Plynárna Libeň
Plynárna Libeň | |
---|---|
administrativní budova plynárny | |
Základní informace | |
Výstavba | 1881 |
Stavitel | Václav Nekvasil |
Poloha | |
Adresa | Sokolovská 264/121, Praha 8 - Libeň, Česko |
Ulice | Sokolovská |
Souřadnice | 50°6′1,56″ s. š., 14°28′14,53″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Plynárna Libeň (Belgická plynárna) v Praze je zaniklá plynárna, která stála mezi Palmovkou a ulicemi Sokolovská a Švábky. Dochovala se z ní pouze kancelářská budova a areál slouží jiným účelům.[1]
Historie
Plynárna byla postavena v roce 1881 pro belgickou společnost a zaměřila se na vysokou kapacitu plynojemů z důvodu zvyšující se spotřeby plynu v Praze. V roce 1900 ji koupila anglická společnost Imperial Continental Gas Assotiation, která dodávala svítiplyn pro Libeň a Vysočany i po zprovoznění nové plynárny v Michli v roce 1926. Prodala ji v roce 1935 za 14 milionů Kč pražské obci a ta zde výrobu zastavila.
Odkazy
Reference
- ↑ Zdeněk Svoboda. Víte, kde se nacházely pražské plynárny a co místo nich dnes stojí? Tu holešovickou připomínají už jen názvy ulic. Libeňská plynárna. In: Krajské listy. 13.03.2020. © 2013-2023. [cit. 2023-07-09]. Dostupné online
Literatura
- BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 04 Libeň, 111 Belgická plynárna, s. 92–93
- HEJTMÁNEK, Ladislav. Libeň: historický nástin. Praha: Nákladem obce libeňské, 1896. viii, 265 s., [21] l. obr. příl., [1] složený l. obr. příl. S. 172, 179, 183, 241, 262. Dostupné online.
- JUNGMANN, Jan. Libeň - zmizelý svět. [Praha]: Muzeum hlavního města Prahy, ©2010. 191 s. ISBN 978-80-85394-79-5. S. 113–114
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kancelářská budova libeňské plynárny na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha - Libeň, Sokolovská 121, administrativní budova bývalé libeňské plynárny