Planetární dieta

Planetární dieta (anglicky Planetary health diet) je flexitariánská dieta vytvořená komisí EAT-Lancet commission^[1][2] v rámci zprávy zveřejněné v časopise The Lancet 16. ledna 2019.^[3] Cílem je vytvořit stravovací paradigmata s těmito cíli:^[2]

• Nasytit světovou populaci 10 miliard lidí v roce 2050
• Výrazně snížit celosvětový počet úmrtí způsobených špatnou stravou
• Environmentální udržitelnost, která zabrání kolapsu přírody

Dieta stanovuje omezení spotřeby masa (zejména červeného), mléčných výrobků a škrobové zeleniny s cílem snížit dopad masného a mlékárenského průmyslu na životní prostředí a výrazně snížit příjem nasycených tuků a cukru z těchto skupin potravin^[2] (spotřeba masa a mléčných výrobků často překračuje výživová doporučení^[4])

Zdravá strava má optimální kalorický příjem a skládá se převážně z rozmanitých rostlinných potravin a malého množství živočišných produktů. Obsahuje spíše nenasycené než nasycené tuky a omezené množství rafinovaných obilovin, vysoce zpracovaných potravin a přidaného cukru.

Komise EAT-Lancet popisuje planetární dietu jako „flexitariánskou dietu, která je z velké části založena na rostlinné stravě, ale může volitelně obsahovat i skromné množství ryb, masa a mléčných výrobků.“^[2]

Nelze stanovit univerzální planetární dietu a je nutno ji přizpůsobit lokálním podmínkám, které jsou v různých regionech rozmanité. Zatímco některé oblasti trpí podvýživou, v jiných je např. problémem nadměrná konzumace živočišných produktů.^[8]

Britské noviny The Guardian^[9] a americká zpravodajská stanice CNN^[10] informovaly o dietě pozitivně.

Harry Harris, píšící pro New Statesman, byl opatrný ohledně tvrzení, že dieta by mohla transformovat světový potravinový systém, a uvedl: „Zdá se mi nezdvořilé neustále klást odpovědnost za klimatické změny na chování jednotlivců, když víme, že 100 společností je zodpovědných za 71 procent globálních emisí.“^[11]

Světová zdravotnická organizace stáhla v roce 2019 svou podporu akci EAT-Lancet po kritice od Giana Lorenza Cornada, zástupce Itálie u mezinárodních organizací v Ženevě. Cornado prohlásil, že přijetí jednoho stravovacího přístupu pro celou planetu by zničilo tradiční stravu a kulturní dědictví a že snížení spotřeby masa a sladkostí by způsobilo ztrátu milionů pracovních míst.^[5]

V roce 2019 Francisco J. Zagmutt a jeho kolegové zpochybnili planetární dietu s odkazem na nedostatky v metodologii použité pro odhady zdraví.^[12] Jak však zdůraznil Walter Willett, tři různé metody použité k odhadu počtu úmrtí dospělých, kterým lze předejít, byly publikovány nezávisle na komisi EAT-Lancet s podrobnou metodologií.^[13]

Srovnávací studie z roku 2020 zjistila shodu mezi planetární dietou a americkými dietními doporučeními z let 2015–2020. Rozdíly spočívají v doporučeném množství ovoce, ořechů, červeného masa, semen, škrobové zeleniny a celozrnných obilovin.^[14]

Srovnávací studie z roku 2020, která porovnávala průměrnou indickou stravu s planetární dietou, zjistila, že průměrná indická strava je nezdravá kvůli nadměrné konzumaci obilovin a zpracovaných potravin a nedostatečnému příjmu bílkovin, ovoce a zeleniny.^[15][16]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Planetary health diet na anglické Wikipedii.

• Částečně bezmasá strava
• Planetární meze
• Zmírňování změny klimatu