Plasmodium falciparum

Plasmodium falciparum
Plasmodium falciparum
Vědecká klasifikace
Doména	Eukaryota
Říše	SAR
Podříše	Alveolata
Kmen	Myzozoa
Podkmen	výtrusovci (Apicomplexa)
Třída	krvinkovky (Haematozoea)
Řád	Haemosporida
Čeleď	Plasmodiidae
Rod	Plasmodium
Binomické jméno
Plasmodium falciparum William H. Welch; 1897
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plasmodium falciparum (česky někdy zimnička tropická^[1]) je vnitrobuněčný parazitický prvok. Jedná se o původce tropické malárie, která má podle Světové zdravotnické organizace WHO ročně na svědomí více než 400 000 lidských životů^[2] především v oblastech Asie, jihovýchodní Afriky a Amazonie. Plasmodium bylo objeveno 6. listopadu 1880 francouzským lékařem Alphonsem Laveranem ve městě Constantine (Alžírsko) při studiu krevních preparátů vojáků z cizineckých legií. Jedná se o nejvíce patogenní zimničku člověka.

Vývojový cyklus

Stejně jako ostatní druhy plasmodií má i plasmodium falciparum poměrně složitý vývojový cyklus, který začíná infikací samičky komára z rodu Anopheles, Culex nebo Aedes, v důsledku sání krve nakaženého hostitele (různé druhy ptáků, savců a plazů). Aby došlo k přenosu infekce na komára, musí krev obsahovat samčí a samičí pohlavní buňky zimničky, jež v těle komára splynou v zygoty a usadí se v oblasti slinných žláz. Poté může dojít k přenosu do krevního oběhu dalšího hostitele opět pomocí bodnutí. Toto vývojové stádium nazýváme sporozoit.

V další fázi vývoje sporozoity velmi rychle infikují hepatocyty (jaterní buňky). Uvnitř těchto buněk nabývají oválného tvaru a jejích jádra se mnohonásobně dělí. V důsledku tohoto jevu hepatocyty praskají a do krve se uvolňují buňky dalšího vývojového stádia – merozoity. Následně plasmodium, tentokrát již v mnohem vyšším počtu, proniká do erytrocytů (červených krvinek), kde se opět dělí a hostitelská buňka tím získává plochý, prstýnkovitý tvar typický pro toto onemocnění. Merozoity se dělí, dokud nevyplní celý objem napadené krvinky a poté všechny erytrocyty synchronizovaně prasknou. Tento jev má za následek uvolnění další dávky merozoitů do krevního řečiště hostitele a také nejznámější příznak malárie – tzv. malarickou horečku.

Po několika takovýchto procesech začnou vznikat kromě merozoitů i gametocyty (pohlavní buňky), které jsou stádiem infekčním pro komára, pokud jsou při bodnutí nasáty společně s krví nakaženého hostitele. Následně se celý vývojový cyklus opakuje.

Na rozdíl od jiných druhů plasmodií, nevytváří tento druh klidová stádia (hypnozoity) usazující se v jaterních buňkách, tudíž po vyléčení malárie nedochází již k pozdějšímu relapsu nemoci. Dalším rozdílem mezi tropickou zimničkou a jí příbuznými druhy je například schopnost napadat krvinky v jakémkoli vývojovém stádiu nebo také vytváření lepivých výrůstků na jejich povrchu, jež mohou způsobovat ucpávání cév.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Plasmodium falciparum na Wikimedia Commons