Plus (obchodní řetězec)

Plus Warenhandelsgesellschaft mbH
Logo
Základní údaje
Právní forma	GmbH
Datum založení	1972
Datum zániku	2010
Sídlo	Mülheim an der Ruhr, Německo Německo
Adresa sídla	Wissolstrasse 5-43 45478 Mülheim an der Ruhr
Charakteristika firmy
Rozsah působení	Evropa (1972–2010) Spojené státy americké (1979–1985)
Oblast činnosti	maloobchod
Mateřská společnost	Tengelmann
Identifikátory
Oficiální web	www.plus-online.de
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plus byl diskontní řetězec vlastněný německou skupinou Tengelmann. Řetězec měl prodejny v deseti evropských zemích včetně Česka, kde působil v letech 1992–2008. Českou síť koupila německá REWE Group, tuzemské prodejny Plus převzaly řetězce Penny Market a Billa. Posledními zeměmi, kde Plus působil, byly do roku 2010 Bulharsko a Rumunsko.

Historie

První diskontní prodejna Plus byla skupinou Tengelmann otevřena v roce 1972 v Duisburgu v Německu.^[1] Název Plus řetězec využil ke tvorbě sloganu Prima leben und sparen, neboli Prima žít a šetřit.

V roce 1979 Tengelmann Group koupila americkou společnost The Great Atlantic & Pacific Tea Company (A&P), která ve Spojených státech provozovala několik obchodních řetězců. S novým majitelem firma v zemi otevřela několik desítek obchodů Plus Discount Foods.^[2] Diskontní prodejny německého formátu nicméně u amerických zákazníků neměly úspěch – jednak kvůli omezenému sortimentu, jednak kvůli tomu, že zpočátku chyběla možnost platit kartou, šekem nebo poukázkami na jídlo.^[2] V Chicagu a okolí vzniklo několik větších diskontních obchodů SuperPlus,^[2] z nichž bylo posledních šest rozprodáno v roce 1985.^[3]

Další expanze řetězce Plus se týkala evropských zemí. V dubnu 1992 byla v Pražské tržnici otevřena první prodejna Plus v Česku.^[4][5] V srpnu téhož roku řetězec vstoupil na trh v Maďarsku, kde první prodejnu otevřel ve městě Tatabánya.^[6] V roce 1994 vznikla první prodejna ve Španělsku v Segovii^[7] a v roce 1995 první prodejna v Polsku ve městě Dąbrowa Górnicza.^[8] Další zemí, kam Plus expandoval, se v roce 2001 stalo Portugalsko,^[9][10] o čtyři roky později následovalo Rumunsko^[11] a na jaře 2006 Řecko.^[12] Mezi lety 2003 a 2008 se značka Plus objevila také v Rakousku, kde ji používala část prodejen řetězce Zielpunkt rovněž vlastněného skupinou Tengelmann.^[13][14] Zielpunkt používal podobné modro-oranžové logo.

V Německu Plus jako první diskontní řetězec spustil v říjnu 2001 svůj e-shop.^[15] E-shop nabízel především průmyslové zboží, například domácí a zahradní potřeby, bytové doplňky či elektroniku. V roce 2007 byl otevřen i pro rakouské zákazníky.^[15]

V letech 2007 a 2008 řetězec ukončil většinu svého podnikání a své prodejny prodal jiným společnostem. Ve Španělsku prodejny koupil řetězec Dia, tehdy patřící do skupiny Carrefour.^[16] V Polsku a Portugalsku se jejich kupcem stala skupina Jeronimo Martins,^[17] která v Polsku provozuje supermarkety Biedronka a v domácím Portugalsku supermarkety Pingo Doce.^[18] V Řecku diskonty Plus koupil řetězec Alfa Beta Vassilopoulos belgické skupiny Delhaize.^[19] V Česku je koupila německá REWE Group^[20] a staly se z nich prodejny Penny Market a Billa.^[21] Maďarskou filiálku koupil SPAR.^[22]

V Německu se více než 2 300 prodejen Plus^[23] stalo součástí diskontního řetězce Netto Marken-Discount vlastněného skupinou Edeka, přičemž Tengelmann Group si v řetězci nejprve ponechala 20% podíl.^[24] Přeměna prodejen Plus na Netto byla dokončena v červenci 2010.^[25] Aby nevzniknul monopol, část prodejen Plus koupily jiné společnosti. Nejvíce prodejen, přes 300, koupila REWE Group^[23] a začlenila je do řetězce Penny Market. E-shop Plus zůstal ve vlastnictví Tengelmann Group až do roku 2017,^[15][26] poté byl také převzat skupinou Edeka. Jeho fungování bylo ukončeno k 1. lednu 2019,^[26] zákazníci jsou nyní přesměrováni na e-shop řetězce Netto.

