Plejtvák obrovský

Plejtvák obrovský
Plejtvák obrovský
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	kytovci (Cetacea)
Čeleď	plejtvákovití (Balaenopteridae)
Rod	plejtvák (Balaenoptera)
Binomické jméno
Balaenoptera musculus L., 1758
areál rozšíření plejtváka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus), v jiných jazycích známý jako modrá velryba (anglicky blue whale, německy Blauwal), je mořský savec z řádu kytovců. Jde o největšího současného žijícího živočicha a podle dosavadních informací i o největšího živočicha vůbec, alespoň z hlediska tělesné hmotnosti.^[2] Délkou jej však předčí trubýš pochybný a několik rodů druhohorních sauropodních dinosaurů.^[3] Největší jedinci tohoto obřího kytovce zřejmě dosáhli hmotnosti přes 200 metrických tun.^[4]

Popis

Plejtvák obrovský dorůstá maximální délky asi 30,5 až 33,6 metru a váží až kolem 190 tun.^[5][6] Delší tak byli pouze někteří druhohorní sauropodní dinosauři, nebyli ale tak těžcí (hmotnost největších zřejmě nepřesahovala asi 80 až 120 tun).^[7] Zatím nejpřesnější odhad hmotnosti největšího dosud známého dinosaura (Argentinosaurus huinculensis) činí asi 85 000 kg. Tento obří druh z rané pozdní křídy Argentiny byl tedy těžší než například dopravní letadlo Boeing 737, přesto byl více než dvojnásobně lehčí než vodou nadnášený plejtvák obrovský (počítáme-li rekordně velkého jedince velryby).^[8] Někteří druhohorní dinosauři byli nicméně delší, například u rodu Supersaurus je odhadována délka asi v rozmezí 39 až 42 metrů.^[9]

Jen samotný jazyk plejtváka obrovského váží cca 4 tuny, tedy téměř tolik, jako dospělý slon africký.

Proudnicový tvar těla a především kůže všech kytovců je speciálně uzpůsobena tak, aby snižovala tření a zabraňovala vzniku turbulencí. To mu umožňuje plout rychlostí až 37 km/h, a proto patří k nejrychlejším mořským tvorům. Podle některých odhadů činí až 35 % objemu těla plejtváků obrovských mohutné vrstvy tuku, které představují zásobu energie a slouží k termoregulaci.^[10]

Tyto velryby vydávají zvuky o hlasitosti až 188 decibelů a mohou se pod vodou dorozumívat na vzdálenosti až 800 kilometrů.^[11]

Potrava

Plejtvák obrovský se živí výlučně krilem tvořeným drobnými korýši. Denně pozře odhadem na 40 miliónů těchto drobných korýšů.^[12] Plejtváci jsou savci, dýchají vzduch a rodí živá mláďata. Mají mléčné žlázy, kterými krmí svá mláďata. Mládě dokáže vypít až 230 litrů mléka, které obsahuje 50 % tuku. Od mléka je mládě odstaveno až po 7–8 měsících, kdy váží cca 23 tun.

Jedno nabrání potravy plejtvákem (směsi krilu a vody) může mít hmotnost až 40 tun. Toto množství pak přecedí přes kosticovité zuby jako přes mohutné síto. Jsou dlouhé až jeden metr a široké 50–55 cm. Tento útvar, který nahrazuje chybějící zuby, se nachází ve velkém počtu v horní čelisti. Kostic bývá 230 až 470, fungují jako zvláštní kartáče, které filtrují vodu a zachytávají drobné mikroorganismy. Aby byla velryba sytá, musí zpracovat denně asi 1,5 miliónu kilokalorií. Plejtvák obrovský denně spotřebuje 3 až 5 tun potravy. Sezóna, po kterou se kytovci „pasou“, trvá 4 až 5 měsíců.

Během sezony spotřebují velcí plejtváci 450 až 750 tun potravy. Získat takové množství potravy není jednoduché, a tak kytovci musejí podstupovat dlouhé cesty. Zajímavé je, že se při nich vždy drží na své mateřské polokouli a nikdy nepřekračují rovník. Velryby, stejně jako lidé, mají srdce se čtyřmi komorami. Tepny „modré velryby“ jsou v průměru velké asi 20 cm. Přestože jsou velryby výborně adaptovány k životu pod vodou, vědci zatím věří, že se vyvinuly ze suchozemských sudokopytníků. Mají vynikající sluch a zvláštní schopnost, která jim umožňuje využít kyslík z nadechovaného vzduchu dvakrát až třikrát účinněji, než je tomu u suchozemských savců. Plejtváci mají stlačitelný hrudník, který jim napomáhá při ponorech do velkých hloubek. Plaví se většinou na dlouhé vzdálenosti sami nebo po dvojicích, maximálně však ve třech. Z lidského pohledu jsou sice samotáři, ale vzhledem k jejich dorozumívání plují ve velké společnosti, i když jsou od sebe vzdáleni desítky kilometrů.

Stav populace

Kdysi těchto velryb žilo ve vodách jižně od Austrálie přibližně 250 000. Některé druhy se však po příchodu velrybářů dostaly až na samý pokraj vyhubení. Celková populace velryb je dnes nejasná, odhady hovoří o 10 000 – 25 000 kusech, což je 3–11 % populace z roku 1911.^[13]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu plejtvák obrovský na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo plejtvák obrovský ve Wikislovníku
• Článek srovnávající plejtváka obrovského a největší sauropodní dinosaury, web DinosaurusBlog (česky)
• Článek srovnávající argentinosaura s plejtvákem obrovským, web DinosaurusBlog (česky)

Literatura

• Terrie M. Williams (2019). The biology of big. Science 366(6471): 1316-1317. doi: 10.1126/science.aba1128
• Khalaf-Prinz Sakerfalke von Jaffa, Norman Ali Bassam (2020). The Chilean Blue Whale (Balaenoptera musculus chilensis Khalaf, 2020): A New Subspecies from Chile. Gazelle: The Palestinian Biological Bulletin, ISSN 0178-6288, Volume 38, Number 185, May 2020, pp. 40–63.