Plazopánví

Jak číst taxoboxPlazopánví
Stratigrafický výskyt: Střední trias až současnost, asi před 245 až 0 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Pánevní pletenec plazopánvých dinosaurů
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
Seeley, 1887
Podřády
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plazopánví (Saurischia) tvoří jednu ze dvou velkých skupin dinosaurů (druhou skupinu tvoří ptakopánví či dle některých výzkumů ornitoscelidi). Tuto taxonomickou jednotku (většinou klasifikovanou jako řád) ustavil poprvé britský paleontolog Harry Govier Seeley v roce 1888. Charakteristická je u nich trojpaprsčitá stavba pánevních kostí.[1][2]

Kontroverzní systematika

Dle současných kontroverzních poznatků možná netvoří plazopánví v tradičním pojetí monofyletickou skupinu, jelikož teropodi jsou ve skutečnosti sesterský taxon k Ornithischia. Abychom tedy mohli taxon Saurischia považovat za klad, je třeba jej chápat pouze jako označení pro sauropodní dinosaury a k nim sesterskou čeleď Herrerasauridae, která bývala pro svou morfologii řazena mezi Teropoda. Systém dinosaurů může vypadat například takto:

Dinosauria – dinosauři

Tato verze systematiky však není obecně uznávána.[3]

Kladistická definice Saurischia:[4][5]

Plazopánví dinosauři patřili do kladu Archosauria a jejich blízkými příbuznými tedy ve skutečnosti nebyli ještěři (jako je leguán, varan, ještěrka nebo chameleon), navzdory často chybně uváděnému označování dinosaurů jako "pravěcí ještěři" nebo "veleještěři".[6]

Rozdělení

Taxon byl původně vytvořen, aby sdružoval dvě velké větve dinosaurů – Theropoda a Sauropodomorpha.

Do plazopánvých patří však dnes již jen tyto dvě skupiny dinosaurů:

Celkově známe více plazopánvých dinosaurů než ptakopánvých - k červenci roku 2020 byl počet formálně popsaných druhů příslušníků kladu Saurischia asi 859, zatímco u Ornithischia činil 520. Plazopánví dinosauři tedy převažují nad ptakopánvými v poměru zhruba 62 % ku 39 %.[8]

Paleobiologie

Sauropodi byli největšími dinosaury (a tím i největšími suchozemskými živočichy) vůbec. Mohli dosáhnout délky přes 35 metrů a hmotnosti kolem 80 tun, takže jediným velikostním soupeřem by jim byl současný kytovec plejtvák obrovský a několik dalších druhů velryb.[9][10] Například sauropod druhu Supersaurus vivianae mohl být podle novějších zjištění dlouhý asi 39 až 42 metrů, což by z něho patrně činilo nejdelšího dosud známého obratlovce vůbec.[11]

Dle tradičního pojetí do skupiny plazopánvých dinosaurů však patří i všichni dnešní ptáci, kteří se koncem jurského období vyvinuli z drobných teropodních dinosaurů. Jeden z paradoxů taxonomie je, že ptáci jsou potomky plazopánvých a nikoliv ptakopánvých dinosaurů[12][13]. Jejich pánevní pletenec se do ptačí podoby utvořil zcela nezávisle na vývojové skupině dinosaurů, kteří byli po nich pojmenováni. Ptáci jsou tedy vysoce specializovanou skupinou maniraptorních teropodních dinosaurů.[14]

O mnoha aspektech plazopánvých dinosaurů ještě prakticky nic nevíme. Například tělesná poloha velkých teropodů při spánku a odpočinku obecně zůstává záhadou, ačkoliv některé ichnofosilní nálezy (zkamenělé otisky stop) by v tomto ohledu mohly pomoci. To je i příklad stop pravděpodobně druhu Tyrannosaurus rex, objevečné na území Nového Mexika.[15]

