Plynárna Žižkov

Plynárna Žižkov
Letecký obrázek z roku 1931
Letecký obrázek z roku 1931
Základní informace
Výstavba1866
Zánikpo 1926
Poloha
AdresaSeifertova, U Rajské zahrady, Praha 3 - Žižkov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°5′2,26″ s. š., 14°26′41,38″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plynárna Žižkov (Pražská obecní plynárna na Žižkově) v Praze je zaniklá plynárna, která stála v místech fotbalového stadionu Viktorie Žižkov a Domu odborových svazů, na pozemku ohraničeném ulicemi Seifertova, Krásova, Vlkova a U Rajské zahrady.

Historie

Plynárna byla postavena v roce 1866 podle projektu Augusta Jahna pro město Žižkov jako první obecní plynárna v Čechách (komerční plynárny byly od roku 1847 v Karlíně a od roku 1857 na Smíchově). Vyráběla plyn pro osvětlení ulic, veřejných budov i domácností. Jejím prvním ředitelem byl August Jahn, bývalý ředitel plynárny v Drážďanech. Výstavbě plynárny padla za oběť usedlost Boudečka, která stále v místech dnešního parčíku Radost a fotbalového stadionu, a usedlost Dirixka v místech pozdějšího paláce Všeobecného penzijního ústavu (Dům odborových svazů, dům Radost).

Vedle plynárny byla roku 1868 postavena továrna na čpavek, která zpracovávala odpadní vody z plynáren podle vlastní technologie - destilací čpavkové vody s vápnem. Plynárna se čpavkárnou byly v provozu do roku 1926, v průběhu dalších 7 let byly postupně zbořeny. Plynárnu nahradila nová plynárna v Michli. V roce 2019 zmizela poslední dochovaná část po původní plynárně, zeď v Krásově ulici.

Na místě plynárny a čpavkárny vznikl palác Všeobecného penzijního ústavu (1934) a travnaté fotbalové hřiště projanaté v 60. letech městským obvodem klubu FK Slavoj Žižkov, v roce 1965 přejmenovanému zpět na FK Viktoria Žižkov; v roce 1968 bylo hřiště doplněné tribunou a v roce 1973 osvětlovacími stožáry, čímž vznikl dnešní stadion FK Viktoria Žižkov.

Zajímavosti

Při rozebrání Krocínovy kašny ze Staroměstského náměstí v roce 1862 byl městský znak umístěn nad bránu tehdy budované plynárny na Žižkově a materiál použit při její výstavbě.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Teige, Josef a Herain, Jan. Staroměstský rynk v Praze. Díl 1. Praha: Společnost přátel starožitností českých, [1899]-1908. 430, xxvi s., [52] složených l. obr. příl. S. 241. Dostupné online.

Literatura

  • BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 05 Karlín, Žižkov; 150 Plynárna na Žižkově, s. 119
  • DVOŘÁK, Tomáš a kol. Žižkov: svéráz pavlačí a strmých ulic. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, ©2012. 139 s. ISBN 978-80-85394-90-0. S. 37. (obr. 103, 105)
  • Velké podniky pražské obce. Český svět. Rok vydání 1911-1912. Ročník 8, Číslo 23. 9.2.2012. S. 614. [cit. 2023-07-12]. Dostupné online

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pražská plynárna 1931.jpg
Praha-Žižkov, pražská obecní plynárna nedlouho před demoliční akcí.