Ploštěnky

Ploštěnky
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	ploštěnci (Platyhelminthes);
Třída	ploštěnky (Turbellaria);
Příklady druhů
	Ploštěnka potoční Dugesia gonocephala; Ploštěnka horská Crenobia alpina; Ploštěnka mléčná Dendrocoelum lacteum;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ploštěnky (Turbellaria) jsou živočišnou třídou kmene ploštěnců. V tradičním pojetí ploštěnců na čtyři třídy jde o parafyletický taxon.

Původně se jednalo o mořské živočichy, odkud velká část pronikla do sladkých vod i vlhkých biotopů. Často jsou dravé, výjimečně mohou vést parazitický způsob života. Vyhýbají se světlu – negativní fototropizmus. V ČR v současnosti známe asi 16 druhů vodních a 3 druhy půdních ploštěnek.^[1] Ploštěnky označujeme jako dvoustranně souměrné.

Stavba těla

Mají nečlánkované, vejčité nebo podlouhlé tělo. Některé druhy ploštěnek postrádají střevo - potrava je přiváděna přímo do tělního parenchymu.Tráví pomocí trávicích šťáv. Jsou dravci, větší kořist mohou trávit mimotělně a potom vysát vychlípitelným hltanem. Mohou dlouhou dobu hladovět a vyživovat se z vlastních buněk, které při dostatku potravy nahradí díky dobré regenerační schopnosti. Ústa se nachází na břišní straně. Jejich trávicí dutina má slepá ramena a plní také funkci gastrovaskulární dutiny. Potravu vyhledávají pomocí reakce na chemické látky, které jejich kořist vylučuje. Mají vyvinutou hlavu, která nese smyslová ústrojí (pohárkovité oči, čichové jamky, ouškovité výběžky).

Dýchají celým povrchem těla. Jejich řasinkový epitel, podkožní vak jim zajišťuje pohyb.

Odpadní látky vylučují z těla pomocí plaménkových buněk (protonefridií), které jsou umístěny po stranách těla ploštěnky.

Rozmnožování

Ploštěnky se mohou rozmnožovat buď pohlavně, nebo nepohlavně. Nepohlavně se rozmnožují příčným dělením, při pohlavním rozmnožování vytvářejí kokony s vajíčky a přilepují je na kameny ve vodě. Sladkovodní druhy mají přímý vývoj a mořské druhy nepřímý vývoj přes Müllerovu larvu.

Příklady zástupců

Ploštěnka mléčná - běžná pod kameny v potocích
Ploštěnka potoční - bioindikátor čistoty vody
Ploštěnka skleníková

Díky snadnému šíření a možnostem rozmnožování jsou ploštěnky rychlými kolonizátory nových biotopů a nevyžadují žádný vyšší stupeň ochrany. Přesto se v Česku nachází pár druhů, které jsou ohrožené nebo zranitelné.

Ohrožené druhy (EN)

ploštěnka horská Crenobia alpina
ploštěnka pramenná Dendrocoelum bohemicum
ploštěnka Mrázkova Dendrocoelum mrazekii
ploštěnka bělostná Phagocata albissima
ploštěnka útlá Phagocata vitta

Zranitelné druhy (VU)

ploštěnka mnohooká Dendrocoelum album
ploštěnka potoční Dugesia gonocephala
ploštěnka ušatá Polycelis felina ^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b KUBÍČEK F. & OPRAVILOVÁ V. (2005): Tricladida (trojvětevní), pp. 45-48. – In : FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. PDF Archivováno 19. 2. 2009 na Wayback Machine.

Literatura

Pracovní sešit ze zoologie - česká zemědělská univerzita v Praze - agronomická fakulta - katedra zoologie, Praha 2003
Biologie pro gymnázia - RNDr. Jelínek, RNDr. Zicháček - Olomouc 2006

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu ploštěnky na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Ploštěnky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

[cerv-1] KUBÍČEK F. & OPRAVILOVÁ V. (2005): Tricladida (trojvětevní), pp. 45-48. – In : FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. PDF Archivováno 19. 2. 2009 na Wayback Machine.

[1]

Navigation

Navigace

Tématické portály