Výzkum založený na rozboru biomarkerů oxidačního stresu ve stehenních kostech dinosaurů a některých dalších obratlovců ukazuje, že teplokrevní (endotermní) byli patrně všichni plazopánví dinosauři, zatímco mezi ptakopánvými nalezneme převážně potenciálně "studenokrevné" druhy nebo zástupce s jinými fyziologickými adaptacemi.[16]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Baron, Matthew G.; noram, Norman B.; Barrett, Paul M. (2017). A new hypothesis of dinosaur relationships and early dinosaur evolution. Nature. 543: 501–506. doi: 10.1038/nature21700
  2. ↑ SOCHA, Vladimír. Zemětřesení v dinosauří systematice. OSEL.cz [online]. 30. března 2017. Dostupné online.  (česky)
  3. ↑ SOCHA, Vladimír. Další podpora tradiční dinosauří systematiky. OSEL.cz [online]. 31. července 2020. Dostupné online.  (česky)
  4. ↑ DE QUEIROZ, K.; CANTINO, P. D.; GAUTHIER, J. A. Phylonyms: A companion to the PhyloCode. Boca Raton, FL: CRC PressTaylor & Francis Group, 2020. ISBN 978-1-138-33293-5. Kapitola Section 8, položka 195. (anglicky) 
  5. ↑ NORMAN, David B; BARON, Matthew G; GARCIA, Mauricio S; MÜLLER, Rodrigo Temp. Taxonomic, palaeobiological and evolutionary implications of a phylogenetic hypothesis for Ornithischia (Archosauria: Dinosauria). S. zlac062. Zoological Journal of the Linnean Society [online]. 2022-09-01 [cit. 2022-09-26]. S. zlac062. ISSN 1096-3642. DOI 10.1093/zoolinnean/zlac062. (anglicky) 
  6. ↑ https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-dinosauroid-jursky-jura-trias-jester.A211029_104457_veda_vse
  7. ↑ http://www.pravek.info/novinky/je-nove-objeveny-dinosaurus-tim-vubec-nejvetsim/
  8. ↑ SOCHA, Vladimír. Dinosauří statistika roku 2020. OSEL.cz [online]. 8. července 2020. Dostupné online. 
  9. ↑ https://dinosaurusblog.com/2015/10/06/byl-vetsi-argentinosaurus-nebo-plejtvak-obrovsky/
  10. ↑ P. Martin Sander (2023). Sauropods. Current Biology. 33 (2): R52-R58. doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2022.12.024
  11. ↑ SOCHA, Vladimír. Supersaurus vrací úder. OSEL.cz [online]. 18. listopadu 2021. Dostupné online.  (česky)
  12. ↑ https://dinosaurusblog.com/2009/03/31/776571-jsou-ptaci-dinosauri/
  13. ↑ „o evolučním původu ptáků z teropodních dinosaurů dnes téměř nikdo nepochybuje“
    SOCHA, Vladimír. Úžasný svět dinosaurů. Praha: TRITON, 2009. 292 s. ISBN 978-80-7387-276-2. S. 200. 
  14. ↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2021-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-15. 
  15. ↑ SOCHA, Vladimír. Jak tyranosauři vstávali ze země. OSEL.cz [online]. 15. ledna 2021. Dostupné online.  (česky)
  16. ↑ SOCHA, Vladimír. Dinosauři byli teplokrevní jako ptáci. OSEL.cz [online]. 16. června 2022. Dostupné online.  (česky)

Literatura

  • Seeley, H. G. (1888). „On the classification of the fossil animals commonly named Dinosauria.“ Proceedings of the Royal Society of London, 43: 165–171.
  • Weishampel, David B.; Dodson, Peter; Osmólska, Halszka (eds.) (2004). The Dinosauria, Second Edition. University of California Press., 861 pp.
  • Bakker, R. T. (1986). The Dinosaur Heresies. New York: William Morrow. pp. 203. ISBN 0-14-010055-5.
  • Paul, G. S. (1988). Predatory Dinosaurs of the World, a Complete Illustrated Guide. New York: Simon and Schuster. 464 p.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Alamosaurus-sanjuanensis.jpg
Autor: Alamotitan, Licence: CC BY-SA 4.0
Hypothetical restoration of Alamosaurus sanjuanensis, based on Scott Hartman's skeletal restoration [1] with speculative quills and hypothetical osteoderms' position and osteoderms' layout loosely based on this interpretation, which is based on the work of Vidal et. al., 2015 [2].
Allosaurus Revised.jpg
Autor: Fred Wierum, Licence: CC BY-SA 4.0
Allosaurus fragilis reconstruction by Fred Wierum. Proportions align with Hartman's reconstruction of UUVP 6000.
Velociraptor Restoration.png
Autor: Fred Wierum, Licence: CC BY-SA 4.0
Artistic restoration of Velociraptor mongoliensis
Camarasaurus supremus.png
Autor: Jesus Gamarra, Licence: CC BY-SA 4.0
Restoration of Camarasaurus supremus
Tyrannosaurus-rex-Profile-steveoc86.png
Autor: Steveoc 86, Licence: CC BY-SA 4.0
A life restoration of the theropod dinosaur Tyrannosaurus rex.


