Plesiosauroidea

Jak číst taxoboxPlesiosauroidea
Stratigrafický výskyt: Pozdní trias - pozdní křída (asi před 210 až 66 miliony let)
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce druhu Plesiosaurus dolichodeirus.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
NadřádSauropterygia
ŘádPlesiosauria
NadčeleďPlesiosauroidea
Gray, 1825
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zástupci skupiny Plesiosauroidea neboli plesiosauroidi („blízcí ještěrům“) byli primárně draví druhohorní mořští plazi. Patří k dobře známým druhohorním obratlovcům a někdy bývají nesprávně řazeni mezi dinosaury, ačkoliv jim nebyli blízce příbuzní.[1]

Charakteristika

Běžní plesiosauři měli poměrně široká hydrodynamicky tvarovaná těla, krátkou ocasní část těla, dva páry dlouhých a silných ploutví, delší nebo i velmi dlouhý krk a malou hlavu (pliosauři měli naopak velkou hlavu a masivní krk). Jednalo se o velké až obří tvory, někteří dosahovali délky přes 12 metrů.[2] Přežití katastrofy na konci triasu jim umožnila stavba jejich těla, s mnoha adaptacemi na život v mořích a otevřeném oceánu.[3]

Objevují se v období pozdního triasu asi před 210 miliony let, jejich největší rozvoj následuje v období jury a přežívají až do samotného konce druhohor v závěru křídy (před 66 miliony let).[4]

Historie

První nákres obratlů plesiosaura byl pořízen již v roce 1605.[5] Pro vědu však byly poprvé objeveny u pobřeží jižní Anglie (lokalita Lyme Regis u Dorsetu) počátkem 19. století. Objevitelkou první fosilie plesiosaura (genoholotyp Plesiosaurus dolichodeirus) byla kolem roku 1810 tehdy teprve jedenáctiletá amatérská sběratelka zkamenělin Mary Anningová (17991847).[6][7] Tento plaz byl pak vědecky pojmenován v roce 1821.[8] V roce 1816 byly objeveny fosilie plesiosaura přírodovědcem Charlesem de Gervillem také na území Francie.[9]

V Čechách

Na území České republiky bylo učiněno již několik fosilních objevů křídových plesiosaurů (poprvé již k roku 1855)[10], mezi nimi jde například o svrchnokřídový druh Polyptychodon interruptus (Owen, 1841; dnes klasifikovaný jako nomen dubium[11]). Nejznámější objev tohoto pliosaurida pochází z lokality Bílá Hora v Praze.[12][13].

Mezi "klasické", dlouhokrké plesiosaury z čeledi Elasmosauridae, objevené na našem území, patřil druh Cimoliasaurus teplicensis, popsaný od obce Hudcov v severozápadních Čechách roku 1906 profesorem Antonínem Fričem. Ve skutečnosti se ale téměř s jistotou nejednalo o zástupce stejného rodu, jako byl severoamerický Cimoliasaurus.[14] O tomto objevu však zatím nemáme dostatek detailnějších informací.

Taxonomie

Podle studií O'Keefe, 2001 a Druckenmiller & Russell, 2008.

  • Řád Plesiosauria
    • Simosaurus
    • Čeleď Cymatosauridae
    • Čeleď Pistosauridae
    • Podřád Plesiosauroidea
      • Plesiopterys
      • Thalassiodracon?
      • Čeleď Plesiosauridae
      • Nadčeleď Cryptoclidoidea
        • Čeleď Cimoliasauridae
        • Čeleď Cryptoclididae
    • Podřád Pliosauroidea

Odkazy

Reference

  1. Bernard, A.; et al. (2010). Warm-blooded marine reptiles at the time of the dinosaurs. Science. 328 (5984): 1379–1382. doi: 10.1126/science.1187443
  2. McHenry, Colin R. (2009). Devourer of Gods: The palaeoecology of the Cretaceous pliosaur Kronosaurus queenslandicus. The University of Newcastle, N.S.W. Australia, Web.
  3. Wintrich, T.; et al. (2017). A Triassic plesiosaurian skeleton and bone histology inform on evolution of a unique body plan. Science Advances. 3(12): e1701144.
  4. Ketchum, H. F.; Benson, R. B. J. (2010). Global interrelationships of Plesiosauria (Reptilia, Sauropterygia) and the pivotal role of taxon sampling in determining the outcome of phylogenetic analyses. Biological Reviews of the Cambridge Philosophical Society. 85 (2): 361–392.
  5. Verstegan, R. (1605). A restitution of decayed intelligence or Nationum Origo, R. Bruney, Antwerpen.
  6. https://www.atlasobscura.com/places/mary-annings-plesiosaur
  7. SOCHA, Vladimír. Mary Anningová. OSEL.cz [online]. 18. srpna 2020. Dostupné online.  (česky)
  8. De la Beche, H. T.; Conybeare, W. D. (1821). Notice of the discovery of a new animal, forming a link between the Ichthyosaurus and crocodile, together with general remarks on the osteology of Ichthyosaurus. Transactions of the Geological Society of London. 5: 559–594.
  9. Brignon, A. (2019). Charles de Gerville et les premiers restes de Plesiosauria signalés dans le Jurassique inférieur de France (Hettangien, région de Valognes, Manche) [Charles de Gerville and the first remains of Plesiosauria reported in the Lower Jurassic of France (Hettangian, Valognes region, Manche department)]. Comptes Rendus Palevol. doi: https://doi.org/10.1016/j.crpv.2018.12.001
  10. Socha, V. (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 160-165)
  11. Madzia D. (2016). A reappraisal of Polyptychodon (Plesiosauria) from the Cretaceous of England. PeerJ 4:e1998 https://doi.org/10.7717/peerj.1998
  12. SOCHA, Vladimír. Svět českého plesiosaura. OSEL.cz [online]. 7. listopadu 2014. Dostupné online. 
  13. SOCHA, Vladimír. Druhohorní plazi v Čechách II. OSEL.cz [online]. 13. července 2015. Dostupné online. 
  14. SOCHA, Vladimír. Skutečná česká lochneska. OSEL.cz [online]. 20. března 2020. Dostupné online.  (česky)

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Plesiosaurus 3DB.jpg
Autor: Creator:Dmitry Bogdanov, Licence: CC BY 3.0
Plesiosaurus dolichodeirus