Plačkov (Holešov)

Plačkov
	Ulice Plačkov, jádro někdejšího předměstí
Lokalita
Charakter	městská čtvrť
Obec	Holešov
Okres	Kroměříž
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°19′46″ s. š., 17°34′46″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Holešov
Nadmořská výška	230 m n. m.
PSČ	769 01
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Plačkov
Další údaje
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plačkov (německy Placzkow) je bývalé předměstí v Holešově v okrese Kroměříž. Pod názvem Holešov Plačkov se do roku 1938 také jednalo o samostatné katastrální území o rozloze asi 5,9 km².^[1]

Historie

Ves Plačkov byla založena pravděpodobně v pozdním středověku jižně od města Holešova a svým severním koncem zhruba kolmo navazovala na jeho starší jihozápadní předměstí podél hlavní cesty na Kroměříž, později zvané Kroměřížská ulice (dnešní Palackého).^[2] Samotná vesnice byla tvořena širokou, dvakrát mírně esovitě zahnutou ulicovkou, která dodnes nese, coby holešovská ulice, název Plačkov.^[3]

Katastrální území Plačkova zabíralo celé jižní okolí Holešova sahající až k obcím Martinice a Zahnašovice. Zastavěnou oblast katastru kromě vlastního Plačkova tvořila také zmíněná Kroměřížská ulice na západě a na východě Žopská ulice (dnešní Masarykova), která vznikla rozšířením a prodloužením předměstí před Žopskou bránou ve druhé polovině 17. století. Hlavní dominantou nové ulice, téměř rovnoběžné s Plačkovem, se stal barokní panský pivovar. Trojúhelný prostor mezi jižním okrajem Holešova, Plačkovem a Žopskou ulicí byl využit založením barokního městského hřbitova (nyní Smetanovy sady), který rovněž náležel ke katastru Plačkova.^[4]

V říjnu 1621, zatímco vzbouření Valaši dobývali holešovský zámek, jejich uherští spojenci vyrabovali a zapálili všechny chalupy a stodoly na Plačkově a část Žopské ulice.^[5]

V 50. a 60. letech 19. století byl Plačkov společně s Novosady teritoriálně odloučenou součástí obce Franckovice.^[6]

V roce 1882 byla přes plačkovský katastr postavena železniční trať z Hulína do Bystřice pod Hostýnem, včetně holešovského nádraží. V 19. století se Plačkov stal centrem kulturního života česky smýšlející měšťanské společnosti. Podle dobového tisku se v hostincích na Plačkově konala řada divadelních a hudebních vystoupení se světovým i českým vlasteneckým repertoárem (například s písní „Kde domov můj“). V roce 1906 byla na spojnici Plačkova a Kroměřížské ulice postavena nová sokolovna, slavnostně otevřená v září téhož roku za účasti starosty Sokola Josefa Scheinera.^[7] V průběhu 19. a 20. století byl katastr Plačkova postupně zastavován do podoby městských čtvrtí; podél železnice vznikaly průmyslové areály, ulice řadových domů i vilové čtvrti, a vznikl zde také nový městský hřbitov.

Samostatné katastrální území Plačkov bylo zrušeno v roce 1938 a jeho plocha byla přičleněna ke katastru Holešova.^[8]

Pamětihodnosti

socha Panny Marie Immaculaty
socha svatého Floriána (přemístěna sem odjinud ve 20. stol.)
socha svatého Jana Nepomuckého (Zlínská ulice)
panský pivovar (Masarykova ulice)
kaple svatého Kříže (starý městský hřbitov; Smetanovy sady)
kaple svatého Martina (starý městský hřbitov; Smetanovy sady)
Tomaštíkův náhrobek (původně na starém, nyní na novém hřbitově, Grohova ulice)

Osobnosti

Josef Drásal – „Hanácký obr“, který na Plačkově žil od roku 1860 až do své smrti v roce 1886

Galerie

Kaple svatého Kříže
Kaple svatého Martina
Sokolský dům
Socha svatého Floriána na Plačkově
Pivovar v Masarykově ulici

Odkazy

Reference

↑ Výkazy ploch: katastrální území Holešov Plačkov [online]. Cuzk.cz [cit. 2020-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-02.
↑ FIŠER, Zdeněk a kolektiv. Holešov. Město ve spirálách času. Brno: nákladem města Holešov vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2018. ISBN 978-80-7275-106-8. Kapitola Vývoj města a jeho architektonických památek, s. 261. (dále jen Fišer).
↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl, H – Kole. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-14-1. S. 120. Dále jen Kuča.
↑ Fišer, s. 266.
↑ Kronika holešovská 1615–1645. Příprava vydání Vlasta Fialová. Holešov: Fr. Stelzig, 1940. S. 39–40.
↑ Kuča, s. 115.
↑ Fišer, s. 442–443 a 496.
↑ SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Plačkov na Wikimedia Commons

[1] Výkazy ploch: katastrální území Holešov Plačkov [online]. Cuzk.cz [cit. 2020-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-02.

[štětina-2] FIŠER, Zdeněk a kolektiv. Holešov. Město ve spirálách času. Brno: nákladem města Holešov vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2018. ISBN 978-80-7275-106-8. Kapitola Vývoj města a jeho architektonických památek, s. 261. (dále jen Fišer).

[3] KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl, H – Kole. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-14-1. S. 120. Dále jen Kuča.

[4] Fišer, s. 266.

[kronika-5] Kronika holešovská 1615–1645. Příprava vydání Vlasta Fialová. Holešov: Fr. Stelzig, 1940. S. 39–40.

[6] Kuča, s. 115.

[7] Fišer, s. 442–443 a 496.

[8] SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Navigation

Navigace

Tématické portály