Plachetnice
Plachetnice je loď, která je poháněna silou větru. Pohyb zvaný plachtění jí umožňují plachty, připevněné na stěžních a ráhnech. Plachetnice se staly možná prvními dopravními prostředky, které využívaly k pohybu jinou sílu, než sílu lidských či zvířecích svalů (kromě síly větru bylo ale možno vždy použít k dopravě i gravitační sílu Země).
Historie
Využívání plachetnic je doloženo už od starověku. Kolébkou plachetnic je Indonésie, kde se na pirogách a katamaránech plavili lidé již před 4000 lety. Později se používaly plachetnice i ve starém Egyptě a pravděpodobně i v Mezopotámii.
Systém plachetnic byl postupně zdokonalován a byly využívány v dopravě i vojenství. I většina velkých zeměpisných objevů byla uskutečněna za pomoci plachetnic. Ještě na konci 19. století byly plachetnice ve vhodných oblastech s pravidelným vzdušným prouděním schopny konkurovat parníkům svou rychlostí. Během konce 19. a ve 20. století byly ale prakticky ze všech oborů vodní dopravy vytlačeny parníky a motorovými loděmi. V současné době jsou plachetnice využívány k rekreaci, sportu a jako školní lodě.
Princip
Principem plachetnice je využívání kinetické energie větru. U prvních plachetnic se jen využívalo síly, vzniklé aerodynamickým odporem vzduchu, působícího na plachtu postavenou kolmo na směr větru. Tento způsob umožňoval plavbu jen ve směru větru. Později byly plachty a samotná konstrukce plachetnic zdokonalovány a byla objevena možnost postavit plachty ve vhodném úhlu k větru a tak plout i kolmo na směr větru či dokonce šikmo proti němu. Postup, kdy se plachetnice pohybuje klikatým kursem proti směru větru se nazývá křižování proti větru.
Hybridní pohon
Kromě čistých plachetnic, poháněných prakticky výhradně silou větru, existovaly v historii i lodě s kombinovaným pohonem, kde plachty hrály doplňkovou roli, nebo byly rovnocenné s jiným druhem pohonu. Sem patří mnoho starověkých a středověkých typů veslic (například drakkar a galéra), nebo novověké plachetní parníky.
V novodobé historii se pak objevují pokusy o využití síly větru k pohonu lodí netradičními způsoby – příkladem mohou být plachty z pevných materiálů či Flettnerův rotor.
Lední jachty
Sílou větru na zamrzlé vodní hladině jsou také poháněny lední jachty, tedy speciální vozidla vybavená bruslemi a plachtami (lodní třída DN).
Příklady druhů plachetnic
- bark
- briga
- brigantina
- džunka
- fregata
- jola
- karaka
- karavela
- klipr
- koga
- korveta
- galeona
- pinasa
- šalupa
- škuner
- skiff
- sportsboat
- foiler
- katamaran - vícetrupá plachetnice
- trimaran - vícetrupá plachetnice
Třídy sportovních plachetnic - okruhový jachting v ČR[1]
Pro děti a mládež:
Jednoposádkové
- Optimist
- RS Tera
Dvouposádkové
Ostatní:
Jednoposádkové
- Laser
- Evropa
- Finn
- RS Vareo
- RS Aero
- RS700
- Waszp - Moth
- 2.4m
- DN
Víceposádkové
- RS400
- RS500
- RS800
- 49er
- 420
- 470
- Vaurien
- Pirát
- Fireball
- Flying Dutchman
- Star
- RS21
- Melges 24
Vícetrupé
- Tornádo
Reference
- ↑ Seznam lodních tříd. Český svaz jachtingu [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu plachetnice na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo plachetnice ve Wikislovníku
- Asociace lodních tříd - jachting RS
Média použitá na této stránce
Autor: Dvorapa, Licence: CC0
Arrow symbolising a part of an article being taken out under a new name
Autor: en:User:Seasee, Licence: CC BY-SA 3.0
The Lady Washington off the coast of South California
Autor: Czesailor, Licence: CC BY-SA 4.0
Sportovní plachetnice a jachting na Lipně.