Plavání na otevřené vodě na mistrovství Evropy v plaveckých sportech

Závody mistrovství Evropy v plavání na otevřené vodě se pořadájí od roku 1989 samostatně nebo v rámci mistrovství Evropy v plaveckých sportech.

Medailová bilance v plavání na otevřené vodě (1989–2022)

PořadíStátMužiŽenyŠtafetaMuži + Ženy + ŠtafetaCelkemPrvní
medaile
ZlatoStříbroBronzZlatoStříbroBronzZlatoStříbroBronzZlatoStříbroBronz
1.ItálieItálie Itálie (ITA)151216121014610332330861991
2.NěmeckoNěmecko Německo (GER)710713119043202519641991
3.RuskoRusko Rusko (RUS)1210544301116159401995
4.NizozemskoNizozemsko Nizozemsko (NED)3229742001496291989
5.FrancieFrancie Francie (FRA)58932400381016341993
6.MaďarskoMaďarsko Maďarsko (HUN)211442012665171989
7.ŘeckoŘecko Řecko (GRE)10102112024282008
8.Spojené královstvíSpojené království Spojené království (GBR)12110000022152004
9.SlovinskoSlovinsko Slovinsko (SLO)20000100020131989
10.ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko (ESP)022142000164112000
11.ČeskoČesko Česko (CZE)021128000149141989
12.ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko (SUI)00112000012141991
13.BulharskoBulharsko Bulharsko (BUL)11100100011242004
14.ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko (CRO)00111000011131989
15.BelgieBelgie Belgie (BEL)10000100010121989
16.UkrajinaUkrajina Ukrajina (UKR)00110000010122011
17.PortugalskoPortugalsko Portugalsko (POR)01000100001122012
18.IzraelIzrael Izrael (ISR)00100000000112011
Celkem505150514951999110109110329

Zaniklé státy

  • Medaile zaniklých států jsou rozděleny podle klíče, ve které svazové (federativní) republice se medailista připravoval. Nikoliv podle národnosti. Medaile ze štafet jsou rozděleny nástupnickým zemím.
PořadíStátMužiŽenyŠtafetaMuži + Ženy + ŠtafetaCelkem
ZlatoStříbroBronzZlatoStříbroBronzZlatoStříbroBronzZlatoStříbroBronz
1.JugoslávieJugoslávie Jugoslávie (YUG)2011110003126
2.ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo (TCH)0200100000303

Medailisté

  • Tabulky jsou řazeny s preferencí podle individuálních medailí.

Česko

PořadíJménoRočníkObdobíIndividuálníDohromady se štafetouCelkem
ZlatoStříbroBronzZlatoStříbroBronz
1.Olga Šplíchalová197519931001001
2.Jana Pechanová19812000–20120160167
3.Yvetta Hlaváčová19751991–19950110112
4.Jaromír Henyš ml.196719890100101
4.Michal Špaček197319890100101
6.Aleš Havránek197419930010011
6.Eva Nováková197719930010011

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]