Ploukonice

Ploukonice
Statek a hostinec U Loudů
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Všeň
Okres	Semily
Kraj	Liberecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°33′41″ s. š., 15°5′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	93 (2021)[1]
Katastrální území	Všeň (5,6 km²)
PSČ	511 01 Turnov 1, 512 65 Všeň
Počet domů	45 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Ploukonice
Další údaje
Kód části obce	187241
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ploukonice (dříve Načeplukovice a Plavkonice) (německy Plaukonitz) jsou nejzápadnější vesnice okresu Semily,^[3] část obce Všeň. Nacházejí se asi 1,5 km západně od Všeně, při levém břehu Jizery a kolem Všeňského potoka zvaného též Ploukonický či Borecký, a spadají do katastrálního území Všeň, které má celé výměru 5,6 km².^[4] Je zde evidováno 46 adres.^[5] Trvale zde žije 108 obyvatel.^[6]

Historie

Počátky osídlení jsou datovány do dob, kdy slovanský kmen Chorvátů osidloval Pojizeří.^[3] Původní název vsi, v místní tradici stále uchovávaný, je Načeplukovice.^[7] Jméno nesou po Načeplukovi z rodu pánů ze Všeně, vedlejší větve Markvarticů.^[7] Načepluk údajně v Načeplukovicích zbudoval dnes již neexistující tvrz o dvou částech na pozemcích dnešních domů č. p. 8, 28 a 39 na pravém břehu potoka;^[3][7] nalezená keramika odpovídá písemným pramenům a 16. století.^[7] Na Všeňském potoce byla původně v Ploukonicích soustava čtyř rybníků, nejnižší z nich (již zaniklý) zavodňoval obranné vodní příkopy tvrze.^[3][7] V současné době jsou nad vsí na Všeňském potoce již jen tři rybníky, největší a nejhořejší z nich nese název Markův rybník. Za nejstarší zmínku o Načeplukovicích je považována listina Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae z roku 1237, kde je jako svědek jmenován Václav I. Albert, syn Načeplukův.^[3][7] Jinde se píše o první zmínce k roku 1410.^[8]

Jako samostatný statek jsou Načeplukovice zmiňovány počátkem 16. století, kdy byly manským statkem rohozeckého panství, roku 1507 jej získal do poplatnosti Aleš ze Sovince.^[7] Roku 1520 získal Aleš ze Sovince ještě Albrechtice, což znamenalo snížení významu Načeplukovic, které pak patřily k albrechtickému panství.^[7] Roku 1628 již Ploukonice k Albrechticím nepatřily.^[7] Později snad patřily ke Svijanům a pak byly rozděleny na selské statky.^[9]

V 16. století a počátku 17. století je zmiňován v Ploukonicích poplužní dvůr.^[7][10][11] Podle svijanského urbáře bylo v Ploukonicích 10 usedlých osob a kromě zemědělských statků a chalup též výsadní krčma, která již v 15. a 16. století byla zmiňována jako výnosná. Urbární akta svijanského panství z roku 1620 uvádějí jména 9 usedlých s koňmi a jméno krčmáře Vavřince Pospíšila.^[3] Po vpádu Švédů pod vedením Banéra kolem roku 1640 zpustly usedlosti s dnešními č. p. 15, 18 a 2 a krčma Vavřince Pospíšila (dnes č. p. 4), sousední vesnice Mokrý byla zpustlá zcela; původní příjmení ze vsi vymizela a po třicetileté válce se zde usadily nové rody, přetrvalo zde pouze příjmení rodu Pospíšilů, z poválečných osídlenců mezi nejstarší ploukonské rody patří Hrdinovi.^[9] Roku 1660 jsou uvádění 2 sedláci a 6 chalupníků.^[8] Roku 1890 bylo uváděno 23 usedlostí.^[8]

Původní jméno Načeplukovice bylo již od 15. století zkracováno na název podobný dnešnímu: v roce 1410 Ploukonitz, 1543 Ploukonieze, 1547 Plawkonice, 1559 Ploukonicza, 1657 Ploukowicze, od roku 1854 Plavkonice. Současně však ještě v mapách z roku 1547 a ještě v 16. a počátkem 17. století se používal název Načeplukovice.^[3] V roce 1923–1924 byly Plavkonice přejmenovány na Ploukonice.^[3]

Načeplukovice bývaly samostatnou vsí a mnohdy neměly se Všení ani společnou vrchnost, až josefínský katastr je roku 1785 spojil v jednu katastrální obec.^[9]

Současnost

Ve vsi je na návsi hostinec U Loudů s několikasetletou tradicí.^[12][13] V roce 1926^[14] nebo 1938^[13] byl k hospodě přistavěn sál. Až do roku 1968 působil v Ploukonicích ochotnický spolek, po roce 1970 se ve zdejší hospodě konaly zábavy pořádané SSM.^[13] Stálá prodejna ve vesnici není, zajíždí sem pojízdná prodejna. Do dnešní doby se dochoval původní charakter některých chalup a statků. Na východním okraji vesnice se nachází areál bývalého zemědělského družstva; na blízkém rozcestí stojí historický křížek. Poštou, školou i farou spadají Ploukonice pod Všeň. V Ploukonicích působí sbor dobrovolných hasičů SDH Ploukonice-Břehy, který má základnu na Obecní louce u řeky a byl založen v Břehách roku 1904.^[15][16] SDH Plavkonice byl založen roku 1888 a jeho činnost od počátku nebyla zaměřena jen na požáry, ale i na povodně a zejména od roku 1926 i na zábavně-společenské aktivity. Roku 1945 se ploukoničtí hasiči účastnili odzbrojování Němců v Břehách, od roku 1954 soutěží v požárním sportu.^[14] Dlouholetý starosta obce Všeň Ivan Herbst je z Ploukonic.

Ploukonicemi prochází silnice III/27920 spojující Všeň a Doubravu. Z Ploukonic vede též cesta na sever do Příšovic, avšak kvůli špatnému stavu mostu přes Jizeru je na ní omezen provoz motorových vozidel.

Na návsi je autobusová zastávka: zajíždějí sem pouze ranní a odpolední spoj v pracovní dny mimo prázdniny, vesnici spojují se Všení a Turnovem (linka 670109). Více spojů jezdí v pracovní dny na turnovsko-vyskeřské lince přes Všeň, pro cesty do jiných směrů nebo mimo pracovní dny je nutno jít na vlak či autobus do 2 km vzdálených Příšovic nebo Doubravy (nádraží Loukov).

V 90. letech či později byla z Příšovic přes Ploukonice na Všeň vyznačena žlutá pěší turistická trasa č. 7318 a cyklistická trasa č. 3048. Na příšovické straně Jizery nedaleko Ploukonic se nachází Velký a Malý Písečák, sloužící dnes rekreaci, hned za Všení se zase nacházejí lesy a skály Českého ráje.

Reference

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Plavkonice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ploukonice na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Všeň na webu ČÚZK