Plaská pahorkatina
Plaská pahorkatina | |
---|---|
Nejvyšší bod | 704 m n. m. (Vlčí hora) |
Rozloha | 2180 km² |
Střední výška | 423,3 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Plzeňská pahorkatina |
Sousední jednotky | Rakovnická pahorkatina Křivoklátská vrchovina Švihovská vrchovina Podčeskoleská pahorkatina Tepelská vrchovina |
Podřazené jednotky | Stříbrská pahorkatina Kaznějovská pahorkatina Plzeňská kotlina Kralovická pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Plaská pahorkatina na mapě Česka | |
Povodí | Berounka |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VB-2 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Plaská pahorkatina je geomorfologický celek, tvořící centrální část Plzeňské pahorkatiny. Rozkládá se ve vnitrozemí západních Čech, kde zaujímá převážnou část okresu Plzeň-sever a přilehlé oblasti okresů okolních (jih okresu Rakovník, severozápad okresu Rokycany, severozápadní polovici okresu Plzeň-město, severozápad okresu Plzeň-jih, severovýchodní okraj okresu Domažlice a východ okresu Tachov). Nejvyšším vrcholem je kopec Vlčí hora (704 m) u Černošína.
V Plaské pahorkatině je situováno centrum západních Čech, statutární město Plzeň, které zároveň představuje jediné velké sídlo na území celku. Menšími městy nad 5 tisíc obyvatel jsou Stříbro, Nýřany, Dobřany a Třemošná. Z dalších sídel stojí za zmínku např. Radnice, Kralovice, Kožlany, Plasy, Kaznějov, Horní Bříza, Město Touškov, Stod, Horšovský Týn (na hranici s Podčeskoleskou pahorkatinou), Kladruby či Černošín.
Říční osu Plaské pahorkatiny tvoří řeka Mže/Berounka, do jejíhož povodí veškeré území náleží. Přítoky majícími významnější podíl na odvodnění celku jsou mj. Úhlavka (P), Úterský potok (L), Radbuza (P), Třemošná (L), Střela (L), Radnický potok (P), Javornice (L) a Tyterský potok (L).
Členění
Plaská pahorkatina se z hlediska českého geomorfologického členění dělí na čtyři podcelky a třináct okrsků:
- VB2-A Stříbrská pahorkatina
- VB2-A-a Pernarecká pahorkatina
- VB2-A-b Svojšínská vrchovina
- VB2-A-c Benešovická pahorkatina
- VB2-A-d Mezholezská vrchovina
- VB2-A-e Staňkovská pahorkatina
- VB2-B Kaznějovská pahorkatina
- VB2-B-a Dolnobělská vrchovina
- VB2-B-b Hornobřízská pahorkatina
- VB2-C Plzeňská kotlina
- VB2-C-a Touškovská kotlina
- VB2-C-b Nýřanská kotlina
- VB2-C-c Dobřanská kotlina
- VB2-D Kralovická pahorkatina
- VB2-D-a Pavlíkovská pahorkatina
- VB2-D-b Kožlanská plošina
- VB2-D-c Radnická vrchovina
Literatura
- DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Plaská pahorkatina na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Poloha geomorfologického celku Plaská pahorkatina v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
-
I5 (V)
-
I5B (VB)
- I5B-2 (VB-2)
-
I5B (VB)
-
I5 (V)
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří