Plesnivec alpský

Jak číst taxoboxPlesnivec alpský
Plesnivec alpský
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
(jako Leontopodium alpinum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Rodplesnivec (Leontopodium)
Binomické jméno
Leontopodium alpinum
Cass., 1822
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plesnivec alpský (Leontopodium alpinum), též protěž alpská[2], je horská květina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Upřednostňuje skalnatá vápencová místa v nadmořské výšce kolem 1800–3000 metrů. Není jedovatá a v tradiční medicíně se používá jako lék proti břišním a dýchacím chorobám. Její listy a květy jsou pokryty hustými chloupky, které rostlinu zřejmě chrání před chladem, suchem a ultrafialovým zářením.[3] Je to vzácná, krátkověká květina, která se vyskytuje v odlehlých horských oblastech a byla používána jako symbol alpinismu, drsné krásy a čistoty spojované s Alpami a Karpaty a jako národní symbol, zejména Rumunska, Rakouska, Bulharska, Mongolska, Slovinska, Švýcarska a Itálie. Podle lidové tradice je darování této květiny milované osobě příslibem oddanosti.

Název

Německý název Edelweiß pochází z německých slov edel (vznešený) a weiß (bílý). Slovinské jméno je planika, což znamená horská dívka. V Rumunsku je známá jako floare de colț, což znamená „květina útesu“. V italsky mluvících Alpách se květina označuje jako stella alpina a ve francouzských Alpách jako étoile des Alpes, přičemž oba názvy znamenají „hvězda Alp“.[4]

Edelweiß byl jedním z několika regionálních názvů pro tuto rostlinu a rozšířil se v první polovině 19. století v souvislosti s ranou alpskou turistikou.[5] Mezi alternativní názvy patří Chatzen-Talpen („kočičí tlapky“) a starší Wullbluomen („vlněný květ“, doložený v 16. století).[6][7]

Vědecké označení rodu, Leontopodium, znamená lví tlapa, což je odvozeno z řeckých slov leon (lev) a podion (malá noha, tlapa).

Oblast rozšíření

Zatímco plesnivec alpský subsp. alpinum je autochtonní v Alpách, Juře, Karpatech, zejména v Rumunsku, na severním Balkáně a v severních Apeninách a Pyrenejích, plesnivec alpský subsp. nivale se vyskytuje v Abruzích, v Dinárských horách a na Pirinu. Další druhy rodu plesnivec se kromě středoasijských stepí vyskytují v severním Himálaji, severní Číně, Mongolsku, Japonsku, Koreji a na Kamčatce.

Popis

Je to vytrvalá bylina, pokrytá bílou plstí. Přímá lodyha je 5–30 cm vysoká. Listy má nejen přízemní (kopisťovitého tvaru), ale i lodyžní (kopinaté, střídavě uspořádané). Květenství je několik úborů uspořádaných dále do strboulu. Pod květenstvím je zákrov. Barva květů je žlutobílá.[8]

Plesnivec pochází z evropských pohoří, přirozeně roste např. v Alpách a Karpatech. Občas je ale pěstován a může zplaňovat, či je dokonce záměrně vysazován.[8]

Plesnivec alpský kvete od července do srpna.

Zajímavosti

Alpská protěž se považuje za symbol Alp. Protěž alpská byla také symbolem horských myslivců a protěž alpská v černém oválu byla nášivkou horských myslivců Zbraní SS.[9][10]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leontopodium nivale na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id41470/
  3. ↑ VIGNERON, Jean Pol; RASSART, Marie; VÉRTESY, Zofia. Optical structure and function of the white filamentary hair covering the edelweiss bracts. Physical Review E. 2005-01-19, roč. 71, čís. 1, s. 011906. Dostupné online [cit. 2022-05-04]. DOI 10.1103/PhysRevE.71.011906. 
  4. ↑ William Shepard Walsh. Handy-book of literary curiosities. [s.l.]: J.B. Lippincott Co., 1909. Dostupné online. S. 268–. (anglicky) 
  5. ↑ Edelweiss reported as common name alongside Alpen-Ruhrkraut in Kittel, Taschenbuch der Flora Deutschlands zum bequemen Gebrauch auf botanischen Excursionen (1837), p. 383.
  6. ↑ Aretius, Stocc-Hornii et Nessi […] descriptio […], a Benedicto Aretio […] dictata., published with Valerii Cordi Simesusii Annotationes in Pedacii Dioscoridis Anazarbei de medica materia libros V, Basel (1561), ed. Bratschi (1992) in Niesen und Stockhorn. Berg-Besteigungen im 16. Jahrhunder.
  7. ↑ Schweizerisches Idiotikon 16.1997 Archivováno 13. 12. 2013 na Wayback Machine..
  8. ↑ a b Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  9. ↑ http://fremd.sweb.cz/o5.htm Archivováno 29. 11. 2009 na Wayback Machine. Označení specialistů Waffen-SS
  10. ↑ Přírodovědci si dali do znaku erb Waffen SS. iDNES.cz [online]. 2009-11-26 [cit. 2018-09-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Runolist.jpg
(c) I, Damirux, CC BY 2.5
Runolist, Edelweiss, Leontopodium alpinum.