Plešný
Plešný | |
---|---|
Plešný z Chlumu | |
Vrchol | 1066 m n. m. |
Prominence | 134 m ↓ JZ sedlo s Chlumem[1] |
Izolace | 1,8 km → Chlum |
Seznamy | Tisícovky v Česku #241 Ultratisícovky #73 Nejprominentnější hory CZ Hory Šumavského podhůří #3 |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Šumavské podhůří / Českokrumlovská vrchovina / Plešenská hornatina / Dřevíčská hornatina |
Souřadnice | 48°52′30″ s. š., 14°7′4″ v. d. |
Povodí | Křemžský potok → Vltava → Labe |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Plešný (1066[2] m n. m.), německy Pleschen, (spíše chybně Velký Plešný – ve státních oficiálních mapách se tento název nikdy nepoužíval[3]) je třetí nejvyšší hora Šumavského podhůří a nejvyšší hora jeho podcelku Českokrumlovská vrchovina. Tyčí se 16 km západo-severozápadně od Českého Krumlova a 18 km jiho-jihovýchodně od Prachatic. Jeho svahy jsou zalesněny smrčinou a pokryty balvany a skalními výchozy.[4]
Přístup
Vrchol Plešného i sousedního Chlumu leží od roku 1947 na území vojenského újezdu Boletice, a je proto nepřístupný. O víkendech a státních svátcích jsou přístupné značené cesty, ty se ale oběma vrcholům zdálky vyhýbají. Nejvíce se vrcholu blíží cyklostezka č. 1251, která prochází 2,3 km severně od vrcholu. Toto místo je i nejvyšším turisticky přístupný bodem Plešného, přestože k vrcholu mu chybí ještě 300 výškových metrů.
S povolením ke vstupu by byl dobře přístupný z Tisovky – nejprve po zmíněné cyklostezce č. 1251, od které se v jejím nejvyšším místě odděluje neznačená Ondřejovská cesta (silnice) do sedla s Chlumem, kde z ní odbočuje doleva Horní cesta a na ni navazující Prodloužená cesta. Necelých 400 metrů od vrcholu se od Prodloužené cesty odpojuje rovný průsek až na vrchol. Celá cesta z Tisovky by měřila 6,5 km s převýšením 350 metrů.
Flóra a fauna
Díky členitosti terénu a činnosti armády bez intenzivního zemědělství se ve vojenském újezdu udržela řada společenstev a organismů, jaké se jinde ve střední Evropě staly vzácnými.[5] Mezi nejvýznamnější zástupce květeny patří druhy vázané na bezlesí a řídké lesy, jako je hořeček český, popelivka sibiřská, početné populace hruštičkovitých a 15 druhů orchidejí.
Síť neznečištěných neregulovaných toků hostí i největší středoevropskou populaci perlorodky říční a vranky obecné. Hnízdí zde také nejméně 136 druhů ptáků, mimo jiné chřástal polní, datlík, jeřábek lesní, kulíšek nejmenší a skřivan lesní. Ti se stali důvodem vyhlášení Ptačí oblasti Boletice. Ze savců je významný trvalý výskyt rysa ostrovida, početné jsou populace vysoké zvěře a prasete divokého.
Další vrchol
Asi 800 m jihozápadně od hlavního vrcholu se nachází nevýrazný hlavní vrchol, pojmenovaný autory projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska jako Plešný – J vrchol (1001 m, souřadnice 48°52′7″ s. š., 14°6′51″ v. d.).[2][6]
Reference
- ↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
- ↑ a b Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-06-26]. Dostupné online.
- ↑ Archivní mapy [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2020-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Plešný na Tisicovky.cz
- ↑ Plešný na Treking.cz
- ↑ Velký Plešný - J vrchol (HLV 384; 1002 m) [online]. Tisícovky [cit. 2022-06-26]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.