Přes odchod z většiny zemí včetně domovského Německa Plus v říjnu 2009 otevřel první prodejnu v Bulharsku. Řetězec v zemi nicméně nepůsobil příliš dlouho. Již v únoru 2010 bylo oznámeno, že jeho prodejny v Bulharsku a Rumunsku převezme Lidl.^[27] Diskontní prodejny Plus se tak staly minulostí.

Země, ve kterých působil řetězec Plus

Země	Rok vstupu	Rok odchodu	Počet prodejen při odchodu	Nástupce
Německo Německo	1972	2008	2700+	Netto Marken-Discount, Penny Market a další[24][25]
Spojené státy americké Spojené státy americké	1979[2]	1985	5[3]	různé společnosti
Česko Česko	1992[4]	2008	155[28]	Penny Market, Billa[21]
Maďarsko Maďarsko	1992[6]	2008	174	SPAR[22]
Španělsko Španělsko	1994[7]	2007	247	DIA[29]
Polsko Polsko	1995[8]	2008	210	Biedronka[17][18]
Portugalsko Portugalsko	2001[9][10]	2007	75	Pingo Doce[18]
Rakousko Rakousko	2003[13]	2008	97	Zielpunkt[14]
Rumunsko Rumunsko	2005[11]	2010	96	Lidl[27]
Řecko Řecko	2006[12]	2008	33	AB Vassilopoulos[19]
Bulharsko Bulharsko	2009	2010	23	Lidl[27]

Plus v Česku

PLUS - DISCOUNT spol. s r.o.
Základní údaje
Právní forma	společnost s ručením omezeným
Datum založení	5. srpna 1991
Datum zániku	1. června 2009
Osud	v roce 2008 koupena skupinou REWE Group
Nástupci	Penny Market Billa
Sídlo	Radonice, Česko Česko
Adresa sídla	Počernická 257, 250 73 Radonice, Praha-východ
Charakteristika firmy
Rozsah působení	Česko Česko
Oblast činnosti	maloobchod
Služby	diskontní prodejna
Obrat	▼ 11,649 mld. Kč (2006/07)[30]
Provozní zisk	▼ 60 mil. Kč (2006/07)[30]
Výsledek hospodaření	▼ -48 mil. Kč (2006/07)[30]
Celková aktiva	▼ 3,254 mld. Kč (2006/07)[30]
Základní kapitál	▬ 408 mil. Kč (2006/07)[30]
Vlastní kapitál	▼ 820 mil. Kč (2006/07)[30]
Zaměstnanci	▼ 1 768 (2006/07)[30]
Identifikátory
Oficiální web	http://www.plus.cz
IČO	41328116
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plus v Česku podnikal prostřednictvím společnosti PLUS - DISCOUNT spol. s r.o., která byla vedena u Městského soudu v Praze s IČ 413 28 116.^[31] Společnost byla do obchodního rejstříku zapsána 5. srpna 1991. Nejprve sídlila v Praze-Horních Počernicích, od roku 2001 pak v sousedních Radonicích,^[31] kde měla také logistické centrum (dnes využívané Penny Marketem). Prodejny na Moravě a ve Slezsku byly zásobovány ze druhého skladu v Prostějově.^[30]

První prodejna Plus byla v Česku otevřena v dubnu 1992^[4] v Pražské tržnici v Praze-Holešovicích.^[5] Plus se stal prvním diskontním řetězcem v Česku.^[32] Na konci srpna 2008, kdy antimonopolní úřad schválil prodej sítě Plus německé skupině REWE, čítala síť v Česku 155 prodejen.^[28] Podle dřívějších informací mělo zájem o koupi řetězce i Tesco.^[33]

