomu 19. a 20. století

První zpráva o pivovaru v Jehnicích pochází z roku 1685, kdy byl v řečkovické matriční knize uveden panský bednář Tomáš Tománek.[1] Zdejší pivovar byl důležitou hospodářskou součástí zdejšího svobodného dvora. Ležel při poutní cestě z Řečkovic do Vranova, takže se zde s oblibou zastavovali poutníci. Před rokem 1754 byl jehnickým pivem zásobován i Špilberk.[2]

Celý provoz byl podstatně zmodernizován v 80. letech 19. století majitelem jehnického velkostatku, brněnským průmyslníkem Theodorem von Offermannem. V roce 1886 postavil v blízkosti svého zámku novou budovu pivovaru s rozsáhlým dvorem před ní. V přízemí budovy se nacházela pivovarská restaurace, v patrech byly byty správce a sládka.[3] Počátkem 20. století byla pro pivovar vybudována na blízkém potoku čistírna odpadních vod.[4] Jehnice a jejich okolí byly od přelomu 19. a 20. století oblíbenou rekreační oblastí Brňanů, kteří sem mířili na vycházky a obvykle se také zastavovali na vyhlášené jehnické pivo.[5] Roku 1924 prodala majitelka statku Adéla Bauerová jehnický pivovar se sladovnou a restaurací brněnské společnosti Moravia, tehdy druhému největšímu pivovarskému podniku v Brně.[6] Moravia vařila v Jehnicích pivo i nadále, ve 30. letech také postavila novou výkonnější čističku.[4] Zejména kvůli hospodářské krizi ale výroba piva klesala, navíc začala druhá světová válka. Provoz v jehnickém pivovaru tak byl ukončen 15. března 1943. Majitelem areálu se stal starobrněnský pivovar, zůstal však bez využití. V květnu 1945 byl těžce poškozen při osvobozovacích bojích.[7] Výroba v pivovaru už obnovena nebyla, později sloužil sousednímu státnímu statku jako drůbežárna a sklad zeleniny, ve sklepích byly pěstovány žampiony. Po roce 1990 byl zařazen mezi brownfieldy.[8][9]

V roce 2015 byla zahájena přestavba areálu pivovaru na rezidenční komplex. Zachována zůstala budova z roku 1886, která byla přebudována na bytový dům, jenž byl v okolí doplněn dalšími moderními bytovými domy.[10][11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ ČERNOHLÁVEK, Jan, a kol. Jehnice od minulosti k dnešku : sborník statí k výročí 720 let obce 1292–2012. Brno: PhDr. Karel Kovařík, 2012. ISBN 978-80-85763-71-3. S. 20. Dále jen Černohlávek. 
  2. ↑ Černohlávek, s. 25–26.
  3. ↑ Černohlávek, s. 35.
  4. ↑ a b Černohlávek, s. 42.
  5. ↑ Černohlávek, s. 123–125.
  6. ↑ Černohlávek, s. 40.
  7. ↑ Černohlávek, s. 47.
  8. ↑ Černohlávek, s. 48.
  9. ↑ Pivovar Jehnice [online]. Prazdnedomy.cz [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ ČAMBORA, Jan. Chátrající areál bývalého pivovaru v Jehnicích zmizí. Nahradí ho bytové domy [online]. Brnensky.denik.cz, 2015-07-13 [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ OSOUCH, Marek. Developer sliboval péči o seniory, na kraji Brna však staví komerční byty [online]. Idnes.cz, 2020-08-26 [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Brno, Jehnice, pohlednice pivovaru.jpg
Pivovar, Jehnice, Brno - pohlednice ze začátku 20. století?