Platební systém

Platební systém je způsob či zařízení pro vypořádání plateb mezi dvěma účastníky pomocí třetí osoby a jejích zařízení. U centralizovaných systémů obecně pro procesu vstupuje také clearing; u komplikovanějších metod přes propojené systémy však může docházet i ke zřetězení několika clearingů.

Placení bez platebního systému využívá hotovost, nebo dokonce barter: I ten však může potřebovat clearing, vzájemná započítávání. Při placení s konverzí do různých měn je zapojeno i směnárnictví.

Způsoby placení

papírové

  • bankovky - v původním významu papírových peněz emitovaných jednotlivými soukromými bankami.
  • státovky - v původním významu papírových peněz emitovaných státem, jako protikladu soukromých bankovek.
  • směnky (vlastní) a šeky (směnky cizí), dnes cenné papíry, původně prosté úpisy: Slib vypořádání v budoucnu, termínovaný anebo tzv. "na viděnou".
  • mechanické propisoty embossovaných kreditních karet "žehličkami", s vypořádáním až i v týdnech, podle vzdálenosti. Dnes již opuštěná metoda, snadno zneužitelná.
  • Složenka je peněžní služba České pošty.

elektronické hotovostní

Využívají se bankomaty (ATM, z anglického automated teller machine) nebo vkladomaty.

  • Elektronický výběr hotovosti, kdy domácí banka pak v obou případech platbu vypořádá proti nějakému účtu klienta:

elektronické bezhotovostní

Elektronické bezhotovostní platby a převody lze provádět jak z eBankingu své banky[1], tak i z některých bankomatů. Hybridní službou je pokyn k převodu dříve běžně podávaný na přepážce banky, později přes sběrné boxy na pobočkách.

  • žiro, převody peněz (tlačné) z účtu příkazce, na svůj úkor, ve prospěch jiného účtu, typicky cizího.
  • inkaso, direct debit, na základě předchozího povolení k inkasu: Příkaz (tažný) cizí bance k platbě z účtu jejího klienta, ve prospěch příkazce, typicky přes vlastní banku.
  • elektronické šeky - papírové šeky tištěné magnetickým inkoustem a s vlastní infrastrukturou čteček a clearingu, jako je například ACH v USA.
  • internetové platební brány - sice vycházejí z platebních karet, které musí mít povoleny elektronické platby, jde však o služby jednotlivých bank či provozovatelů karet, kteří sami uzavírají přímé smlouvy s jednotlivými obchodníky a eShopy.

elektronické nehotovostní

Oblasti platnosti a použití

Bezhotovostní platební styk uskutečňující se mezi různými bankami je možno provádět dvěma způsoby, a to buď korespondentským platebním systémem, nebo zúčtováním.[2] Systém zúčtování pracuje tím způsobem, že jedna banka (v ČR je to ČNB a její CERTIS) vystupuje jako zúčtovací centrum pro ostatní, komerční banky.

Vypořádání, clearing
  • Mezinárodní mezibankovní převody si banky vypořádávají samy, například přes zprávy SWIFT.
  • Mezinárodní nebankovní převody nabízí třeba firma Western Union, ale i mnoho dalších.
  • Samostatnou kapitolou jsou převody přes síť důvěrníků, což je tradiční metoda, dnes využívaná spíše už jen v muslimských zemích; ve středověku ji však po Evropě nabízel například Řád templářů.

Česká republika

Systém poskytující platební služby, tedy služby spojené s finančními transakcemi se v ČR nazývá platební styk. Kromě samotných platebních transakcí platební styk zahrnuje i bankovní platební účty, peněžní prostředky, platební prostředky, inkasa, úhrady (vlastní převod peněžních prostředků), trvalé příkazy, možnosti přečerpání a jejich překročení a některé další služby.

Platební styk a s ním související předpisy[3][4] v ČR reguluje Česká národní banka. Ta také poskytuje služby platebního styku organizačním složkám státu[5] a umožňuje elektronické převody mezi bankami přes clearingové centrum ČNB nazvané CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement System).

Neodvolatelnost zúčtování

Evropská komise vydala směrnici 98/26/EC o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a systémech vypořádání cenných papírů. Seznam systémů je veden na webových stránkách Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). ČNB k tomu vydala vyhlášku[6] a vede seznam těchto systémů, který je totožný se seznamem účastníků mezibankovního platebního systému CERTIS.[7]

Reference

  1. ↑ AKRMAN, Libor. E-banking skrývá obrovský potenciál, uvádí studie. Hospodářské noviny. 2002-03-01. Dostupné online [cit. 2018-07-18]. 
  2. ↑ MÁČE, Miroslav. Platební styk: Klasický a elektronický, Praha: Grada, 2006, s. 147.
  3. ↑ Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku
  4. ↑ ČNB: Vybrané předpisy vztahující se k platebnímu styku
  5. ↑ Česká národní banka: Platební styk
  6. ↑ VYHLÁŠKA 14/2018 o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování
  7. ↑ ČNB: Seznam platebních systémů s neodvolatelností zúčtování provozovaných podle zákona o platebním styku včetně provozovatelů a účastníků těchto systémů

Související články

Externí odkazy