Planá (zámek)

Zámek Planá
Zámek v Plané, 2014
Základní informace
Sloh	gotický renesanční barokní klasicistní
Výstavba	13. století
Přestavba	16. století, 19. století
Další majitelé	Sinzendorfové Šlikové Nosticové
Současný majitel	Zámek Planá s. r. o.
Poloha
Adresa	Planá, Česko Česko
Ulice	Zámecká
Souřadnice	49°52′9,78″ s. š., 12°44′0,99″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	45205/4-1837 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek v Plané na Tachovsku se nachází na místě někdejšího gotického hradu vystavěného ve 13. století. Na konci 16. století byl v majetku rodu Šliků přestavěn na renesanční zámek. V 17. a v 18. století byl barokně přestaven za vlády Sinzendorfů a následně ještě v 19. století prošel klasicistními úpravami, již v majetku Nosticů, kteří byli i jeho poslední majitelé před nástupem komunistického režimu. Po znárodnění v roce 1948 až do roku 1991 v zámku sídlila pohraniční stráž. Po pádu komunistického režimu žádala o vydání zámku Mathilda Nostizová, ale stát zámek před termínem pro restituční nárok prodal. Zámek Planá, který je od roku 1958 na seznamu kulturních památek a od roku 2013 na seznamu ohrožených kulturních památek, je v soukromém vlastnictví.

Hrad stál na místě dnešního zámku zřejmě již ve 13. století. Prvním známým držitelem Plané a zřejmě i gotického hradu byl v polovině 14. století Dobrohost z Plané. Stavbu tehdy tvořil obdélný palác a osmipatrová věž.

V polovině 16. století, kdy zámek vlastnil Mořic Šlik, byla zřejmě zahájena přestavba hradu na renesanční zámek. Další Šlikové nechali počátkem 17. století upravit fasády a interiéry v duchu pozdní renesance. Za třicetileté války zámek poškodily útoky obou válčících stran. Barokně byl zámek přestavěn po roce 1665, kdy byl v majetku Sinzendorfů.^[1]

Jeho posledními soukromými majiteli byli v letech 1822 až 1948 hrabata Nosticové. Nechali empírově upravit barokní jižní křídlo a přistavět další hospodářské a správní budovy. Po vymření rokytnické linie Nosticů přešel velkostatek na spřízněnou linii Nostic-Rieneck. Poslední majitelé Karel Ervín (1850–1911) a jeho syn Josef (1878–1946) zde trvale žili a jsou pohřbeni v nedaleké rodové hrobce.

V letech 1948–1991 sídlila v zámku Pohraniční stráž. O jeho vydání v restituci v roce 1992 neúspěšně žádala Josefova vnučka Mathilda Nostitzová, která se na zámku narodila a do dvanácti let v něm žila.^[2][3]

Dva měsíce po její žádosti však stát zámek prodal. Jeho vlastnictví pak přecházelo na další vlastníky, jeho stav se přitom dál zhoršoval. V roce 2013 byl zařazen na seznam ohrožených nemovitých památek. Jeho stav je podle NPÚ „velmi špatný, odpovídající dlouhodobé neúdržbě; některé konstrukce vykazují kritický až havarijní stav (např. trámové malované stropy)“.^[4]

Jeho stav se jen dál zhoršoval, nakonec na něj byl vydán exekuční příkaz k prodeji. V říjnu 2015 byl neúspěšně nabízen v dražbě za 1,3 milionu korun. V další dražbě (2017), která opět nepřinesla zámku nového majitele, byl zámek nabízen s nejnižší vyvolávací cenou 650 tisíc korun.^[5][6]

V nočních hodinách z 10. na 11. listopadu 2017 byl dlouhodobě zanedbaný zámek postižen rozsáhlým požárem.^[7] Na začátku roku 2020 se změnil majitel objektu, kterým je společnost Zámek Planá. Nový majitel začal čerpat finance z havarijního fondu Ministerstva kultury na zabezpečení střechy.^[8]

Pozůstatky gotického hradu se dochovaly především ve třech křídlech na severovýchodní straně zámku a svou rozlohou odpovídají větší části hradního jádra. V něm stávala ještě věž zbořená při renesanční přestavbě. Údajně měla osm pater, ale není jasné, zda se jednalo o bergfrit nebo donjon.^[9]

• V roce 1634 zde na cestě do Chebu krátce před svou smrtí přespal Albrecht z Valdštejna.^[1]
• Zámek patří mezi nejméně prozkoumaná panská sídla na západě Čech. Po druhou polovinu 20. století sloužil jako kasárna pohraniční stráže, poté patřil soukromým vlastníkům. Proto zde neproběhl stavebně-historický ani archeologický výzkum okolí.^[10]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Planá na Wikimedia Commons
• Karta objektu na webu Prázdné domy
• Nostitzové, Modrá krev, Česká televize