Plejtvák myšok

Plejtvák myšok
	Plejtvák myšok zachycený na Aljašce.
	(c) Chris huh, CC BY-SA 3.0 Porovnání velikosti plejtváka myšoka s člověkem.
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; zranitelný
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Nadřád	placentálové (Placentalia);
Řád	sudokopytníci (Cetartiodactyla);
Infrařád	kytovci (Cetacea);
Malořád	kosticovci (Mysticeti);
Čeleď	plejtvákovití (Balaenopteridae);
Rod	plejtvák (Balaenoptera);
Binomické jméno
	Balaenoptera physalus; (Linnaeus, 1758)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plejtvák myšok (Balaenoptera physalus) známý též jako plejtvák tmavý je velký mořský savec, zástupce čeledi plejtvákovitých (Balaenopteridae).

Rozměry

Plejtvák myšok je zřejmě druhým největším a jedním z nejrychlejších kytovců, po plejtvákovi obrovském (B. musculus) druhý největší žijící tvor na světě. Dosahuje délky téměř 27 metrů a hmotnosti 45 až 75 tun, výjimečně pak až kolem 114 tun. Překonává tak nejspíš i největší dosud známé dinosaury, jako byl rod Argentinosaurus (s maximální odhadovanou hmotností kolem 96 tun).^[2]

Popis

Plejtvák myšok je štíhlý kytovec s šedomodrým zbarvením na zádech a s bílým břichem. Šedé má i ploutve hřbetní, ocasní i prsní. Hřbetní ploutev leží na začátku poslední třetiny těla a má vydutý zadní okraj. Na břiše má také 55-100 hrdelních záhybů. Rozeznáváme přinejmenším dva recentní poddruhy: plejtváka myšoka severoatlantického a plejtváka jihoatlantského. Obývá všechny světové oceány, od polárních až po tropické oceány. Chybí pouze ve Středozemním, Baltském a Rudém moři a v Perském zálivu. Největší část plejtváků obývá chladné severní vody.

Kromě bručivých, hučivých a skřípavých zvuků vydává plejtvák myšok i nesmírně hlasité hluboké sténání, které jde slyšet na vzdálenost několika kilometrů. Stejně jako ostatní plejtváci podniká i plejtvák myšok dlouhé migrace z vysokých zeměpisných šířek v létě do chudších tropických regionů přezimovat a rozmnožovat se. Živí se většinou krilem, korýši a rybami, např. huňáčky severními nebo sledi, které loví velmi rychlými vpády do jejich pospolných hejn. Do tlamy nabírá ohromné množství vody, zavřou tlamu, vodu vypustí a ryby, které se zachytají na kosticích poté spolkne. Jeho kořistí se mohou stát i různé druhy menších chobotnic.

Samice rodí po 11 měsících jediné mládě, které po narození měří až 6,4 m. Osamostatňuje se ve věku 9-10 měsíců, což znamená, že má jediného potomka každý druhý rok, takže slabá populace vyžaduje k zotavení několik desítek let.

Stav ohrožení

Stejně jako ostatní plejtváci byl i tento druh v průběhu dvacátého století těžce pronásledován a zabíjen a dnes patří mezi ohrožené druhy. V roce 1986 Mezinárodní velrybářská komise (IWC) vydala moratorium zakazující komerční lov tohoto kytovce. Znečišťování vod (zvláště ropou) a hluk způsobovaný lidskou aktivitou v posledních letech populace plejtváků myšoků žijící v přírodě výrazně oslabily.

Zajímavost

Kostra jedince tohoto druhu je maskotem a jedním z nejoblíbenějších exponátů Národního muzea v Praze.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fin Whale na anglické Wikipedii.

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2019-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-14.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu plejtvák myšok na Wikimedia Commons
Taxon Balaenoptera physalus ve Wikidruzích
Galerie plejtvák myšok na Wikimedia Commons

[5b6fd04ba8f3ab63bb0411ece8e20dd7622bec01-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

[2] Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2019-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-14.

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály