Ploník

Jak číst taxoboxPloník
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Oddělenímechorosty (Bryophyta)
Třídamechy (Bryopsida)
Řádploníkotvaré (Polytrichales)
Čeleďploníkovité (Polytrichaceae)
Rodploník (Polytrichum)
Hedw.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ploník (Polytrichum) je rod mechů z čeledi ploníkovité (Polytrichaceae). Patří mezi nejdokonalejší a nejznámější rody mechů. V ČR se vyskytuje deset druhů ploníků (jedenáctý je regionálně vyhynulý), čtyři jsou poměrně běžné (ploník chluponosný, jalovcový, obecný, ztenčený).

Popis

Stavba listu pod mikroskopem, Polytrichum commune

Lodyhy jsou až 50 cm dlouhé, vytváří kompaktní velké trsy. Ploníky jsou jednoduché i stromečkově větvené s podzemním, vlášenitým rhizomem (příchytná vlákna mechorostů) a s poměrně složitou anatomickou stavbou lodyžky (kauloidu), lístků (fyloidů) i štětu. Lodyžka má značnou diferenciaci tkání. Středem lodyžky se táhne pruh vodivého pletiva, který je tvořený specializovanými buňkami protáhlého tvaru. Tyto buňky vodivých pletiv napomáhají vedení vody a produktů fotosyntézy. Nazývají se hydroidy a leptoidy.

Lístky (fyloidy) jsou tmavozelené, cca 12 mm dlouhé, s vícevrstevnou čepelí a náhle rozšířenou bezbarvou bází sbíhající na stonek. Lístky jsou obvykle spirálně uspořádány v 6-8 řadách. Naspodu lodyžky jsou většinou drobné, šupinovité, horní jsou postupně větší, šídlovité až kopinaté, vždy s žebrem a četnými (až 40) lištami (lamelami) na vnitřní straně listů. Na vnitřní straně lístku jsou vyvinuty četné paralelní asimilační lišty (lamely) postavené kolmo k ploše lístků. Za vlhka jsou lístky odstáté, za sucha vzpřímené.

Tobolka vyrůstá na dlouhém načervenalém štětu a je obvykle hranatá. Otevírá se víčkem. Střední sloupek tobolky (kolumela) vytváří na vrcholku membránovou strukturu, epifragmu, která může uzavírat i ústí tobolky. Spóry jsou drobné a vypadávají z tobolky otvory mezi obústními zuby (32 až 64) a epifragmou.

Rozšíření

Téměř kosmopolitní rod, je znám ze všech kontinentů kromě Antarktidy. Chybí v některých tropických oblastech (západní Afrika, Malajsie). Vyskytuje se na vlhkých místech, především v jehličnatých lesích, na loukách, na okrajích rašelinišť, ale také na holé, písčité půdě.

Záměny

Ploník je sice velmi variabilní, ale v terénu dobře rozpoznatelný. Poměrně bezpečně ho lze odlišit podle výrazných lesklých a bezbarvých spodních částí listů, které obepínají lodyhu.

Využití

  • Díky své snadné rozpoznatelnosti a velkému rozšíření se ve školách používá jako modelový příklad mechu.
  • Hraje důležitou roli v lesním hospodářství, zejména při zadržování vody, protože dokáže absorbovat až dvacetkrát tolik vody, kolik je jeho vlastní hmotnost.
  • Dlouhé a poměrně pevné lodyhy bývaly používány k vycpávání mezer mezi trámy u roubených staveb.
  • V zahrádkářství se často používají k tomu, aby vytvořily bohatý, hustý, zelený koberec v japonských zahradách.
  • Můžeme se s ním setkat také v květinářství – jako dekorace v suché vazbě.

Druhy ploníku

Ploník chluponosný
  • Polytrichum alpinum – ploník horský
  • Polytrichum formosumploník ztenčený – v Česku nejběžnější, dokáže růst i na sušších místech
  • Polytrichum longisetum – ploník štíhlý
  • Polytrichum pallidisetum – ploník zanedbaný
  • Polytrichum sexangulare – ploník šestihranný – regionálně vyhynulý, vymizel z lokalit, nebo jeho lokality zanikly a není pravděpodobné, že by byl nalezen na jiných
  • Polytrichum communeploník obecný – největší vzpřímeně rostoucí mech v Česku (přes 50 cm)
  • Polytrichum juniperium – ploník jalovcový
  • Polytrichum perigoniale – ploník menší
  • Polytrichum piliferumploník chluponosný – má bělavý chlup na konci lístků
  • Polytrichum strictum – ploník tuhý
  • Polytrichum uliginosum – ploník bažinný

Odkazy

Literatura

  • Balabán, K.: Lesnicky významné lišejníky, mechorosty a kapraďorosty. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1960. Str. 76–86.
  • Svrček M. A kol.: Klíč k určování bezcévných rostlin, SPN, Praha 1976, 1. vydání, str. 529 – 531.
  • Novotný I., Hanušová M.: Zelená krása mechorostů aneb jak se státi bryologem, katalog k výstavě, Moravské zemské muzeum, Brno 1997, ISBN 80-7028-103-0, str. 25 – 26.
  • Kučera J., Váňa J., Příroda: Seznam a červený seznam mechorostů České republiky 2005, Správa ochrany přírody, Praha 2005, ISBN 80-86064-91-3, str. 47 – 48.
  • Kalina T., Váňa J.: Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii, Nakladatelství Karolinum, Praha 2005, ISBN 80-246-1036-1, str. 524 – 525.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Moss unknown.jpg
Autor: Birger Fricke Birger Fricke, Licence: CC BY 2.5
Polytrichum formosum, photo taken near Eupen, Belgium
Polytrichum commune assimilationslamellen.jpeg
Autor: Kristian Peters -- Fabelfroh 12:19, 7 July 2007 (UTC), Licence: CC BY-SA 3.0
Goldenes Frauenhaar (Polytrichum commune), Assimilationslamellen, Vergrößerung: 400x
Polytrichum commune.jpeg
Autor: Kristian Peters -- Fabelfroh 14:35, 21 October 2007 (UTC), Licence: CC BY-SA 3.0
Polytrichum commune
Topi Pigula plonik chluponosy foto k projektu Fotofata 2012.jpg
Autor: Topi Pigula, Licence: CC BY-SA 3.0
Photograph by Topi Pigula