Plíseň bramborová

Choroba na hlíze bramboru

Plíseň bramborová je houbová choroba rostlin způsobená houbou Phytophthora infestans z čeledě Phytophthoraceae řádu (Peronosporales), vřetenatkotvaré. Je popisováno, že v chladných a vlhkých letech může způsobit snížení sklizně plodů až o 90 %.[1]

EPPO kód

PHYTIN[2]

Synonyma patogena

Podle biolib.cz bylo pro patogena s označením Phytophthora infestans používáno více rozdílných názvů, například Botrytis infestans nebo Peronospora infestans.[3]

Píseň bramborová na listu rajčete

České názvy

Pro chorobu plíseň bramborová je vyvolanou patogenem Phytophthora infestans je u jiných hostitelů používáno více rozdílných názvů, například plíseň rajčat.[4] U hostitele lilek brambor je nově také používán název plíseň bramboru.[5][6]

Zeměpisné rozšíření

Původní výskyt patogenu byl popisován v Mexiku. Pravděpodobně v polovině 19. století byly dovezeny lodní dopravou infikované hlízy do Evropy, kde došlo k epidemickému šíření choroby.[7] Ve 21. století je patogen (A1 typ) běžný ve všech oblastech pěstování brambor a rajčat.

Napadení na listech bramboru

Hostitel

Byliny z čeledi lilkovité (Solanaceae), zejména rodu lilek (Solanum). Napadeny mohou být i okrasné rostliny – petunie, surfinie, datura, mochyně.[6]

Příznaky

Hlízy

Na rostlinách vyrůstajících z infikovaných hlíz dochází k šíření patogenu stonkem. Příznaky choroby se nejdříve objevují na vegetačních vrcholech a dochází k postupnému odumírání listů a stonků. Infekce napadající zdravé rostliny se nejdříve projevuje na listech. Napadení porostu se projevuje nejdříve v ohniscích a později dochází k plošnému šíření.

List

Napadení se projevuje na listech jako skvrny zelené, vodnaté, později šedohnědé až černé barvy, nekrotizující, které se postupně rozrůstají a listy zasychají nebo hnijí. Na spodní straně listu se napadení při zvýšené vlhkosti projevuje jako práškovitý povlak (sprangiofory).[4][6]

Napadení listů a stonku

Stonek

Listy hnědnou a odumírají, později odumírá a černá stonek a rostlina hyne.

Plod

Na plodech vznikají mírné zelenohnědé skvrny, které zasahují hluboko do dužniny plodu. V obrubě skvrny parenchym tvrdne. Napadené plody nedozrávají a hnijí. Při velké vlhkosti lze na plodech pozorovat bílý práškovitý povlak. Sledovat symptomy na plodech lze snadno například u rajských jablek.[6]

Možnost záměny

Lze zaměnit s fyziologickým poškozením větrem, nedostatkem některých prvků (Mg). Rovněž lze napadení zaměnit s houbovými chorobami a bakteriálními chorobami:

  • terčovitá a hnědá skvrnitost bramboru (způsobená Alternaria solani a A. tenuis)
  • bakteriální černání stonku (způsobená Erwinia carotovora)
  • septoriová skvrnitost rajčete (způsobená Septoria lycopersici)
  • alternáriová skvrnitost rajčete (způsobená Alternaria solani)

Význam

Je popisováno, že v chladných a vlhkých letech může způsobit snížení sklizně plodů až o 90 %.[1]

Hladomor ve Velké Británii 1845–1847

V letech 1845–1847 došlo k epidemickému šíření choroby na území západní Evropy. V Irsku opakované epidemie choroby bramboru vyvolaly ekonomický úpadek nájemců půdy. Vláda Spojeného království Velké Británie, v tom období nejbohatší země planety, nejen celé uvedené období nepodnikala žádné významné kroky k potlačení ekonomických obtíží nejchudších obyvatel Irska, ale odmítala i zahraniční pomoc Irsku. Velký irský hladomor a následná epidemie chorob (cholera, tuberkulóza, respirační a parazitická onemocnění), které vypukly, přivedly smrt asi 1 miliónu obyvatel Irska a vedly k emigraci 1,5 miliónu obyvatel. Některé zdroje uvádí, že nečinnost britské vlády vůči hladomoru v Irsku byla úmyslná genocida (Gorta Mór Genocide).[8] V roce 1848 vypuklo v Irsku povstání.

Počáteční příznaky na líci listu
Počáteční příznaky na rubu listu

Biologie

Houba infikuje rané kultivary bramboru, z kterých se nákaza šíří. Konídiové výtrusy jsou roznášeny větrem na listy zdravých rostlin a rajčat. Při menší vlhkosti a vyšší teplotě (kolem 24 °C) klíčí hyfy a které pronikají do listu. Při velké vlhkosti a nízké teplotě (okolo 12–15 °C) se výtrusy mění na zoosporangie z nichž vznikají hyfy, které pronikají do listu. Po 8–12 dnech z průduchů vyrůstají rozvětvené konídiové stopky s výtrusy.

