Plzeň

Statutární město Plzeň
Logo města
odshora: náměstí Republiky, katedrála svatého Bartoloměje, plzeňská radnice, Velká synagoga, science center Techmania, Lochotínský park s pomníkem Martina Kopeckého, Nové divadlo, jubilejní brána plzeňského pivovaru, vodárenská věž pivovaru
Znak statutárního města PlzeňVlajka statutárního města Plzeň
znakvlajka
Lokalita
Statusstatutární město
LAU 2 (obec)CZ0323 554791
Pověřená obecPlzeň
Obec s rozšířenou působnostíPlzeň
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Plzeň-město (CZ0323)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel168 733 (2022)[1]
Rozloha137,65 km²
Nadmořská výška293–452 m n. m.
PSČ301 00
Počet domů19 215 (2021)[2]
Počet MO10
Počet částí obce25
Počet k. ú.23
Počet ZSJ104
Rozpočt. výdaje6 312,04[3] mil. Kč (2015)
Kontakt
Adresa magistrátuMagistrát města Plzně
nám. Republiky 1/1
306 32 Plzeň
posta@plzen.eu
PrimátorRoman Zarzycký (ANO)
Oficiální web: www.plzen.eu
Další údaje
OceněníEvropské hlavní město kultury (2015)
Kód obce554791
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plzeň (v němčině a dalších jazycích Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje. Leží na soutoku řek Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava, z nichž vzniká řeka Berounka. Žije zde přibližně 169 tisíc[1] obyvatel a je tak čtvrtým největším městem v Česku. V plzeňské aglomeraci žije přes 300 tisíc obyvatel, více než 50 % obyvatel Plzeňského kraje.[4]

Plzeň je známá jako průmyslové a pivovarnické město. Společnost Škoda Transportation a další firmy pokračují v tradici strojírenského podniku Škoda, na druhé straně krajské metropole se pak vaří piva Prazdroj a Gambrinus. Spodně kvašený světlý ležák se označuje jako pivo plzeňského typu, celosvětově pak jako Pilsner nebo Pils, podle německého jména města Pilsen. Plzeň má i podstatný kulturní význam. Nacházejí se tu početné kulturní domy a divadla. Ve městě sídlí také biskupství plzeňské diecéze. Vysoké školství zastupují Západočeská univerzita a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy. V roce 2015 byla Plzeň (společně s belgickým Monsem) Evropským hlavním městem kultury. Současné historické jádro města má pravidelnou síť ulic s obdélníkovým náměstím Republiky uprostřed (139 × 193 m), jemuž vévodí katedrála sv. Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží v Česku.

Název

Nově založené královské středověké město bylo původně nazváno Nová Plzeň. Název byl převzat od staršího hradiště s aglomerací v jeho podhradí, které se nyní nazývají Hůrka a Starý Plzenec. Název Plzeň je pro ně doloženo již v 10. století v latinském přepisu Pilisin a Plizen. Jeho původ není jistý. Podle jedné teorie pochází z osobního jména (ovšem jinak nedoloženého) a znamenalo „Plznův hrad“ (hradiště), další teorie předpokládá souvislost s ruským slovem opoľzeň a význam „půdní sesuv“, „sesunutá hora“ s odkazem na charakter terénu.[5]

Historie

Související informace naleznete také v článku Znak města Plzně.

Středověk

První zmínky o Plzni (dnešním Starém Plzenci) pocházejí z roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem. Do nynější polohy (v jižním sousedství tehdejší vsi Malice) přenesl město pod názvem Nová Plzeň král Václav II. roku 1295 jako důležitou obchodní křižovatku západních Čech na cestě z Prahy do Bavorska. Vyřešila se tím dodávka vody, neboť místo leželo na soutoku řek Mže a Radbuzy.[zdroj?]

Díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest a hlavně na trase z německých zemí do Prahy se brzy Plzeň stala třetím největším a nejdůležitějším městem po Praze a Kutné Hoře. V této době byly také vystavěny kostel sv. Bartoloměje ve středu náměstí, františkánský klášter na jihovýchodě při hradbách, nedochovaný dominikánský klášter na severozápadě, špitální kostel sv. Maří Magdalény z roku 1320.[zdroj?]

