Pláštník velký

Jak číst taxoboxPláštník velký
alternativní popis obrázku chybí
Pláštník velký v Bolívii
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Velkořádchudozubí (Xenarthra)
Řádpásovci (Cingulata)
Čeleďpláštníkovití (Chlamyphoridae)
Rodpláštník (Chlamyphorus)
Fitzinger, 1871
Binomické jméno
Calyptophractus retusus
(Burmeister, 1863)
Rozšíření pláštníka velkého
Rozšíření pláštníka velkého
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pláštník velký (Calyptophractus retusus) je druh chudozobého savce z čeledi pláštníkovitých a jediný zástupce rodu Calyptophractus. Vyskytuje se pouze v jihoamerickém regionu Gran Chaco na rozhraní Argentiny, Bolívie a Paraguaye na suchých písčitých podložích. Jedná se o poměrně unikátního pásovce, který byl pro svůj podzemní, noční způsob života přirovnáván ke krtkům.[2]

Systematika

Za formální autoritu druhu se považuje německo-argentinský přírodovědec Hermann Burmeister, který druh popsal v roce 1863.[3][4] Nejbližším příbuzným pláštníka velkého je pláštník malý (Chlamyphorus truncatus). Oba druhy se od sebe vydělily již někdy před 17 (± 3) miliony lety a představují jediné recentními zástupce podčeledi Chlamyphorinae.[5]

Výskyt

Pláštník velký je endemitem Gran Chaco, geografického regionu na pomezí severní Argentiny, jihovýchodní Bolívie a západního Paraguaye.[5] Stanoviště druhu utváří oblasti s písečným podložím, ve kterých může snadno hrabat. Typicky se jedná o sušší oblasti s trnitou vegetací. Může se vyskytovat i v blízkosti lidských sídlišť, zcela absentuje v krajině s jílovitou půdou.[6]

Popis

Kresba holotypu publikovaná v Burmeisterově popisu

Jedná se o menší druh pásovce o délce těla kolem 116–189 mm, ocas je dlouhý kolem 35–43 mm. Jeho hmotnost se pohybuje kolem 100 g.[7] Pláštník velký je vzhledem k ostatním pásovcům značně nezvyklý a některé jeho morfologické charakteristicky i způsob života spíše připomínají krtka než pásovce. K těmto zvláštnostem patří např. silně redukované oči a uši, mohutné drápy na předních končetinách uzpůsobených hrabání nebo striktně fossoriální (podzemní) způsob života.[2]

Stejně jako ostatní pásovci má pláštník velký na hřbetu kostěný krunýř. Ten má 24 podélných světle žlutohnědých pásů spojených s hřbetní kůží. Hlavový štít zasahuje až k očím. Spodina, boky a nohy jsou pokryty dlouhou hedvábnou bílošedou srstí. Ocas je částečně oštítěn také. Přední končetiny mají pět prstů. Pláštník velký je podobný pláštníku malému, avšak ve srovnání s sním je mnohem větší, celý jeho krunýř je spojen s tělem, jeho méně výrazný hlavový štít postrádá zadní řadu velkých šupin a zadní štít je nespojitý (přerušovaný), tzn. skládá se z většího množství menších štítků rozprostřených kolem anální oblasti, mezi nimiž se nachází oblasti holé kůže.[7] Na každé straně čelisti se nachází 8 kolíkových zubů, tzn. celkem má 32 zubů.[2]

Chování

Exemplář ze sbírek Přírodovědného muzea v německém Görlitzu

Chování pláštníka velkého není dostatečné prozkoumáno. Spolu s pláštníkem malým se jedná o jednoho z nejhůře zastižitelných savců na světě a pozorování druhu ve volné přírodě jsou extrémně vzácná. Na vině je hned několik faktorů, k nimž patří noční způsobem života v podzemní i fragmentovaný výskyt druhu.[5] Patrně se krmí všežravě na hmyzu a larvách, které najde v podzemí. V případě odchycení vydává hlasitý nářek připomínající pláč dítěte, což mu vysloužilo ve španělštině přezdívku llorón, tedy „plačící dítě“. K predátorům patrně patří psi domácí, šelmy a sovy.[2]

Ohrožení

Je ohrožen ztrátou svého životního prostředí i lovem, protože mezi místními obyvateli se traduje, že pláštník velký je špatným znamením věštící příchod neštěstí. Informace o stupni ohrožení jsou nicméně nedostačující.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. ↑ a b c d SMITH, Paul; OWEN, Robert D. Calyptophractus retusus (Cingulata: Dasypodidae). Mammalian Species. 2017-07-13, roč. 49, čís. 947, s. 57–62. Dostupné online [cit. 2024-12-19]. ISSN 0076-3519. doi:10.1093/mspecies/sex005. (anglicky) 
  3. ↑ Gardner (eds.) 2007, s. 139.
  4. ↑ BUREITER, Hermann. Ein neuer Chlamyphorus. Abhandlungen der Naturforschenden Gesellschaft zu Halle. 1863, roč. 7, s. 165-171. (německy) 
  5. ↑ a b c DELSUC, Frédéric; SUPERINA, Mariella; TILAK, Marie-Ka. Molecular phylogenetics unveils the ancient evolutionary origins of the enigmatic fairy armadillos. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2012-02-01, roč. 62, čís. 2, s. 673–680. Dostupné online [cit. 2024-12-19]. ISSN 1055-7903. doi:10.1016/j.ympev.2011.11.008. (anglicky) 
  6. ↑ a b Calyptophractus retusus [online]. 2014: The IUCN Red List of Threatened Species. Dostupné online. doi:10.2305/IUCN.UK.2014-1.RLTS.T4703A47439036.en. (anglicky) 
  7. ↑ a b Nowak 2018, s. 591-592.

Literatura

  • Kolektiv autorů, 2007. Mammals of South America, Volume 1: Marsupials, Xenarthrans, Shrews, and Bats. Příprava vydání Alfred L. Gardner. Chicago, London: The University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-28240-4. (anglicky) 
  • NOWAK, Ronald M., 2018. Walker's mammals of the world: monotremes, marsupials, afrotherians, xenarthrans, and sundatherians. Baltimore: Johns Hopkins university press. ISBN 9781421424675. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Burmeister-Gürtelmull2.png
Holotype of Calyptophractus retusus published by Hermann Burmeister: Ein neuer Chlamyphorus. Abhandlungen der Naturforschenden Gesellschaft zu Halle 7, 1863, p. 165–171 (p. 171)
Sachsen, Görlitz, GLAM on Tour (2018) im Senckenberg Museum für Naturkunde NIK 5266 Burmeister-Gürtelmull (Calyptophractus retusus).jpg
Autor: Nightflyer, Licence: CC BY 4.0
Impressionen einer GLAM on Tour (2018) im Senckenberg Museum für Naturkunde
Hier: Zum fotografieren bereitgestellte Objekte: Burmeister-Gürtelmull
El armadillo mas raro del mundo COSEBERÜ.jpg
Autor: Huascar Bustillos Cayoja, Licence: CC BY-SA 4.0
Pichiciego Mayor (Calyptophractus retusus) parque Lomas de Arena Bolivia - una especie nocturna.