V posledních letech svého podnikání měl Plus v Česku stabilně tržby okolo 11 mld. Kč ročně^[30][34][35] V roce 2003 byl Plus 7. největším maloobchodním řetězcem v zemi.^[36] Zisk ale od roku 2004 postupně klesal. Zatímco v účetním roce 2003/04 řetězec skončil se ziskem 301 mil. Kč,^[35] o dva roky později už to bylo jen 85 mil. Kč a v účetním roce 2006/07 se Plus propadl 48 mil. Kč do ztráty.^[30]

Prodejny

Síť prodejen Plus v Česku byla poměrně rozmanitá. Na rozdíl od jiných řetězců Plus otevíral prodejny zejména v menších městech, a to včetně takových, kde jinak mnoho velkých prodejen nevzniklo (např. Česká Kamenice, Chrastava, Kostelec nad Orlicí, Přeštice nebo Odry).^[37] Prodejny se často nacházely v nově postavených budovách, typických i pro jiné diskontní řetězce – jednopodlažních objektech s valbovou nebo sedlovou střechou a povrchovým parkovištěm. Na druhou stranu měl Plus v roce 2007 také 15 prodejen v Praze, kromě obchodních středisek na sídlištích například i v Pražské tržnici nebo v suterénu obchodního domu Bílá labuť.^[37] Čtyři prodejny měl v Ústí nad Labem.^[37] Do dalších velkých měst se Plus příliš nerozšířil: v Brně, Ostravě a Liberci měl po jedné prodejně, v Plzni a Českých Budějovicích neměl ještě v roce 2007 žádnou.^[37]

Branding a privátní značky

Plus v zemích, kde působil, používal kombinaci modré a oranžové barvy a reklamní heslo „malé ceny“ (německy die Kleinen Preise). Malé ceny – v podobě oranžových kreslených postaviček ve tvaru čísel – byly zároveň maskotem řetězce a objevovaly se v akčních letácích i v reklamních kampaních. V Česku řetězec používal slogan Malé ceny, to je Plus.

Největší privátní značky, které nabízely výrobky napříč sortimentem, Plus založil až ke konci své tuzemské existence. V listopadu 2006 se do nabídky zařadily výrobky značky Karlův dvůr, která nabízela typické české potraviny (např. jogurt ve skle nebo salám Vysočina), různá instantní nebo hotová jídla (např. knedlíky v prášku nebo šunkové závitky), pečivo i nápoje.^[38] Značku Karlův dvůr na tiskové konferenci představil Karel Gott, který se stal jejím „kmotrem“.^[38][39][40] Na jaře 2007 Plus uvedl značku BioBio, která nabízela bioprodukty.^[41]

Pracovní podmínky

Zaměstnanci Plusu v srpnu 2006 uspořádali protestní akci před prodejnou v Mostě. Zaměstnanci byli nespokojeni s nízkými platy, nedostatkem personálu na prodejnách, dlouhou pracovní dobou a neplacenými přesčasy, diskriminací a nevybíravým jednáním ze strany vedení. Byli prý také terčem ponižování a šikany.^[42][43][44] Zástupci odborů upozornili na to, že s řetězcem již 23 měsíců neúspěšně vyjednávají o kolektivní smlouvě^[42] a zmínili také to, že se Plus fungování odborů ve firmě snaží zabránit, a to prý včetně výhružek či úplatků nepohodlným zaměstnancům.^[43] Vedení firmy toto tvrzení popřelo.^[44] Sdružení Ekologický právní servis (dnes Frank Bold) informovalo, že z tuzemských řetězců kontrolovaných inspektoráty práce se za rok 2005 a první čtvrtletí roku 2006 právě Plus dopustil nejvíce pochybení. Za 75 druhů pochybení zjištěných při 10 kontrolách Plus dostal pokuty v celkové výši 50 tisíc korun.^[45] Na jaře 2008 byl Plus pokutován znovu, konkrétně za to, že zaměstnanci neměli dostatečnou dobu odpočinku a měli příliš dlouhé přesčasy. Řetězec dostal pokutu 10 tisíc korun.^[46]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam obchodních řetězců působících v Česku
• REWE Group
• Penny Market
• Billa

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Plus na Wikimedia Commons
• Televizní reportáž z otevření diskontu Plus ve Spojených státech, 1979 (anglicky)
• Akční leták, 2006
• Reklama na privátní značku BioBio, 2007