Plavání na otevřené vodě na mistrovství Evropy v plaveckých sportech
Závody mistrovství Evropy v plavání na otevřené vodě se pořadájí od roku 1989 samostatně nebo v rámci mistrovství Evropy v plaveckých sportech.
Medailová bilance v plavání na otevřené vodě (1989–2022)
| Pořadí | Stát | Muži | Ženy | Štafeta | Muži + Ženy + Štafeta | Celkem | První medaile | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | ||||||||
| 1. |  Itálie (ITA) | 15 | 12 | 16 | 12 | 10 | 14 | 6 | 1 | 0 | 33 | 23 | 30 | 86 | 1991 | ||||
| 2. |  Německo (GER) | 7 | 10 | 7 | 13 | 11 | 9 | 0 | 4 | 3 | 20 | 25 | 19 | 64 | 1991 | ||||
| 3. |  Rusko (RUS) | 12 | 10 | 5 | 4 | 4 | 3 | 0 | 1 | 1 | 16 | 15 | 9 | 40 | 1995 | ||||
| 4. |  Nizozemsko (NED) | 3 | 2 | 2 | 9 | 7 | 4 | 2 | 0 | 0 | 14 | 9 | 6 | 29 | 1989 | ||||
| 5. |  Francie (FRA) | 5 | 8 | 9 | 3 | 2 | 4 | 0 | 0 | 3 | 8 | 10 | 16 | 34 | 1993 | ||||
| 6. |  Maďarsko (HUN) | 2 | 1 | 1 | 4 | 4 | 2 | 0 | 1 | 2 | 6 | 6 | 5 | 17 | 1989 | ||||
| 7. |  Řecko (GRE) | 1 | 0 | 1 | 0 | 2 | 1 | 1 | 2 | 0 | 2 | 4 | 2 | 8 | 2008 | ||||
| 8. |  Spojené království (GBR) | 1 | 2 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | 2 | 1 | 5 | 2004 | ||||
| 9. |  Slovinsko (SLO) | 2 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 2 | 0 | 1 | 3 | 1989 | ||||
| 10. |  Španělsko (ESP) | 0 | 2 | 2 | 1 | 4 | 2 | 0 | 0 | 0 | 1 | 6 | 4 | 11 | 2000 | ||||
| 11. |  Česko (CZE) | 0 | 2 | 1 | 1 | 2 | 8 | 0 | 0 | 0 | 1 | 4 | 9 | 14 | 1989 | ||||
| 12. |  Švýcarsko (SUI) | 0 | 0 | 1 | 1 | 2 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 2 | 1 | 4 | 1991 | ||||
| 13. |  Bulharsko (BUL) | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 2 | 4 | 2004 | ||||
| 14. |  Chorvatsko (CRO) | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 3 | 1989 | ||||
| 15. |  Belgie (BEL) | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | 2 | 1989 | ||||
| 16. |  Ukrajina (UKR) | 0 | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | 2 | 2011 | ||||
| 17. |  Portugalsko (POR) | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 2 | 2012 | ||||
| 18. |  Izrael (ISR) | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 2011 | ||||
| Celkem | 50 | 51 | 50 | 51 | 49 | 51 | 9 | 9 | 9 | 110 | 109 | 110 | 329 | ||||||
Zaniklé státy
- Medaile zaniklých států jsou rozděleny podle klíče, ve které svazové (federativní) republice se medailista připravoval. Nikoliv podle národnosti. Medaile ze štafet jsou rozděleny nástupnickým zemím.
| Pořadí | Stát | Muži | Ženy | Štafeta | Muži + Ženy + Štafeta | Celkem | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | |||||||
| 1. |  Jugoslávie (YUG) | 2 | 0 | 1 | 1 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 3 | 1 | 2 | 6 | ||||
| 2. | Československo (TCH) | 0 | 2 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 3 | 0 | 3 | ||||
Medailisté
- Tabulky jsou řazeny s preferencí podle individuálních medailí.
Česko
| Pořadí | Jméno | Ročník | Období | Individuální | Dohromady se štafetou | Celkem | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zlato | Stříbro | Bronz | Zlato | Stříbro | Bronz | ||||||
| 1. | Olga Šplíchalová | 1975 | 1993 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | |
| 2. | Jana Pechanová | 1981 | 2000–2012 | 0 | 1 | 6 | 0 | 1 | 6 | 7 | |
| 3. | Yvetta Hlaváčová | 1975 | 1991–1995 | 0 | 1 | 1 | 0 | 1 | 1 | 2 | |
| 4. | Jaromír Henyš ml. | 1967 | 1989 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | |
| 4. | Michal Špaček | 1973 | 1989 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | |
| 6. | Aleš Havránek | 1974 | 1993 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | |
| 6. | Eva Nováková | 1977 | 1993 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | |
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
.svg)
Flag of Belgium.svg
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]