Platnéřská
| |||
---|---|---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Pohled k Alšovu nábřeží | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 1 | ||
Část obce | Staré Město | ||
Poloha | 50°5′14,01″ s. š., 14°24′55,26″ v. d. | ||
Začíná na | Alšovo nábřeží | ||
Končí na | Náměstí Franze Kafky | ||
Další údaje | |||
PSČ | 110 00 | ||
Kód ulice | 464236 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Platnéřská ulice na Starém Městě v Praze spojuje Alšovo nábřeží a náměstí Franze Kafky. Tvoří ji budovy významných institucí jako Národní knihovna České republiky, Městská knihovna v Praze, Nová radnice atd.
Historie a názvy
Pravděpodobně tudy vedla jedna z nejstarších cest z tržiště na Staroměstském náměstí k vltavskému brodu.[1] Názvy ulice od začátku:[2]
- původní název ulice byl „Ostrožná“ nebo „Ostrožnická“ podle výrobců ostruh
- od poloviny 14. století – „Platnéřská“, protože převažovali dílny platnéřů
- od 13. do 18. století – západní část ulice u Vltavy se nazývala „Za Křižovníky“, v 19. století pak „Křižovnická ulička“ nebo „Malá Křižovnická“
- přelom 18. a 19. století – střední a východní část měla název „Klempířská“
- od roku 1870 – celá ulice má název „Platnéřská“.
Budovy, firmy a instituce
- Klášter křižovníků – Platnéřská 2, 4 a 6[3]
- Dívčí katolická střední škola – Platnéřská 4
- Klementinum – Platnéřská 8 (bývalá jezuitská kolej – západní budova) a Platnéřská 10 (bývalá jezuitská tiskárna – východní budova)[4]
- Nadační fond Martina Bubera, HAGS Praha (bezpečná dětská hřiště) – Platnéřská 9[5][6]
- Nová radnice – Platnéřská 12[7]
- Bývalá reprezentační prodejna automobilů Walter – Platnéřská 11
Reference
- ↑ http://www.praha-archeologicka.cz/p/310
- ↑ Archivovaná kopie. www.praha1.cz [online]. [cit. 2018-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04.
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=38191%2F1-25&presenter=ElementsResults
- ↑ http://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/z-historie-knihovny
- ↑ Archivovaná kopie. buberfund.cz [online]. [cit. 2019-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-25.
- ↑ https://www.hagspraha.cz
- ↑ http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&indexId=40877%2F1-1741&presenter=ElementsResults
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Platnéřská, s. 842–846.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Platnéřská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: