Ploužnický potok (přítok Ploučnice)
| Ploužnický potok | |
|---|---|
 Ploužnický potok v Hvězdově | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 10,07 km |
| Plocha povodí | 51,57 km² |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-14-03-027 |
| Pramen | |
| severovýchodně od Kuřívod 50°37′31,3″ s. š., 14°50′37,5″ v. d. 305 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Ploučnice severozápadně od Ploužnice 50°37′55,81″ s. š., 14°44′19,16″ v. d. 271 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Liberecký kraj – Hvězdov, Ploužnice) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ploučnice | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ploužnický potok je potok v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, levostranný přítok řeky Ploučnice. Délka toku činí 10,07 km.[1] Plocha povodí měří 51,57 km².[2]
Průběh toku
Potok pramení v oboře Židlov v bývalém vojenském prostoru Ralsko a teče převážně západním směrem. Poblíž prameniště stávala, dnes zcela zaniklá, osada Dolní Okna. Nejzazší pramen se nachází v pískovcovém sklepě u zaniklé myslivny.[3] Potok od pramene protéká úzkou luční nivou, kde výrazně meandruje a sbírá desítky krátkých přítoků. Delší přítok přijímá zprava z bočního Divokého údolí oblasti Zbinsko (Zbynsko), kterou tvoří zaniklé objekty hájovny, hradu a poustevny. Krátce po opuštění obory potok napájí Ploužnický rybník a poté přijímá jediný velký přítok, Svébořický potok. Na něm je celá rybniční soustava s šesti velkými pojmenovanými rybníky a dalšími menšími a bezejmennými nádržemi. Po soutoku protéká Ploužnický potok částečně zaniklou vsí Hvězdov, kde napájí další tři rybníky (Hvězdovský I až III). Tok dále pokračuje v několika větvích po severním okraji další částečně zaniklé vsi Ploužnice (po ní je pojmenován) a podtéká silnici II/268, jež odděluje Ploužnici na dvě části (východní Ploužnice a západní Hradčany-sídliště). Již ve východní části Ploužnice se od hlavního toku odděluje vodní náhon, nazývaný dnes Čistecký příkop, který byl vybudován k Lesnímu závodu[4] (leží u západní části Ploužnice, ale již na katastru města Mimoň). Po návratu náhonu do hlavního toku se Ploužnický potok nakonec vlévá do řeky Ploučnice na jejím 72. říčním kilometru. Závěrečný úsek potoka včetně náhonu od Lesního závodu a také následný tok Ploučnice po Boreček se ochraňuje jako přírodní památka Meandry Ploučnice u Mimoně.[5]
Větší přítoky
- pravé – Svébořický potok
Fotogalerie
Dolní Hvězdovský rybník na Ploužnickém potoce
Hráz mezi Dolním a Horním Hvězdovským rybníkem
Mokřady na horním toku v prostoru zaniklé osady Dolní Okna
Ploužnický potok u soutoku s Ploučnicí u letiště Hradčany
Les kolem mokřadů u Dolních Oken
Odkazy
Reference
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 731) [online]. [cit. 2015-08-22]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2015-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Okna - Woken [online]. www.zanikleralsko.cz [cit. 2015-08-22]. Dostupné online.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Jiří. Uličník Mimoně. Mimoň: Město Mimoň, 2012. ISBN 978-80-260-1337-2. Kapitola Ploužnice, s. 93.
- ↑ Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2015-08-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ploužnický potok na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: LaSo, Licence: CC BY-SA 4.0
Přítoková niva Ploužnického potoka u bývalých Dolních Oken
Autor: LaSo, Licence: CC BY-SA 3.0
Ploužnický potok u letiště Hradčany
