Plesiosuchus
Plesiosuchus Stratigrafický výskyt: Pozdní jura, asi před 154 až 149 miliony let | |
---|---|
Rekonstrukce lebky rodu Plesiosuchus. | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Infratřída | Archosauromorpha |
Nadřád | Crocodylomorpha |
Podřád | Thalattosuchia |
Čeleď | Metriorhynchidae |
Podčeleď | Geosaurinae |
Rod | Plesiosuchus Owen, 1884 |
Binomické jméno | |
Plesiosuchus manselii | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Plesiosuchus („blízký krokodýlům“) je rod dávno vyhynulého dravého mořského plaza příbuzného dnešním krokodýlům. Spadal do kladu Thalattosuchia, čeledi Metriorhynchidae a podčeledi Geosaurinae.[1] Byl velmi dobře anatomicky a fyziologicky adaptovaní na život v mořích. Žil v období pozdní jury, zhruba před 150 miliony let, ačkoliv existuje možnost jeho přítomnosti také v sedimentech z období rané křídy. Původně byl popsán jako Steneosaurus Johnem Hulkem v roce 1870, o 14 let později změnil rodové jméno britský přírodovědec Richard Owen.[2]
Popis a význam
Tito mořští dravci byli dlouzí až kolem 7 metrů a představovali významné predátory mnoha mořských ekosystémů. Blízkým příbuzným tohoto rodu byl patrně rody Torvoneustes, Tyrannoneustes, Dakosaurus, Geosaurus a Neptunidraco.[3]
České objevy
Zástupci této skupiny žili v období rané křídy (věk hauteriv, asi před 133 miliony let) také na území dnešní České republiky. Jejich fosilní zuby byly objeveny patrně na začátku 20. století ve vápencových masivech v okolí Štramberka. Objeveny byly pouze fosilní zuby, uložené nejpozději od roku 1912 v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni. Jednalo se patrně o vývojové příbuzné rodů Torvoneustes a právě i Plesiosuchus, dosahující délky mezi 4 a 6 metry.[4]
Vedoucím odborné studie, která tyto metriorhynchidy v květnu roku 2021 popsala, je český paleontolog Daniel Madzia. Na základě samotných fosilních zubů však není možné stanovit přesné zařazení do rodu a druhu, k tomu budou nezbytné případné další fosilní objevy.
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.prehistoric-wildlife.com/species/p/plesiosuchus.html
- ↑ Owen, R. (1884). On the cranial and vertebral characters of the crocodilian genus Plesiosuchus, Owen. Quarterly Journal of the Geological Society, London. 40: 153-159.
- ↑ http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=243970[nedostupný zdroj]
- ↑ Daniel Madzia, Sven Sachs, Mark T. Young, Alexander Lukeneder and Petr Skupien (2021). Evidence of two lineages of metriorhynchid crocodylomorphs in the Lower Cretaceous of the Czech Republic. Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00801.2020
Literatura
- Andrea Cau; Federico Fanti (2011). The oldest known metriorhynchid crocodylian from the Middle Jurassic of North-eastern Italy: Neptunidraco ammoniticus gen. et sp. nov. Gondwana Research. 19 (2): 550–565.
- Andrade, M. B. D.; Young, M. T.; Desojo, J. B.; Brusatte, S. L. (2010). The evolution of extreme hypercarnivory in Metriorhynchidae (Mesoeucrocodylia: Thalattosuchia) based on evidence from microscopic denticle morphology. Journal of Vertebrate Paleontology. 30 (5): 1451–1465.
- Mark T. Young and Marco Brandalise de Andrade (2009). What is Geosaurus? Redescription of Geosaurus giganteus (Thalattosuchia: Metriorhynchidae) from the Upper Jurassic of Bayern, Germany. Zoological Journal of the Linnean Society. 157 (3): 551–585.
- Vignaud, P.; Gasparini, Z. B. (1996). New Dakosaurus (Crocodylomorpha, Thalattosuchia) from the Upper Jurassic of Argentina. Comptes Rendus de l'Académie des Sciences, Paris. 2. 322: 245-250.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Plesiosuchus na Wikimedia Commons
- SOCHA, Vladimír. Když u Štramberka plavali v moři krokodýli. OSEL.cz [online]. 24. května 2021. Dostupné online. (česky)
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Mark T. Young, Stephen L. Brusatte, Marco Brandalise de Andrade, Julia B. Desojo, Brian L. Beatty, Lorna Steel, Marta S. Fernández, Manabu Sakamoto, Jose Ignacio Ruiz-Omeñaca, Rainer R. Schoch, Licence: CC BY 2.5
Life reconstruction showing the maximum body length for Plesiosuchus manselii.
Autor: Mark T. Young1*, Stephen L. Brusatte2,3, Marco Brandalise de Andrade4, Julia B. Desojo5, Brian L. Beatty6, Lorna Steel7, Marta S. Fernández8, Manabu Sakamoto9, Jose Ignacio Ruiz-Omeñaca10,11, Rainer R. Schoch12, Licence: CC BY 2.5
Plesiosuchus manselii, holotype NHMUK PV OR40103.
Dorsal view of the skull, (A) hypothetical skull reconstruction (grey lines represent elements that are missing) and (B) photograph of what is preserved. Abbreviations: en, external nares; max, maxilla; na, nasal; orb, orbit; pa, parietal; pre, premaxilla; prf, prefrontal; sq, squamosal; stf, supratemporal fenestra.