• The proportions are based on a Tyrannosaurus skeletal reconstruction by Scott Hartman [1]
• It's not clear whether derived tyrannosaurs would have been covered in scales, feathers, or a combanation of both. A few small skin impressions have been described for Tyrannosaurus which show small pebbled skin; close relatives, Tarbosaurus and Gorgosaurus are known to have similar pebbled skin.[1] [2] Skin impressions from the closley related Gorgosaurus are reported to show both smooth, naked skin and scales.[3] [4] A 2017 study looked at a variety of tyranosaurid skin impressions and came to the conclusion that derived tyrannosaurs were probably scaly over most their body. [2]
What complicates the issue is that most coelurosaur fossils show feathers covering thier bodies and inference would suggest the same for tyrannosaurs. The smaller basal tyrannosauriod Dilong and the larger tyrannosauroid Yutyrannus also preserve feather impressions. This raises the probability that, derived tyrannosaurs had a mix of feathers and scales on different parts of the body or that feathers were lost as individuals reach maturity [5] [6]
A study published in 2017 looked at the texture of a tyrannosaurs skull bones and suggested that there may have been large, flat Crocodile-like skin cracks/scales on the front of the snout of tyrannosaurids. [7] The details on the head in this restoration are based on an similar interpetration of bone texture by Mark Witton in which he suggests that certain areas of the head were covered in a cornified sheath as well as scales. [2]

I often update my images. If you want to post any of my images on a website, if possible, don’t host/save it to the website server. I’d prefer it if the image's Wikimedia URL is used or a link is provided to this page. This allows updates to be seen by future viewers. Thanks.


References

  1. ↑ Currie, Philip; Badamgarav, Demchig; Koppelhus, Eva. (2003). "'The First Late Cretaceous Footprints from the Nemegt Locality in the Gobi of Mongolia'" (PDF). Ichnos 10 (1): 1-13.
  2. ↑ a b Bell, P R., et al (2017). "Tyrannosauroid integument reveals conflicting patterns of gigantism and feather evolution". Biology Letters. DOI:10.1098/rsbl.2017.0092.
  3. ↑ Currie, P. (2001). 2001 A. Watson Armour Symposium: The Paleobiology and Phylogenetics of Large Theropods. Field Museum of Natural History, Chicago.
  4. ↑ Carpenter, Kenneth (1997) "Tyrannosauridae" in Currie, Philip J. & Padian, Kevin (eds.). , ed. Encyclopedia of Dinosaurs, San Diego: Academic Press, pp. 768 ISBN: 0-12-226810-5.
  5. ↑ Xu, X., Norell, M. A., Kuang, X., Wang, X., Zhao, Q., Jia, C. (2004). "Basal tyrannosauroids from China and evidence for protofeathers in tyrannosauroids". Nature 431: 680–684. DOI:10.1038/nature02855.
  6. ↑ (2012). "A gigantic feathered dinosaur from the Lower Cretaceous of China" (PDF). Nature 484: 92–95. DOI:10.1038/nature10906. PMID 22481363.
  7. ↑ (2017). "A new tyrannosaur with evidence for anagenesis and crocodile-like facial sensory system". Scientific Reports 7: 44942. DOI:10.1038/srep44942.
Saurischia.png
Autor: en:User:Fredrik, Licence: CC BY-SA 3.0
Saurischia pelvis structure (left side).
Sellosaurus.jpg
Autor: Nobu Tamura (http://spinops.blogspot.com) Arms and other edits made by User:FunkMonk, Licence: CC BY 2.5
Plateosaurus gracilis (jr synonym: Sellosaurus gracilis), a prosauropod from the Late Triassic of Europe, pencil drawing, digital coloring, skull based on [1]
Astrodon johnstoni.jpg
Autor: Creator:Dmitry Bogdanov, Licence: CC BY 3.0
Astrodon johnstoni (aka Pleurocoelus) - macronarian from Aptian-Albian of Maryland, ?Texas, and Utah. About 15-18 meters long.