Plazmové zplyňování

Plazmové zplyňování je proces, při kterém se mění organická látka v syntetický plyn, jehož hlavními složkami jsou vodík a oxid uhelnatý. Pracuje na principu vysokoteplotní pyrolýzy. Při několika tisících stupňů Celsia se za nedostatku vzduchu rozkládá organická látka na základní jednoduché molekuly.^[1] Plazmový hořák vytvářející elektrický oblouk je používaný k ionizaci plynů a funguje zde jako katalyzátor. Vedlejší produkt tohoto procesu je struska. Hlavní využití tento proces nalézá při zpracovávání odpadů.^[1][2]

Proces

Na elektrody plazmového hořáku je přiveden elektrický proud pod vysokým elektrickým napětím, čímž mezi nimi vzniká elektrický oblouk. Látka, ze které je vyrobená elektroda, se často liší – používanými látkami jsou měď, wolfram, hafnium nebo zirkonium. Do oblouku se většinou vpouští inertní plyn (např. argon), ale v případě většího plazmového hořáku se používá plynný dusík. Stlačený inertní plyn je ionizován přechodem přes plazmu vytvořenou elektrickým obloukem. Teplota plazmového hořáku se pohybuje mezi 2200 °C až 13900 °C.^[3]

Využití

Plazmové zplyňování se používá k likvidaci odpadu.^{[4][5][6][7][8][9][10][11][12][13][14]} Nebezpečný odpad může být zlikvidován bez negativního dopadu na životní prostředí^[15], čímž představuje ekologickou alternativu pro skladování nebezpečných odpadů na skládkách.^[16][17] Proces za sebou nezanechává žádné toxické látky, pouze strusku, která může být následně využita jako stavební materiál.^[18] Syntetický plyn může být využitý jako palivo pro tvorbu elektrické a termální energie.^[19]

Odkazy

Reference