Šíření

K infekci hlíz však může dojít při sklizni, kdy se dostanou do styku poškozené hlízy a napadená nať nebo silně kontaminovaná půda. Během vegetaci jsou hlízy infikovány sporangiemi smývanými srážkami z napadené natě. Množství napadených hlíz závisí na stupni napadené natě, množství a intenzitě dešťových srážek.[6] Při napadení hlíz v mokré půdě a infekci již na začátku vegetace mohou být hlízy rozloženy v půdě zcela zničeny již před sklizní.[9]

Ohniska nákazy v porostu

Ochrana rostlin

Rezistentní odrůdy

V náchylnosti odrůd jsou zjevné rozdíly. Šlechtění na rezistenci, zejména u bramboru, mělo omezený úspěch. Z části kvůli obtížím při pěstování divokých příbuzných bramboru, které jsou zdrojem potenciálních genů rezistence. Většina genů rezistence je účinná pouze proti podskupině izolátů P. infestans.

Prevence

Používat označenou uznanou sadbu.[6] Dodržovat dostatečnou vzdálenost výsadeb bramboru a rajských jablek.

Poškození plodu rajčete

Chemická ochrana

Chemická ochrana je nejdůležitějším opatřením. Preventivní ošetření se provádí každých 10–14 dnů fungicidním přípravkem obsahujících zineb, mankozeb (např. Dithane M 45), metiramu (např. Polyram Combi)

Postřik musí pokrýt povrch rostlin v porostu. Důležité je ošetření spodní strany listů.[6]

Napadené hlízy bramboru

Povolené přípravky

Podle agromanual.cz[9] a agrahb.cz.[10]

  • ACROBAT MZ
  • ALTIMA 500 SC
  • CONSENTO
  • CRITERIUM
  • CUPROCAFFARO
  • CURZATE GOLD
  • CURZATE M WG
  • DITHANE DG NEOTEC
  • DRAGO 2 kg
  • EMENDO M
  • ELECTIS
  • FANTIC M
  • FLOWBRIX
  • FUNGURAN-OH 50WP
  • CHAMPION 50 WP
  • INFINITO
  • KOCIDE 2000
  • KUNSHI
  • KUPRIKOL 50
  • KUPRIKOL 250 SC
  • MASTANA SC
  • MIXANIL
  • NANDO 500 SC
  • NOVOZIR MN 80 NEW
  • PENNCOZEB 75 DG
  • POLYRAM WG
  • RANMAN + RANMAN AKTIVATOR
  • RANMAN TOP
  • REVUS
  • RIDOMIL GOLD MZ PEPITE
  • TANOS 50 WG
  • VALIS M ®
  • ZETANIL WG
  • ZIGNAL 500 SC

Agrotechnická opatření

Pro ochranu hlíz bramboru je vhodné předčasné ukončení vegetace (pomocí chemického ošetření v případě výskytu plísně). Při rozhodování je třeba vzít v úvahu předpokládaný vývoj choroby, počasí a náchylnost pěstované odrůdy. Prodlužování vegetace napadené natě usnadňuje pronikání choroby do hlíz.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phytophthora infestans na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b STUDZIŇSKI, A. Atlas chorôb a škodcov zeleniny. Bratislava: Príroda, 1987. (slovensky) 
  2. ↑ EPPO, GUIGAE
  3. ↑ biolib.cz
  4. ↑ a b Plíseň rajčete (bramborová)
  5. ↑ agromanual.cz
  6. ↑ a b c d e f g h eagri.cz
  7. ↑ http://phys.org/news/2016-12-evidence-movement-potato-famine-pathogen.html – Study provides evidence on movement of potato famine pathogen
  8. ↑ Donnelly, James S (2005), The Great Irish Potato Famine, Sutton Publishing, ISBN 0-7509-2632-5
  9. ↑ a b Agromanual
  10. ↑ agrahb.cz

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Late blight on tomato leaf (7871756748).jpg
Autor: Dwight Sipler from Stow, MA, USA, Licence: CC BY 2.0
Late blight on tomato leaf
Tomaat Phytophthora.jpg
(c) Rasbak na projektu Wikipedie v jazyce nizozemština, CC BY-SA 3.0
Tomato fruit infected with Phytophthora, mid October.
Phytophthora infestans on potato leaf.jpg
Autor: Mary Ann Hansen, Virginia Polytechnic Institute and State University, United States, Licence: CC BY 3.0
Symptoms of Phytophthora infestans (late blight) on potato leaf
Skibbereen by James Mahony, 1847.JPG
The scene at Skibbereen, west Cork, in 1847. From a series of illustrations by Cork artist James Mahony (1810–1879), commissioned by Illustrated London News 1847. “The first Sketch is taken on the road, at Cahera, of a famished boy and girl turning up the ground to seek for a potato to appease their hunger. ‘Not far from the spot where I made this sketch,’ says Mr. Mahoney, ‘and less than fifty perches from the high road, is another of the many sepulchres above ground, where six dead bodies had lain for twelve days, without the least chance of interment, owing to their being so far from the town.'”
Neznámá choroba bramborové nati 3.JPG
Autor: Juan de Vojníkov, Licence: CC BY-SA 3.0
To be identified in v:cs:Rostlinolékařská poradna.
Aardappel Phytophthora Fresco.jpg
(c) Rasbak, CC BY-SA 3.0

zelfgemaakte foto van door fusarium aangetaste knollen ras Fresco; half augustus

nl:Categorie:Afbeelding plant
Phytophthora infestans bij Parel (1).jpg
Autor: Rasbak 14:24, 1 July 2007 (UTC), Licence: CC BY-SA 3.0
Phytophthora infestans bij Parel
Neznámá choroba bramborové nati 1.JPG
Autor: Juan de Vojníkov, Licence: CC BY-SA 3.0
To be identified in v:cs:Rostlinolékařská poradna.