Planá nad Lužnicí
| Planá nad Lužnicí | |
|---|---|
 Městský úřad v Plané | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Sezimovo Ústí |
| Obec s rozšířenou působností | Tábor (správní obvod) |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°21′16″ s. š., 14°42′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 556 (2024)[1] |
| Rozloha | 21,42 km²[2] |
| Katastrální území | Planá nad Lužnicí |
| Nadmořská výška | 395 m n. m. |
| PSČ | 391 11 |
| Počet domů | 1 141 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Zákostelní 720 391 11 Planá nad Lužnicí mesto@plananl.cz |
| Starosta | Jiří Rangl |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Planá nad Lužnicí | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 552828 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Planá nad Lužnicí (německy Plan an der Lainsitz) je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Leží na řece Lužnici, na hranici Třeboňské pánve a Vlašimské pahorkatiny. Leží na frekventované silnici I/3 přibližně šest kilometrů jižně od Tábora a jedenáct kilometrů severně od Soběslavi. Žije v něm přibližně 4 600[1] obyvatel. Na východ od města vede dálnice D3.
Historie
První písemná zmínka pochází nejspíše z dopisu biskupa Tobiáše z Bechyně z let 1288–1289, kdy bylo město součástí pražského biskupství.[4] Od nástupu Oldřicha z Ústí až do roku 1547 se pak Planá stala državou nově založeného husitského města Tábora.[4] Město koupil Vilém z Rožmberka a nechal zde vystavět dřevěný most přes řeku Lužnici. Panství po něm zdědil Petr Vok, na konci 17. století jej převzali Šternberkové a později Lobkovicové, kteří nechali roku 1666 přestavět původně gotický kostel sv. Václava, jehož další rekonstrukce pak proběhla roku 1796.[4]
Po roce 1848 se Planá stala samosprávnou obcí, jejímu rozvoji velice pomohla výstavba železnice (1869) a voroplavba, jež byla provozována až do roku 1946.[4] Po vyhlášení nezávislosti Československa nastal bohatý kulturní i průmyslový rozvoj města – založen byl Sokol, postavilo se kino, knihovna, nová škola, byly založeny podniky, Madeta, Silon nebo Masokombinát.[4]
Přírodní poměry
Na jižním okraji města se nachází rybník Hejtman s ostrůvkem chráněným jako přírodní památka Ostrov Markéta.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 142 | 985 | 1 052 | 1 063 | 1 190 | 1 278 | 1 454 | 1 649 | 2 123 | 2 325 | 3 078 | 2 901 | 3 043 | 3 844 | 4 234 |
| Počet domů | 100 | 106 | 121 | 121 | 179 | 199 | 288 | 421 | 420 | 477 | 559 | 682 | 732 | 1 005 | 1 141 |
Městská správa
Místní části
- Lhota Samoty
- Planá nad Lužnicí
- Strkov
Městské symboly
Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.[7]
Doprava
Městem vede železniční trať Praha – České Budějovice se stanicí Planá nad Lužnicí. Jezdí sem též autobusové linky 13 a 50 městské hromadné dopravy Tábor.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Václava se slunečními hodinami
- Fara v ulici ČSLA č. 1
- Pomník obětem druhé světové války u základní školy
- Vila čp. 4 v Ústrašické ulici, kde pobýval T. G. Masaryk po návratu do vlasti v dubnu 1920.
Zajímavosti
- Chata rodiny Hrušínských u řeky Lužnice
- Chata Josefa Kemra u řeky Lužnice
- Rodinný statek Luďka Munzara
Galerie
Kostel
Lužnice
Vila
Chata rodiny Hrušínských v Plané nad Lužnicí
Chata Josefa Kemra poblíž řeky Lužnice
Památník
Fontána
MŠ
Škola a kostel
Lužnice 2
Sídliště za rybníkem
Kříž u kostela
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e Město Planá nad Lužnicí - Oficiální stránky - Historie obce [online]. Planá nad Lužnicí [cit. 2011-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Planá nad Lužnicí [online]. 2000-06-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Planá nad Lužnicí na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Planá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Planá nad Lužnicí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Fontána u městského úřadu města Planá nad Lužnicí v okrese Tábor.
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled ke škole a kostelu při jižním příjezdu do města Planá nad Lužnicí v okrese Tábor.
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Vila č.p. 4 v Ústrašické ulici ve městě Planá nad Lužnicí v okrese Tábor, kde pobýval T. G. Masaryk po návratu do vlasti v dubnu 1920.
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Městský úřad města Planá nad Lužnicí v okrese Tábor.
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Kříž u kostela sv. Václava ve městě Planá nad Lužnicí v okrese Tábor, vzadu budova fary.
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel sv. Václava ve městě Planá nad Lužnicí v okrese Tábor.
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Domy v ulici Za Rybníkem ve městě Planá nad Lužnicí v okrese Tábor při pohledu přes farský rybník.
Autor: Matypaty, Licence: CC BY 4.0
Czech actor Josef Kemr's cottage in Planá nad Lužnicí.
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Památník připomínající pobyt T. G. Masaryka ve vile č.p. 4 v Ústrašické ulici ve městě Planá nad Lužnicí v okrese Tábor v dubnu 1920.
vlajka, Planá nad Lužnicí, okres Tábor
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled k mateřské škole Pohádka přes Farský rybník ve městě Planá nad Lužnicí v okrese Tábor.
Logo města Planá nad Lužnicí.
Autor: Matypaty, Licence: CC BY 4.0
The cottage of the Hrušínský family in South Bohemia's Planá nad Lužnicí near the Lužnice river.
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Řeka Lužnice ve městě Planá nad Lužnicí v okrese Tábor, pohled k jihu.
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Řeka Lužnice ve městě Planá nad Lužnicí v okrese Tábor, pohled k severu.