Plavín štítnatý

Jak číst taxoboxPlavín štítnatý
alternativní popis obrázku chybí
Plavín štítnatý (Nymphoides peltata)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďvachtovité (Menyanthaceae)
Rodplavín (Nymphoides)
Binomické jméno
Nymphoides peltata
( S. G. Gmel.) Kuntze, 1891
Synonyma
  • plavín leknínovitý [2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Změť lodyh plavínu štítnatého

Plavín štítnatý (Nymphoides peltata), někdy také nazývaný plavín leknínovitý, je vytrvalá sladkovodní bylinačeledi vachtovitých, rostoucí ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách.

Rozšíření

Je to rostlina boreálního (mírně studeného) klimatu. Pochází z Eurasie a je rozšířena v Evropě hlavně v západní a jižní a ostrůvkovitě ve střední a východní, v Asii v severních částech Indie a Ruska a v jižních oblastech Číny a Japonska. Druhotně je zavlečena na východ i západ Spojených států.

V České republice z volné přírody postupně mizí, vyskytuje se velice vzácně, nachází se pouze na osmi lokalitách v jihovýchodních, jižních a východních Čechách, v okolí Ostravy, na Hané a jižní Moravě.[3][4][5]

Popis

Je to vodní rostlina připomínající na prvý pohled leknín. V bahně ukotvený kořen je silně rozvětvený. Vyrůstají z něho oddenky, které se v uzlináchadventivními kořeny silně větví na lodyhy ponořené těsně pod hladinou; ty se vzájemně proplétají, opět vytvářejí uzliny a dále se větví. Pokud uzlina zakoření v bahně, vytvoří se další kořen. Rostliny společně vytvářejí tzv. plovoucí rohož, v níž je obtížné definovat jedince.

Z některých uzlin vyrůstají stvoly s kožovitými listy, splývajícími na vodě, a stopky květů. Listy s dlouhými řapíky vyrůstají vstřícně nebo ve tří až čtyřčetných přeslenech. Čepele mají celistvé, srdčitě okrouhlé až široce vejčitě okrouhlé, nahoře lesklé, tmavě zelené, dole šedozelené nebo nachové.

Květy s nestejně dlouhými stopkami vyrůstající ve svazečcích po 2 až 5 z úžlabí listů rozkvétají nad hladinou. Pětičetný kalich má cípy dlouze kopinaté. Pět zlatožlutých obvejčitých korunních lístků s širokým vystouplým pruhem je na okraji brvitých. Tyčinek v květu je pět a jsou nitkami srostlé s korunou. Svrchní semeník má různě dlouhé čnělky, heterostylie pro zamezení samoopylení.

Vykvétá v červnu až srpnu, po odkvětu se květ stahuje pod vodu. Jeho stopka se ohýbá a kališní lístky se stahují, uzavírají oplodněný semeník. Dozraje v jednopouzdrou pukající vejčitou tobolku s mnoha plochými semeny opatřenými háčky, které se zachycují na peří ptáků nebo vydrží dlouho plavat po hladině. Rostlina se také úspěšně množí vegetativně z ulomených oddenků.[6][7]

Přírodní podmínky

Plavín štítnatý roste ve stojatých vodách rybníků, slepých říčních ramen a tůní nebo v pomalu tekoucích vodách řek s hladinou vody od 20 do 140 cm. Snáší pomalé změny ve výšce hladiny i vysychání (např. letnění rybníků), pak je schopen na bahnitém substrátu vytvořit i pozemní formu rostliny, která většinou nekvete. Nejlépe mu vyhovuje na živiny bohatá voda v kombinaci s tvrdším dnem, do kterého může zapustit kořeny, a tím se ochránit před vyrytím rybami.[8]

Ohrožený druh

Plavín štítnatý je v ČR hodnocen jako kriticky ohrožený druh (C1t).[9] Chráněným druhem je mj. v Německu, Polsku, na Slovensku i Ukrajině.

Historicky se plavín štítnatý v Česku nacházel zhruba v 80 lokalitách, v současnosti je k nalezení jen na 8 místech. Mezi negativní vlivy, které mají za následek téměř vymizení druhu, patří především zavedení intenzivního chovu ryb. Kapr ze dna vyrývá zakořeněné oddenky a nepůvodní býložravci amur černý i amur bílý žerou přímo rostliny. Plavín štítnatý požírají také kachny a labutě.

Tam, kde se plavínu štítnatému daří tak dobře, že zaroste velkou plochu, jeho listy zastíní vodní hladinu, čímž se sníží koncentrace kyslíku ve vodě, což má za následek úhyn ryb i dalších vodních živočichů. Proto je rybáři považován za plevel a v takovém případě se přistupuje k částečnému skosení porostů.[4][7]

Invazní druh

V některých oblastech, jako například ve Spojených státech, je plavín štítnatý naopak považován za invazní druh,[10] a v některých dokonce za „zakázaný“.[11]

Do USA se rozšířil pravděpodobně jako dovezená rostlina pro okrasné vodní nádrže, odkud pronikl do velkých jezer, bažin, rybníků i pomalých říčních toků a při nedostatku přirozených nepřátel se místně velice rozšířil. Škodí jednak intenzivním zastiňováním vodní hladiny a vytlačováním původní flóry a dále hustou spletí lodyh a listů, která brání plavbě.[12]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. www.biolib.cz
  3. data.gbif.org
  4. a b www.sagittaria.cz
  5. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Nymphoides peltata [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 11.2018 [cit. 2010-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  6. botanika.wendys.cz
  7. a b www.kvetenacr.cz
  8. rostliny.prirodou.cz. rostliny.prirodou.cz [online]. [cit. 2010-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-07. 
  9. Červený seznam květin ČR[nedostupný zdroj]
  10. Invazivní rostliny v Connecticutu[nedostupný zdroj]
  11. Zakázané rostliny v Massachusetts. www.mass.gov [online]. [cit. 2010-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-07-31. 
  12. www.issg.org. www.issg.org [online]. [cit. 2010-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-16. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Nymphoides peltata prg 1.jpg
Plavín štítnatý, Nymphoides peltata v botanické zahradě Karlovy univerzity Na Slupi, Praha
Nymphoides peltata1.jpg
Autor: KENPEI, Licence: CC BY-SA 3.0
アサザ