Plánované zastarávání

Plánované zastarávání je výrobní politika udržení obratu způsobující, že se produkty opotřebují, zastarávají či jim končí životnost ještě předtím, než by skutečně potřebovaly obměnu.^[1] Je typické spíše pro oligopol („konkurenci“) než pro monopol, který produkuje i trvanlivé výrobky.^[2] Zastarávání výrobků je obvykle plánováno tak, aby byl výrobek provozuchopný po dobu záruční lhůty (dokonce existují i výjimky ze záruky jako je např. tzv. módní obuv^[3]). Kritici této politiky si stěžují, že jde o plýtvání penězi spotřebitelů, spotřebovávání cenných zdrojů a rozrůstání skládek.^[4] Plánované zastarávání je také někdy podporováno reklamou, která nabádá spotřebitele, že potřebuje výrobek nový, jinak nebude vyhovovat společenským měřítkům, která reklamní průmysl společnosti nastavuje, což je případ např. módního průmyslu.^[5] Tato praktika má potenciální výhody pro výrobce, protože spotřebitel k získání stálého užívání výrobku je nucen kupovat opakovaně, ať už od téhož výrobce (náhradní díl nebo novější model) nebo od konkurence, která se také může ve své výrobě opírat o plánované zastarávání. Další odvětvím, kde se často vyskytuje plánované zastarávání, je spotřební elektronika. Zákazníci někdy vyžadují nejnovější technické inovace, a to i v případě, že starší model stále funguje.^[1] Úmysl plánovaného zastarávání často nelze prokázat (může jít o cenový tlak a snahu ušetřit výrobní náklady či umožnit výzkum a vývoj), a tak se rodí i různé konspirační teorie. V USA v 60. a 70. letech se stává diskutovaným tématem.^[6][7] Ovšem existence konzumerismu a ekonomické statistiky důsledky potvrzují. Hospodářský a sociální výbor EU tedy začíná vystupovat proti plánovanému zastarávání.^[8]

Metody

Některé způsoby, jak se dosahuje nutnosti kupovat nové výrobky:^[9]

• reklamní styl (módní diktát)
• nekompatibilita
• předem plánovaná životnost (jiný název je řízená životnost)
• využití tzv. kazítek
• záměrně opomenuté funkce
• nákladné opravy
• nedostupnost náhradních dílů
• vysoké ceny spotřebního materiálu (např. náplně počítačových tiskáren)
• chybí záruka na jisté části
• normativní a zákonné změny

Příklady

• žárovky (kartel Phoebus firem General Electric, Osram a Associated Electrical Industries z roku 1924, po odhalení bylo omezení odstraněno roku 1953)^[10]
• akumulátory (v „chytrých“ zařízeních například firmy Apple,^[11] ale i dalších firem)^[12]
• životněstylové automobily (General Motors)^[13]

Podobně se například i zdravotnictví potýká s podezřením na udržitelnost počtu výkonů. Existují názory, že je zdravotnictví ovládané farmaceutickou lobby a tvoří tak medicínsko-farmaceutický komplex. Zastánci těchto názorů tvrdí, že se jedná o zdravotní a lékařskou „péči“, nikoli o „léčení“ příčin. ^[14][15]

Plánované zastarávání ve výpočetní technice

Jev plánovaného zastarávání lze pozorovat také u výrobců softwaru a hardwaru. Výrobce programového vybavení podporuje aktuální verzi svého produktu jen po určitý čas od vydání a po uplynutí této lhůty (označované jako „životní cyklus“) podporu této verze (např. vydávání různých akutalizací a oprav chyb) cíleně ukončí.

Tím je na uživatele vyvíjen tlak, aby po skončení „životního cyklu“ zakoupil aktuální, podporovanou verzi softwaru.

Výsledkem je tak neustálé nakupování nového softwaru, a to i v případě, kdy by stávající verze softwaru svými funkcemi uživateli stačila.

Kazítka

Jako kazítko (lidově, nespisovně, vulgárně též kurvítko^[16]) se označuje součástka nebo specifická vlastnost výrobku, která způsobuje jeho menší časovou využitelnost. U čistě mechanických zařízení se může jednat o součástku, kterou nelze nahradit a jejíž selhání je naplánováno na období krátce po uplynutí záruky. U elektronických zařízení může být selhání přístroje naplánováno elektronicky, jako výsledek splnění algoritmu. Výrobci často existenci kazítek ve svých zařízeních popírají, ale některé státy sahají k legislativním opatřením, aby zamezily poškozování spotřebitelů. Ve Francii definovali montování kazítek (plánované zastarávání) pro využití v trestním právu jako „souhrn technik, s jejichž pomocí výrobce, a to zejména při samotné konstrukci výrobku, záměrně zkracuje jeho životnost nebo použitelnost, aby zákazníky přiměl k častější obměně. Praktiky zahrnují zejména záměrné využití vad, křehkosti, automatického nebo předčasného zastavení funkčnosti, technického omezení, nemožnosti opravy nebo nekompatibility.“^[17]

V Evropské unii je od roku 2021 zakázáno používat tzv. kazítka v pračkách, lednicích, myčkách nádobí a dalších domácích spotřebičích. Zároveň je nařízeno mít snadno k dispozici náhradní díly po dobu 10 let.^[18]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Planned obsolescence na anglické Wikipedii.

Literatura

• London, B. (1932) Ending the depression through planned obsolescence (PDF)

Související články

• Abandonware
• Plánované nepohodlí

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu plánované zastarávání na Wikimedia Commons
• Novinky, ČTK. Rychlé zastarávání a poruchovost spotřebičů? Může to být úmysl výrobce. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-10-18 [cit. 2013-1-26]. Dostupné online.