Ploužnice (Ralsko)

Ploužnice
Východní část Ploužnice – ulice Skašov
Východní část Ploužnice – ulice Skašov
Lokalita
Charaktervesnice
ObecRalsko
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel955 (2021)[1]
Katastrální územíPloužnice pod Ralskem, Hradčany nad Ploučnicí (42,38 km²)
PSČ471 24
Počet domů71 (2011)[2]
Ploužnice
Další údaje
Kód části obce318451
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ploužnice (německy Plauschnitz) je obnovená vesnice, část města Ralskookrese Česká Lípa. Nachází se asi 6 km na severozápad od Kuřívod a 2,5 km na jihovýchod od Mimoně. Prochází zde silnice II/268. Je zde evidováno 88 adres (objektů)[3], resp. 464 adres (71 rodinných domů a 393 bytů)[4]. Trvale zde v roce 2011 žilo 839 obyvatel.[4]

Další informace

Domky Ploužnice u silnice II/268
Sídliště v Ploužnici, několik domů je neobydlených

Ploužnice se dělí na dvě části (odděluje je právě silnice II/268) ve dvou různých katastrálních územích[5]: část Ploužnice leží v k. ú. Ploužnice pod Ralskem o rozloze 17,25 km2[6], část Hradčany-sídliště (někdy zvaná též Ploužnice-sídliště) leží v k. ú. Hradčany nad Ploučnicí o rozloze 25,13 km2[7]. Původní katastrální území bylo Ploužnice[8] a mělo asi o pětinu menší rozlohu.

Sídlo leží v nadmořské výšce 280 metrů a protéká jí od východu na západ Ploužnický potok a na severozápadě vsi se vlévá do Ploučnice. Závěrečný úsek Ploužnického potoka a následný tok Ploučnice až po další ralskou ves Boreček se ochraňuje jako přírodní památka Meandry Ploučnice u Mimoně. Ramenem Ploužnického potoka je Čistecký příkop, který sloužil jako vodní náhon do Lesního závodu.[9]

Sídlem neprochází žádná ze značených turistických tras KČT[10], vede zde od Mimoně cyklotrasa 241.

Do katastru Ploužnice patří i samota Skelná Huť.

Historie

První zmínka o původní vsi (německy Plauschnitz či Plaužnice) pochází z roku 1369. Je uváděna jako přináležející místo k hradu Stohánek. Roku 1432 a 1516 se uvádí obec v souvislosti s panstvím Děvín. Název Ploužnice ukazuje na český původ – „plužina = neoratelné pole“. Jak uvádí Chytilův místopis, v roce 1921 při sčítání lidu bylo zapsáno 82 domů a 425 obyvatel (z toho 25 Čechů, 391 Němců a 7 obyvatel bylo nezjišťované národnosti). Farní úřad, četnická stanice, pošta, telegraf byly v Mimoni (4,7 km).[11]

V roce 1947 byla začleněna do vojenského výcvikového prostoru Ralsko, průjezdná hlavní silnice (nyní značená silnice II/268) s příkazem zákaz zastavení zůstala i pro veřejnost. Po obsazení prostoru sovětskou armádou v roce 1968 se na okraji vsi směrem k vojenskému letišti Hradčany postavila řada obytných domů.[9]

Z původních 86 domů zbylo asi jen 37, původní stavby stojí okolo hlavní silnice Mimoň–Kuřívody. Další pak u křižovatky, kde ze silnice odbočuje cesta do sousedního Hvězdova. Několik domů je roztroušeno podél potoka a tři domy stojí u hostince „Blízalka“. Všechny domy jsou v soukromém vlastnictví a zrekonstruovány. Po ostatních stavbách se nenacházejí velké pozůstatky. U Ploužnického rybníka stál mlýn, který je dnes zničený. V blízkosti stály původní zchátralé hospodářské budovy.

V údolí, které oddělovalo Ploužnici a Hvězdov, zbudovali vojáci v sedmdesátých letech tři vodní nádrže. Nádrže zadržují vody Ploužnického potoka, který v těchto místech tekl dvěma koryty v travnaté nivě. U cesty do Oken, nedaleko rybníka, byla v obci kaple, po které nejsou žádné pozůstatky. Nad obcí v lese stál hřbitov, který dnes připomíná několik povalených náhrobků. Na zbývající části hřbitova roste borový les. Na katastru Ploužnice bylo za pobytu sovětské posádky vybudováno velké sídliště pro vojáky a teplárna, která vytápěla celý areál. Dnes je většina panelových domů opravena a obydlena. Teplárna vytápí ploužnické sídliště i byty v Mimoni.[12]

Severní část bývalé Ploužnice připadla začátkem roku 1992 městu Mimoni, čímž došlo k duplicitě čísel evidenčních a popisných na území města. To vyřešila až vyhláška č. 4/98 o vytvoření nové části Mimoně s názvem Mimoň VI k 1. 6. 1998.[13]

Původní obec sahala až na východ za Ploužnický rybník. Po zrušení vojenského prostoru připadla tato východní část až k ulici Skašov pod sousední Hvězdov.[8][14]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2016-01-15 [cit. 2016-01-17]. Dostupné online. 
  4. a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. 2011-03-26 [cit. 2015-08-20]. Dostupné online. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Část obce Ploužnice [online]. 2013-01-01 [cit. 2016-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  6. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Ploužnice pod Ralskem [online]. 2013-01-01 [cit. 2016-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-26. 
  7. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Hradčany nad Ploučnicí [online]. 2013-01-01 [cit. 2016-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-25. 
  8. a b Ústřední archiv zeměměřictví a katastru ČÚZK. Stabilní katastr – indikační skici a císařské otisky [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné online. 
  9. a b ŠŤASTNÝ, Jiří. Uličník Mimoně. Mimoň: Město Mimoň, 2012. ISBN 978-80-260-1337-2. Kapitola Ploužnice, s. 93. 
  10. Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 
  11. Ploužnice (Plauschnitz) [online]. www.zanikleobce.cz [cit. 2015-08-22]. Dostupné online. 
  12. Ploužnice – Plauschnitz [online]. www.zanikleralsko.cz [cit. 2015-08-22]. Dostupné online. 
  13. Vyhláška č. 4/98 o vytvoření nové části města Mimoně [online]. mestomimon.cz [cit. 2015-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-10. 
  14. Základní mapy ČÚZK [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2016-01-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Ploužnice 6.JPG
Autor: LaSo, Licence: CC BY-SA 4.0
Východní část Ploužnice
Ploužnice 4.JPG
Domy v Ploužnici
Ploužnice 3.JPG
Sídliště v Ploužnici, část paneláků je trvale prázdných