Plavání na otevřené vodě na mistrovství Evropy v plaveckých sportech
Závody mistrovství Evropy v plavání na otevřené vodě se pořadájí od roku 1989 samostatně nebo v rámci mistrovství Evropy v plaveckých sportech.
Medailová bilance v plavání na otevřené vodě (1989–2022)
Pořadí | Stát | Muži | Ženy | Štafeta | Muži + Ženy + Štafeta | Celkem | První medaile | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | ||||||||
1. | Itálie (ITA) | 15 | 12 | 16 | 12 | 10 | 14 | 6 | 1 | 0 | 33 | 23 | 30 | 86 | 1991 | ||||
2. | Německo (GER) | 7 | 10 | 7 | 13 | 11 | 9 | 0 | 4 | 3 | 20 | 25 | 19 | 64 | 1991 | ||||
3. | Rusko (RUS) | 12 | 10 | 5 | 4 | 4 | 3 | 0 | 1 | 1 | 16 | 15 | 9 | 40 | 1995 | ||||
4. | Nizozemsko (NED) | 3 | 2 | 2 | 9 | 7 | 4 | 2 | 0 | 0 | 14 | 9 | 6 | 29 | 1989 | ||||
5. | Francie (FRA) | 5 | 8 | 9 | 3 | 2 | 4 | 0 | 0 | 3 | 8 | 10 | 16 | 34 | 1993 | ||||
6. | Maďarsko (HUN) | 2 | 1 | 1 | 4 | 4 | 2 | 0 | 1 | 2 | 6 | 6 | 5 | 17 | 1989 | ||||
7. | Řecko (GRE) | 1 | 0 | 1 | 0 | 2 | 1 | 1 | 2 | 0 | 2 | 4 | 2 | 8 | 2008 | ||||
8. | Spojené království (GBR) | 1 | 2 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | 2 | 1 | 5 | 2004 | ||||
9. | Slovinsko (SLO) | 2 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 2 | 0 | 1 | 3 | 1989 | ||||
10. | Španělsko (ESP) | 0 | 2 | 2 | 1 | 4 | 2 | 0 | 0 | 0 | 1 | 6 | 4 | 11 | 2000 | ||||
11. | Česko (CZE) | 0 | 2 | 1 | 1 | 2 | 8 | 0 | 0 | 0 | 1 | 4 | 9 | 14 | 1989 | ||||
12. | Švýcarsko (SUI) | 0 | 0 | 1 | 1 | 2 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 2 | 1 | 4 | 1991 | ||||
13. | Bulharsko (BUL) | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 2 | 4 | 2004 | ||||
14. | Chorvatsko (CRO) | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 3 | 1989 | ||||
15. | Belgie (BEL) | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | 2 | 1989 | ||||
16. | Ukrajina (UKR) | 0 | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | 2 | 2011 | ||||
17. | Portugalsko (POR) | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 2 | 2012 | ||||
18. | Izrael (ISR) | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 2011 | ||||
Celkem | 50 | 51 | 50 | 51 | 49 | 51 | 9 | 9 | 9 | 110 | 109 | 110 | 329 |
Zaniklé státy
- Medaile zaniklých států jsou rozděleny podle klíče, ve které svazové (federativní) republice se medailista připravoval. Nikoliv podle národnosti. Medaile ze štafet jsou rozděleny nástupnickým zemím.
Pořadí | Stát | Muži | Ženy | Štafeta | Muži + Ženy + Štafeta | Celkem | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | |||||||
1. | Jugoslávie (YUG) | 2 | 0 | 1 | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 3 | 1 | 2 | 6 | ||||
2. | Československo (TCH) | 0 | 2 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 3 | 0 | 3 |
Medailisté
- Tabulky jsou řazeny s preferencí podle individuálních medailí.
Česko
Pořadí | Jméno | Ročník | Období | Individuální | Dohromady se štafetou | Celkem | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | ||||||
1. | Olga Šplíchalová | 1975 | 1993 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | |
2. | Jana Pechanová | 1981 | 2000–2012 | 0 | 1 | 6 | 0 | 1 | 6 | 7 | |
3. | Yvetta Hlaváčová | 1975 | 1991–1995 | 0 | 1 | 1 | 0 | 1 | 1 | 2 | |
4. | Jaromír Henyš ml. | 1967 | 1989 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | |
4. | Michal Špaček | 1973 | 1989 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | |
6. | Aleš Havránek | 1974 | 1993 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | |
6. | Eva Nováková | 1977 | 1993 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 |
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]