Plader Bach
| Plader Bach | |
|---|---|
 Plader Bach nad soutokem s Malou Úpou | |
| Základní informace | |
| Délka toku | asi 2,5 km |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Krkonoše asi 1000 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Malé Úpy asi 765 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Královéhradecký kraj) | |
| Úmoří, povodí | |
| Severní moře, Labe, Úpa, Malá Úpa | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plader Bach je dřívější německý název dnes bezejmenného horského potoka ve východních Krkonoších.
Průběh toku
Plader Bach pramení na západním svahu Lysečinské hory, nejvyššího vrcholu Pomezního hřebenu, ve východních Krkonoších. Neupravený pramen se nachází na pasece asi 0,5 km východně od kostela v Malé Úpě. Potok tvoří po celé své délce osu přibližně severojižně orientované horní části Krakonošova údolí sevřeného z východu svahem Dlouhého hřebenu a ze západu Kraví horou, které je plné malebných krkonošských chalup. Na svém konci se zleva ve Spáleném Mlýně u zdejšího parkoviště vlévá do Malé Úpy.
Mosty
Na toku se nacházejí pouze čtyři přemostění. První je asi ve třistametrové vzdálenosti od pramene, kde potok překonává asfaltová lesní cesta vedoucí z Malé Úpy do Horních Albeřic, po které je trasována červeně značená Cesta bratří Čapků. Přibližně na vrstevnici 880 m n. m. překonává potok dřevěná lávka postavená na neznačené pěšině spojující asfaltové cesty vedoucí po obou svazích údolí. Těsně před soutokem přechází přes potok silnice II/252 z Trutnova na hraniční přechod Pomezní Boudy a asfaltová komunikace vedoucí z přilehlého parkoviště k chatě u soutoku.
Přítoky
Do potoka se vlévá vícero bezejmenných vodotečí z obou stran. Za zmínku stojí dva přítoky. První se vlévá zprava asi 0,5 km před koncem potoka a je pouze několik desítek metrů dlouhý. Jeho pramen byl využit jako zdroj vody pro horskou chalupu (dnes nese jméno Jonáš), která byla přímo na něm vystavěna. Nachází v místnosti vpravo od vstupu.
Druhý přítok do vlévá zleva ve vzdálenosti jen několik desítek metrů před soutokem s Malou Úpou. U nedaleké chaty Krakonoš pohání soustrojí zvané Čertův mlýn. Jedná se o nevelkou dřevěnou stavbu plnou pohyblivých pohádkových postaviček poháněných přes mlýnské kolo vodou. Vedle Čertova mlýna stojí socha Krakonoše.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“