Piwniczna-Zdrój

Piwniczna-Zdrój ; Piwniczna-Zdrój
	Celkový pohled
	; znak
Poloha
Souřadnice	49°26′7″ s. š., 20°42′41″ v. d.
Časové pásmo	UTC+1
Stát	Polsko
Vojvodství	Malopolské
Okres	Nowy Sącz
Gmina	Piwniczna-Zdrój
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Piwniczna-Zdrój Piwniczna-Zdrój, Polsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	38,3 km²
Počet obyvatel	5 891 (2014)
Hustota zalidnění	153,8 obyv./km²
Správa
Vznik	1348
Oficiální web	www.piwniczna.pl
Adresa obecního úřadu	Rynek 20, 33-350 Piwniczna-Zdrój
Telefonní předvolba	(+48) 18
PSČ	33-350
Označení vozidel	KNS
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Piwniczna-Zdrój je město v okrese Nowy Sącz v Malopolském vojvodství u jižní hranice Polska se Slovenskem. Stojí na břehu řeky Poprad v nadmořské výšce nad 357 metrů a v roce 2014 zde žilo 5 891 obyvatel.^[1] Prochází jím železniční trať a silnice č. 87 z Nového Sádku, která dále pokračuje do Staré Ľubovni. Na slovenské straně hranice na město navazuje Mníšek nad Popradem.^[2]

Historie

Svobodné královské město Piwniczna založil v údolí Popradu král Kazimír III. Veliký roku 1348 jako opěrný bod určený k obraně hranice. K lokaci města podle magdeburského práva byl vybrán novosádecký měšťan Hanko. Díky poloze na frekventované obchodní cestě do Maďarska a četným privilegiím se město rychle rozvíjelo.

V osmnáctém století mělo vodovod s vodojemem, hostinec, školu, nemocnici a fungovala zde papírna. V letech 1874–1876 byla vybudována železnice Nowy Sącz – Muszyna, ale nádraží v Piwniczné bylo postaveno až roku 1908, kdy město získalo dotaci na jeho postavení. V roce 1876 město postihl požár, při kterém shořel dřevěný kostel a čtyřicet domů. V poslední čtvrtině devatenáctého století byly objeveny zdejší minerální prameny a město se stalo známým letoviskem.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[3]^[4]^[5]^[6]
	1869	1890	1900	1910	1921	1931	1943	1988	2002	2011
Obyvatelé	2 843	3 401	3 636	3 810	3 632	4 315	7 720	5 388	5 769	5 999

Lázeňství a cestovní ruch

Místní kyselé minerální prameny s obsahem hydrogenuhličitanů vápníku, hořčíku a železa podporují léčení nemocí trávicího ústrojí. Okolní kopcovitá krajina poskytuje dobré podmínky pro zimní sporty. V okolních vesnicích se nachází řada lyžařských vleků a lanovek.

Pamětihodnosti

Náměstí s radnicí z devatenáctého století
Postmoderní dům čp. 23 z let 2004–2008
Kašna z roku 1913 uprostřed náměstí
Farní kostel Narození Panny Marie z lete 1881–1886

Galerie

Radnice
Kostel
Lázeňský park
Minerální pramen
Kašna na náměstí

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Piwniczna-Zdrój na polské Wikipedii.

↑ Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2014 r.. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2014. 199 s. Dostupné online. S. 97. (polsky)
↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-06-11]. Dostupné online.
↑ Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1900, tom XII, „Galizien“. Vídeň: [s.n.], 1907. Dostupné online. (německy)
↑ Skorowidz miejscowości Rzeczypospolitej Polskiej – Tom XII – Województwo Krakowskie i Śląsk Cieszyński. Varšava: Główny Urząd Statystyczny Rzeczypospolitej Polskiej, 1925. (polsky)
↑ Statystyka Polski. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1926. Dostupné online. (polsky)
↑ Statystyka Polski seria C. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1938. Dostupné online. (polsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Piwniczna-Zdrój na Wikimedia Commons

[po-1] Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2014 r.. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2014. 199 s. Dostupné online. S. 97. (polsky)

[mapa-2] Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-06-11]. Dostupné online.

[obyvatelstvo-1-3] Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1900, tom XII, „Galizien“. Vídeň: [s.n.], 1907. Dostupné online. (německy)

[obyvatelstvo-2-4] Skorowidz miejscowości Rzeczypospolitej Polskiej – Tom XII – Województwo Krakowskie i Śląsk Cieszyński. Varšava: Główny Urząd Statystyczny Rzeczypospolitej Polskiej, 1925. (polsky)

[obyvatelstvo-3-5] Statystyka Polski. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1926. Dostupné online. (polsky)

[obyvatelstvo-4-6] Statystyka Polski seria C. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1938. Dostupné online. (polsky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály