Plumlov

Plumlov
zámek Plumlov
zámek Plumlov
Znak města PlumlovVlajka města Plumlov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecProstějov
Obec s rozšířenou působnostíProstějov
(správní obvod)
OkresProstějov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 300 (2023)[1]
Rozloha11,52 km²[2]
Nadmořská výška308 m n. m.
PSČ798 03
Počet domů846 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduRudé armády 302
798 03 Plumlov
ouplumlov@volny.cz
StarostkaGabriela Jančíková
Oficiální web: www.mestoplumlov.cz
Plumlov
Další údaje
Kód obce589896
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plumlov (německy Plumenau či Plumau[4]) je město v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel. Spadají pod něj vsi Soběsuky, Žárovice a Hamry.

Název

Název města se odvozuje z německého Blumenau (ve středohornoněmecké podobě blumen ouwe), tzn. „květinová mýtina“.[5]

Historie

Osídlení oblasti Plumlova je archeologickými nálezy doloženo již z doby kolem 15 000 let před naším letopočtem. Pravděpodobně kolem poloviny 13. století, za vlády Přemysla Otakara II., je vybudován plumlovský hrad. První písemná zmínka o vsi, která se rozvíjí v podhradí místního hradu, pochází z roku 1311, kdy plumlovské panství kupuje od Mikuláše I., vévody opavského, král Jan Lucemburský. Ten pak roku 1322 panství i s hradem prodává Vokovi I. z Kravař. Na dlouhou dobu pak panství zůstává majetkem Pánů z Kravař.[6] Roku 1384 je povýšena na město, tento status později opět ztrácí. Největšího rozmachu Plumlov dosahuje ze začátku panování Pernštejnů, konkrétně od roku 1495 kdy plumlovské panství (společně s nedalekým Prostějovem) připadlo Vratislavu z Pernštejna. Pernštejnové založili Podhradský rybník, nechávají založit místní pivovar a sladovnu, hospodářský dvůr a sýpky. Místní hrad pod jejich správou zažívá renesanční přestavbu, nicméně v téže době (začátek 16. století) Pernštejnové přesouvají své aktivity do nově budovaného sídla v Prostějově a Plumlov začíná být zanedbáván.[7]

Kvůli finančním problémům majitelů panství Plumlov chátrá, dne 6. června 1586 potom hrad, přilehlé hospodářské budovy i značnou část městečka zachvátil požár. V závěru 16. století je hrad opraven zásluhou nového majitele panství, Karla z Lichtenštejna. Plumlovu zasadily další rány události třicetileté války. Nejprve jej během stavovského povstání (kdy se Karel z Lichtenštejnu dal na stranu císaře Ferdinanda II.) vyplenily vojáci z olomoucké posádky pod vedením stavovského generála Johanna Kryštofa II. z Puchheimu, podruhé při tažení švédského generála Lennarta Torstensona v závěrečné fázi války roku 1643.[8] Památkou na přítomnost Švédů v Plumlově jsou dělové koule zazděné do zdi hřbitova a místního kostela Nejsvětější Trojice. Během válek o rakouské dědictví v 18. století město i hrad několikrát obsadili a vyplenili Prusové.[6]

Již ve druhé dekádě 19. století se v obci začíná vyrábět řepný cukr (městečko Plumlov tak stojí u základů cukrovarnictví na Moravě), ve druhé půli století se postupně formuje občanský život (vznikají místní spolky jako Sokol, sbor dobrovolných hasičů, občanská záložna atd.) a Plumlov se také v polovině 19. století stává sídlem soudního okresu (o tento status přichází v roce 1949, kdy zároveň ztrácí status městyse). Začátkem 20. století pokračuje rozvoj občanských spolků a modernizace městečka (1920 – elektrifikace, 1930 – vybudování vodovodu), otevírají se školy (1913 – první měšťanská škola, 1929 – krejčovská škola). V roce 1913 se také začíná s výstavbou vodní nádrže Plumlov, po jejímž dokončení roku 1933 v obci rozkvétá také turismus a je budováno zázemí pro rekreaci (např. v 60. letech vybudovaný autokempink Žralok). V 70. a 80. letech 20. století jsou rozšiřovány školské kapacity výstavbou ZUŠ, přístavbou základní školy a vybudováním mateřské školy. V rámci Akce Z je v závěru 80. let vybudována obecní prodejna.[9]

V 90. letech 20. století pokračuje rozšiřování vzdělávacích kapacit, městečko je plynofikováno a jsou budovány telekomunikační sítě. Od roku 1996 je opravována zchátralá dominanta městečka, místní zámek.[9]

Od 27. října 2000 je Plumlov městem.

Geografie

Plumlov leží 8 km západně od Prostějova na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny. Z jihu je městská zástavba ohraničena Podhradským rybníkem vybudovaným na říčce Hloučele. Jihovýchodně, níže po jejím toku je pak Plumlovská přehrada s hrází na katastru obce Mostkovice (Stichovice).

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[10][11]

Místní části186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatelčást Plumlov221724662442243226592523275325082589245225672300226823822312
Počet domůčást Plumlov356392409421452480574673664660643728773823

Společnost

Školství

Základní škola Plumlov sídlí na ulici Rudé armády. Má všech devět ročníků, je bezbariérová s péčí o integrované žáky, ve školním roce 2013/2014 ji navštěvuje 305 žáků ve 14 třídách. Dojíždí sem děti z dvanácti obcí. Obdržela ocenění Zdravá škola, Zelená škola Olomouckého kraje.

Pamětihodnosti

Kostel Nejsvětější Trojice
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Plumlově.
  • Zámek Plumlov je dominantou obce a širokého okolí, postaven byl v manýristickém stylu v letech 1680–1688 vedle původního plumlovského hradu. Projektantem stavby byl Karel Eusebius z Lichtenštejna. Původní plány na čtyřkřídlý zámek zůstaly nezrealizovány, bylo postaveno jen jedno křídlo (ani to nebylo nikdy dokončeno) s překrásným sloupovím, se štukovou a freskovou výzdobou. Hrad a zámek stály vedle sebe až do roku 1801, kdy oba objekty poškodila vichřice. Tehdejší majitel, Alois z Lichtenštejna, neměl na to, aby hrad i zámek spravoval, a proto hrad nechal zbořit. Roku 1850 je zámek pronajat okresnímu soudu a bernímu úřadu. V několika místnostech bývalo vězení, ostatní obyvatelné části zámku sloužily jako byty úředníků. V roce 1931 je zámek v rámci pozemkové reformy Lichtenštejnům zabrán a přechází do vlastnictví Státního pozemkového fondu. Roku 1994 byl zámek předán do majetku města Plumlova.
  • Hrad Plumlov byl založen ve druhé polovině 13. století pravděpodobně českým králem Přemyslem Otakarem II. nebo jeho levobočkem Mikulášem, vévodou opavským. Po roce 1310 prodává Mikuláš I. plumlovský hrad a panství českému králi Janu Lucemburskému. Ten jej v roce 1322 prodal Vokovi z Kravař. Rod pánů z Kravař drží hrad až do roku 1466, kdy vymírá po meči a hrad přechází na Jana Heralta z Kunštátu, manžela Johanky, dcery posledního mužského potomka Jiřího z Kravař. Po Heraltovi, který rovněž zemřel bez mužského potomka, přechází hrad na Vratislava z Pernštejna, manžela jeho dcery Lidmily. Začátkem 16. století byl hrad přestavěn v renesanční zámek. Pernštejnové si však v té době vybudovali novou rezidenci v Prostějově a pro své finanční problémy Plumlovský zámek zanedbali; jeho úpadek dovršil požár roku 1586. Hrad byl zbořen v letech 1801–1805. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalním suku uprostřed nádvoří dnešního zámku.
  • Kostel Nejsvětější Trojice pochází ze 16. století. V ohradní zdi kostela zazděny dvě dělové koule a pískovcová deska, jež oznamuje, že právě z tohoto místa vedla roku 1643 švédská vojska útok na městečko a zámek.

Osobnosti

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 514. 
  5. Ladislav Hosák, Rudolf Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II M-Ž. Praha, 1980, s. 257.
  6. a b Historie Hradu. www.plumlov-zamek.cz [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. 
  7. FINSTERLOVÁ, Petra. Město Plumlov Vás vítá. Informační tabule města Plumlov, Tyršovo náměstí [cit. 2022-10-30].
  8. LODESOVÁ, Magdaléna. Historie města Plumlova (bakalářská práce) [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010-07-23 [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. 
  9. a b ADMIN. Z historie Plumlova. Město Plumlov [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-30. 
  10. Plumlov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. 
  11. ČSÚ. Malý lexikon obcí ČR. vdb.czso.cz [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2022-30-10]. Dostupné online. 
  12. František Hýbl | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  13. Alois Vítězslav Procházka | abart. en.isabart.org [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Plumlov znak.png
Znak obce Plumlov, okres Prostějov.
Červeno-zlatě dělený štít, v horní části stříbrná zavinutá střela obrácená vpravo (znak pánů z Kravař), v dolní části černá zubří hlava s nozdrami protaženými zlatou houžví (znak pánů z Pernštejna)
Hraz Plumlov.JPG
Autor: cs:User:Pernak1, Licence: CC BY 2.5
Plumlovská přehrada
Hrad Plumlov 1.JPG
Autor: Pernak1 , Licence: CC BY-SA 3.0
Hrad Plumlov
Hrušeň na hrázi Podhradského rybníka, Plumlov, okres Prostějov.jpg
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrušeň na hrázi Podhradského rybníka, Plumlov, okres Prostějov
Výpusť Podhradského rybníka, Plumlov, okres Prostějov.jpg
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Výpusť Podhradského rybníka, Plumlov, okres Prostějov
Kostel Nejsvětější Trojice - pohled zezadu, Plumlov, okres Prostějov.jpg
Kostel Nejsvětější Trojice - pohled zezadu, Plumlov, okres Prostějov
Plumlovská přehrada 04-3.JPG
Autor: cs:User:Pernak1, Licence: CC BY 2.5
Plumlovská přehrada (vykopávky)
Svatý obrázek pod zámkem na začátku hráze Podhradského rybníka, Plumlov, okres Prostějov.jpg
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Svatý obrázek pod zámkem na začátku hráze Podhradského rybníka, Plumlov, okres Prostějov
Kříž na hrázi Podhradského rybníka, Plumlov, okres Prostějov.jpg
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Kříž na hrázi Podhradského rybníka, Plumlov, okres Prostějov
Plumlov CZ flag.gif
Vlajka města Plumlov, okres Prostějov. List tvoří dva svislé pruhy, červený s bílou zavinutou střelou a žlutý s černou zubří hlavou s červeným jazykem a žlutou houžví.
Kostel Nejsvětější trojice, Plumlov.jpg
Autor: Uživatel 321, Licence: CC BY-SA 4.0
Church in Plumlov, Czech Republic
Památník obětem 1. a 2. odboje, Plumlov, okres Prostějov (02).jpg
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Památník obětem 1. a 2. odboje, Plumlov, okres Prostějov
Kaplička a kříž na návsi, Plumlov, okres Prostějov.jpg
Kaplička a kříž na návsi, Plumlov, okres Prostějov
Výhled na Plumlov od přírodní památky Za Hrnčířkou, v popředí přírodní památka Brániska, okres Prostějov.jpg
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Výhled na Plumlov od přírodní památky Za Hrnčířkou, v popředí přírodní památka Brániska, okres Prostějov