Planetárium Praha
| Planetárium Praha | |
|---|---|
.jpg) Planetárium Praha v roce 2012 | |
| Organizace | Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy |
| Místo | Praha, Stromovka |
| Stát | Česká republika |
| Souřadnice | 50°6′20,12″ s. š., 14°25′39,11″ v. d. |
| Založena | 1960 |
| Webová stránka | www.planetum.cz |
| Architekt | Jaroslav Fragner |
| Kód památky | 40595/1-1560 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Královská obora) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Planetárium Praha je budova stojící v pražské Bubenči u Stromovky a Výstaviště. Zřizovatelem Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy je hlavní město Praha. Planetárium bylo postaveno dle návrhu architekta Jaroslava Fragnera a veřejnosti zpřístupněno 20. listopadu 1960.[1][2] Kromě astrosálu, jehož kopule je jedna z největších na světě (v průměru měří 23,5 m) je v budově i kinosál.
Planetárium Praha je i název konečné tramvajové zastávky u planetária.
V letech 2024–2025 je budova planetária kvůli rekonstrukci uzavřena.
Historie
Poprvé bylo Velké Zeissovo projekční planetárium (přístroj) představeno veřejnosti jenskou firmou Carl Zeiss na veletrhu v Lipsku v šedesátých letech 20. století. Tuto výstavu navštívili i bratislavský a pražský primátor Václav Vacek. Oba primátoři přímo na výstavě podepsali závaznou smlouvu na dodávku dvou přístrojů v hodnotě 10 milionů Kčs – pro Prahu a Bratislavu. Budovy pro přístroje neexistovaly, ale s jejich stavbou se počítalo. Výstavba budovy pražského planetária byla zahájena v roce 1958 a autor projektu Jaroslav Fragner se nevyhnul některým atributům stylu, pro nějž se vžil název sorela (římsy, vstupní portikus). Stavbu měla zdobit i mozaika, která se ale v době výstavby jevila poněkud anachronicky a nakonec provedena nebyla.[3] Na rozdíl od bratislavského planetária byla pražská budova a na objednávku vyrobený přístroj Velkého Zeissova projekčního planetária zpřístupněny veřejnosti dne 20.11.1960. Od roku 1960–1999 byl ředitelem pražského Planetária astronom a kartograf Antonín Rükl. Firma Carl Zeiss z Jeny dodala do Československa oba přístroje, ale představitelé města Bratislavy budovu stavět ani nezačali a svůj přístroj nechali v bednách ve skladu na Žitném ostrově. Při povodni byly tyto bedny zaneseny bahnem. Týmy Antonína Rükla a firmy Carl Zeiss přijely a napravily vzniklé škody, ale Bratislava přístroj na bezpečnější místo nepřestěhovala a stavbu budovy znovu odložila. Když se situace s bahnem opakovala podruhé, přestalo se o bratislavském planetáriu mluvit. V roce 1979 bylo torzo bratislavského planetária součástí výstavy ve foyeru planetária pražského, kam bylo převedeno „na součástky“. Součástí budovy planetária bylo v době jejího zřízení čtyřicetikilové Foucaultovo kyvadlo a telurium.[2] Před budovou byl květinový záhon se slunečními hodinami, které vyprojektoval Pavel Příhoda, zaměstnanec a autor stejnojmenné knihy.[4] Velké Zeissovo projekční planetárium sloužilo veřejnosti a školám v letech 1960–1991.[5]
Do roku 1979 spadalo pražské planetárium pod Park kultury a oddechu Julia Fučíka; od roku 1979 je planetárium součástí příspěvkové organizace Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy.[6] Kromě planetária patří do této organizace i Štefánikova hvězdárna na Petříně a Hvězdárna Ďáblice, které vystupují pod společnou značkou Planetum.
Cosmorama
Optomechanický projektor Cosmorama, který nahradil zastaralý přístroj Velkého Zeissova projekčního planetária, byl nainstalován v roce 1991 firmou Carl Zeiss AG. V roce 2023 byl posledním stále pracujícím zařízení tohoto typu. Byl umístěný na pohyblivých ramenech, aby mohl být skryt a nestínil při modernějším digitálním promítání.
Digitální promítací systém SkySkan Definiti, nainstalovaný v roce 2009 a zmodernizovaný v roce 2014, měl nejvyšší rozlišení v Evropě. Jeho šest projektorů Sony SRX T-615 bylo schopno vytvořit obraz v rozlišení 8K. Také Cosmorama se už zařadila do historie.
Přehled historických přístrojů
| Velké Zeissovo projekční planetárium | Cosmorama | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| První projekce | 20. 11. 1960 v 15.00 hod. | 15. 6. 1991 v 10.00 hod. | |||
| Poslední projekce | 8. 7. 1988 v 16.30 hod. | 23. 5. 2023 v 19.00 hod. | |||
| Výška | 5 metrů | 4,7 metru | |||
| Hmotnost | 2000 kg | 2700 kg | |||
| Počet promítaných hvězd | 8 917 | 9 135 | |||
| Počet projektorů v konstrukci | 110 | 232 |
V letech 2024–2025 probíhá plánovaná rekonstrukce a budova je veřejnosti uzavřena.
Odkazy
Reference
- ↑ planetum. planetum [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné online.
- ↑ a b KRUPKA, Jaroslav. Pražské planetárium slaví šedesátku. Unikátní snímky jeho zrodu budí úžas i dnes. Deník.cz. 2020-11-20. Dostupné online [cit. 2024-06-17].
- ↑ LUKEŠ, Zdeněk a KRATOCHVÍL, Petr. Praha moderní: velký průvodce po architektuře 1950-2000. IV. Vydání první. V Praze: Paseka, 2015. 251 stran. .
- ↑ PŘÍHODA, Pavel. Sluneční hodiny. 1. vyd. Praha: Štefánikova hvězdárna hl. m. Prahy, 1974.
- ↑ http://hisec.astro.cz/_old/hvezdarny/hvezdarny-praha-p.htm
- ↑ http://kultura.praha.eu/public/38/d8/9f/1315863_213219_HaP.doc
Literatura
- RAJCHL, Rostislav. Pražské Planetárium otevřeno. Říše hvězd. 1961, roč. 42, čís. 1, s. 1–4. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Planetárium Praha na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
(c) Pastorius na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0
Projektor v sálu Cosmorama pražského planetária.
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Planetárium ve Stromovce, Bubeneč, Praha