Ploník
![]() | |
---|---|
![]() | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Oddělení | mechorosty (Bryophyta) |
Třída | mechy (Bryopsida) |
Řád | ploníkotvaré (Polytrichales) |
Čeleď | ploníkovité (Polytrichaceae) |
Rod | ploník (Polytrichum) Hedw. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ploník (Polytrichum) je rod mechů z čeledi ploníkovité (Polytrichaceae). Patří mezi nejdokonalejší a nejznámější rody mechů. V ČR se vyskytuje deset druhů ploníků (jedenáctý je regionálně vyhynulý), čtyři jsou poměrně běžné (ploník chluponosný, jalovcový, obecný, ztenčený).
Popis
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/19/Polytrichum_commune_assimilationslamellen.jpeg/220px-Polytrichum_commune_assimilationslamellen.jpeg)
Lodyhy jsou až 50 cm dlouhé, vytváří kompaktní velké trsy. Ploníky jsou jednoduché i stromečkově větvené s podzemním, vlášenitým rhizomem (příchytná vlákna mechorostů) a s poměrně složitou anatomickou stavbou lodyžky (kauloidu), lístků (fyloidů) i štětu. Lodyžka má značnou diferenciaci tkání. Středem lodyžky se táhne pruh vodivého pletiva, který je tvořený specializovanými buňkami protáhlého tvaru. Tyto buňky vodivých pletiv napomáhají vedení vody a produktů fotosyntézy. Nazývají se hydroidy a leptoidy.
Lístky (fyloidy) jsou tmavozelené, cca 12 mm dlouhé, s vícevrstevnou čepelí a náhle rozšířenou bezbarvou bází sbíhající na stonek. Lístky jsou obvykle spirálně uspořádány v 6-8 řadách. Naspodu lodyžky jsou většinou drobné, šupinovité, horní jsou postupně větší, šídlovité až kopinaté, vždy s žebrem a četnými (až 40) lištami (lamelami) na vnitřní straně listů. Na vnitřní straně lístku jsou vyvinuty četné paralelní asimilační lišty (lamely) postavené kolmo k ploše lístků. Za vlhka jsou lístky odstáté, za sucha vzpřímené.
Tobolka vyrůstá na dlouhém načervenalém štětu a je obvykle hranatá. Otevírá se víčkem. Střední sloupek tobolky (kolumela) vytváří na vrcholku membránovou strukturu, epifragmu, která může uzavírat i ústí tobolky. Spóry jsou drobné a vypadávají z tobolky otvory mezi obústními zuby (32 až 64) a epifragmou.
Rozšíření
Téměř kosmopolitní rod, je znám ze všech kontinentů kromě Antarktidy. Chybí v některých tropických oblastech (západní Afrika, Malajsie). Vyskytuje se na vlhkých místech, především v jehličnatých lesích, na loukách, na okrajích rašelinišť, ale také na holé, písčité půdě.
Záměny
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e1/Moss_unknown.jpg/220px-Moss_unknown.jpg)
Ploník je sice velmi variabilní, ale v terénu dobře rozpoznatelný. Poměrně bezpečně ho lze odlišit podle výrazných lesklých a bezbarvých spodních částí listů, které obepínají lodyhu.
Využití
- Díky své snadné rozpoznatelnosti a velkému rozšíření se ve školách používá jako modelový příklad mechu.
- Hraje důležitou roli v lesním hospodářství, zejména při zadržování vody, protože dokáže absorbovat až dvacetkrát tolik vody, kolik je jeho vlastní hmotnost.
- Dlouhé a poměrně pevné lodyhy bývaly používány k vycpávání mezer mezi trámy u roubených staveb.
- V zahrádkářství se často používají k tomu, aby vytvořily bohatý, hustý, zelený koberec v japonských zahradách.
- Můžeme se s ním setkat také v květinářství – jako dekorace v suché vazbě.
Druhy ploníku
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/60/Topi_Pigula_plonik_chluponosy_foto_k_projektu_Fotofata_2012.jpg/220px-Topi_Pigula_plonik_chluponosy_foto_k_projektu_Fotofata_2012.jpg)
- Polytrichum alpinum – ploník horský
- Polytrichum formosum – ploník ztenčený – v Česku nejběžnější, dokáže růst i na sušších místech
- Polytrichum longisetum – ploník štíhlý
- Polytrichum pallidisetum – ploník zanedbaný
- Polytrichum sexangulare – ploník šestihranný – regionálně vyhynulý, vymizel z lokalit, nebo jeho lokality zanikly a není pravděpodobné, že by byl nalezen na jiných
- Polytrichum commune – ploník obecný – největší vzpřímeně rostoucí mech v Česku (přes 50 cm)
- Polytrichum juniperium – ploník jalovcový
- Polytrichum perigoniale – ploník menší
- Polytrichum piliferum – ploník chluponosný – má bělavý chlup na konci lístků
- Polytrichum strictum – ploník tuhý
- Polytrichum uliginosum – ploník bažinný
Odkazy
Literatura
- Balabán, K.: Lesnicky významné lišejníky, mechorosty a kapraďorosty. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1960. Str. 76–86.
- Svrček M. A kol.: Klíč k určování bezcévných rostlin, SPN, Praha 1976, 1. vydání, str. 529 – 531.
- Novotný I., Hanušová M.: Zelená krása mechorostů aneb jak se státi bryologem, katalog k výstavě, Moravské zemské muzeum, Brno 1997, ISBN 80-7028-103-0, str. 25 – 26.
- Kučera J., Váňa J., Příroda: Seznam a červený seznam mechorostů České republiky 2005, Správa ochrany přírody, Praha 2005, ISBN 80-86064-91-3, str. 47 – 48.
- Kalina T., Váňa J.: Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii, Nakladatelství Karolinum, Praha 2005, ISBN 80-246-1036-1, str. 524 – 525.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ploník na Wikimedia Commons
Taxon Polytrichum ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Polytrichum (ploník) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- http://botany.cz/
- http://www.mezistromy.cz/
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Kristian Peters -- Fabelfroh 14:35, 21 October 2007 (UTC), Licence: CC BY-SA 3.0
Polytrichum commune
Autor: Kristian Peters -- Fabelfroh 12:19, 7 July 2007 (UTC), Licence: CC BY-SA 3.0
Goldenes Frauenhaar (Polytrichum commune), Assimilationslamellen, Vergrößerung: 400x
Autor: Birger Fricke Birger Fricke, Licence: CC BY 2.5
Polytrichum formosum, photo taken near Eupen, Belgium
Autor: Topi Pigula, Licence: CC BY-SA 3.0
Photograph by Topi Pigula