Plastická chirurgie

Plastická chirurgie je obor lékařství, který se věnuje chirurgickému opravování a upravování funkce i tvaru různých, zejména viditelných částí lidského těla, například po úrazech a popáleninách, ale také z důvodů kosmetických.

Myxedém, před a po operaci
Estetická operace
Raněný voják s transplantací v obličeji (1917)

Směry

Německá společnost pro plastickou chirurgii DGPRÄC rozlišuje jejích pět „pilířů“:

  1. Rekonstruktivní chirurgie se zabývá rekonstrukcí a opravou částí těla, jak vrozených malformací, tak následků úrazů a operací.
  2. Chirurgie ruky se zabývá malou, ale velmi složitou a pro život důležitou částí těla.
  3. Estetická chirurgie se věnuje úpravám a opravám viditelných částí těla, zejména tváře, ale také odstraňováním důsledků obezity, tvarováním ňader, implantaci vlasů atd.
  4. Chirurgie popálenin se zabývá těžkými a rozsáhlými poškozeními pokožky, zejména po požárech a neštěstích nebo válečných zraněních.
  5. Výzkum v oblasti plastické chirurgie se zabývá např. hojením ran, tkáňovým inženýrstvím, využitím kmenových buněk, biomateriálů, genové terapie a angiogeneze.[1]

Historie

Název „plastická“ je odvozen z řeckého plastiké techné, umění tvarovat, modelovat. Nejstarší zmínka o opravě zlomeného nosu je na papyru Edwina Smithe, opisu staroegyaptského rukopisu z období Staré říše, z první poloviny 3. tisíciletí př. n. l. Z 8. století př. n. l. jsou zprávy o chirurgických zákrocích, připisovaných indickému lékaři Sušrutovi, které se v arabských překladech dostaly do Evropy ve středověku. Od 1. století př. n. l. dovedli římští lékaři opravovat poškozené uši a pod. Lékařský spis A. C. Celsa z 1. století n. l. podává pozoruhodně přesný popis anatomie, snad pro účely plastické chirurgie. V 15. století napsal turecký lékař Sabuncuoglu anatomický atlas a německý lékař Heinrich von Pfolspeundt popsal náhradu nosu z kůže na paži.

Operace však byly velmi bolestivé a nebezpečné. Teprve s objevy anestezie a dezinfekce v 19. století se chirurgie mohla stát běžně používanou metodou a roku 1839 se poprvé objevilo označení „plastická chirurgie“. Ve válkách 20. století bylo třeba léčit statisíce raněných a za zakladatele moderní plastické chirurgie se pokládá sir Harold Gillies (1882-1960).

Odkazy

Reference

  1. LandingPage | Deutsche Gesellschaft der Plastischen, Rekonstruktiven und Ästhetischen Chirurgen. www.dgpraec.de [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Chirurgie. Sv. 12, str. 205.
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Chirurgie. Sv. 4, str. 1359.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Face Lift 01 Dr. Ristow.jpg
Autor: Trevorristow, Licence: CC BY-SA 3.0
Facial rejuvenation included maintaining all the patient's natural fat (except under the chin), elevation of low eyebrows, eyelid operations and restoration of the natural fullness of the lips.
Walter Yeo skin graft.jpg
Walter Yeo, the first person to receive plastic surgery, before (left) and after(right) skin flap surgery performed by Sir Harold Delf Gillies in 1917. The pictures of Walter's face before the surgery are blurry and hard to come by. In the tragic accident he was recorded as having lost both his upper and lower eyelids. The surgery was some of the first to use a skin flap from an unaffected area of the body and paved the way for a sudden rash of improvements in this field.
PSM V51 D499 Myxoedema before and after treatment.png
Myxoedema before and after treatment