Na samém počátku husitských válek měli husité díky radikálnímu knězi Václavu Korandovi ve městě velký vliv. Roku 1420 ale musel Koranda s Janem Žižkou odejít do Tábora a Plzeň se stala baštou katolické strany. Třikrát byla neúspěšně obléhána, nejprve Janem Žižkou a poté dvakrát Prokopem Holým, a podílela se na odporu proti Jiřímu z Poděbrad. Od roku 1467 sídlila v Plzni pražská kapitula, která byla v letech 1431–1561 nejvyšším orgánem římsko-katolické církve v Čechách. Administrátor arcibiskupství v té době byl Hilarius Litoměřický, který kromě spisů polemizujících s kališníky sepsal i latinskou Historii města Plzně. Plzeň je také kolébkou českého knihtisku, nejstarším tiskem je zřejmě Statuta Arnošta z Pardubic z roku 1476, ač dříve za něj byla považována kniha Kronika trojánská už z roku 1468. Nejstarší tiskárna fungovala na rohu dnešních ulic Smetanova a Bezručova do roku 1533.[zdroj?]

Raný novověk

Dobytí Plzně roku 1618
Plzeň na vedutě Václava Hollara z poloviny 17. století

Počátkem 16. století bylo město výrazně poškozeno požáry, zejména roku 1507, kdy shořely dvě třetiny města. Loupeživý rytíř Bavůrek ze Švamberka byl popraven na plzeňském náměstí, což vzbudilo řadu protestů. Na devět měsíců na přelomu let 1599 a 1600 (od září až do června) se stala Plzeň hlavním městem Svaté říše římské, když sem císař Rudolf II. uprchl před morovou epidemií. Sídlil v tzv. Císařském domě vedle dnešní budovy plzeňské radnice.[zdroj?]

Roku 1618 byla Plzeň poprvé dobyta, a to vojskem českých stavů pod velením Petra Arnošta II. Mansfelda. Během třicetileté války hospodářství i kultura upadaly. Švédská obléhání v letech 1637 i 1648 byla neúspěšná. Dne 8. ledna 1683 byl v Plzni dekretem Leopolda I. založen 35. pěší pluk. V roce 1695 byl v Plzni popraven Jan Sladký Kozina, vůdce chodského povstání proti vrchnosti.[6]

Roku 1799, v dobách napoleonských válek, prošla městem ruská vojska. Ve dnech 16.–18. prosince zde pobýval maršál Alexandr Vasiljevič Suvorov.[zdroj?]

Průmyslový rozvoj

Podrobnější informace naleznete v článku Průmysl v Plzni do druhé světové války.
Veduta Plzně, Johann Venuto, 1816

V 19. století nechal purkmistr Martin Kopecký (1828–1850) zbourat hradby a na jejich místě vybudovat kolem starého města sady, dnes známé jako Sady Pětatřicátníků, Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy, Křižíkovy a 5. května. V roce 1832 pak vzniklo první kamenné divadlo. Roku 1839 bylo rozhodnuto o založení Měšťanského pivovaru (Bürgerliches Brauhaus, později Prazdroj) a 5. října 1842 v něm bavorský sládek Josef Groll uvařil první várku piva. V roce 1859 založil v Plzni hrabě Valdštejn pobočku svých sléváren a strojíren. Továrna, kterou v roce 1869 odkoupil její vrchní inženýr Emil Škoda, se stala základem budoucích Škodových závodů. V roce 1869 byl založen První plzeňský akciový pivovar v Plzni (později Gambrinus). V roce 1882 zde získal František Křižík patent na svůj vynález obloukové lampy a v dalších letech v Plzni realizoval zakázky na modernizaci veřejného osvětlení a na vybudování pouliční elektrické dráhy (zprovozněna 1899). Na konci 19. století se Plzeň stala kolébkou české secese.[zdroj?]

Městský pivovar, pohlednice z roku 1910

Už od poloviny 19. století byla Plzeň druhým největším městem v Čechách a třetím v rámci všech českých zemí, ke konci 20. století už ale byla čtvrtým v Česku, když byla předstižena Ostravou. Jako západočeská metropole nicméně prosperovala díky rozvoji strojírenských a dalších průmyslových závodů. Během meziválečného období došlo k rozšiřování města, roku 1924 byly připojeny obce Doubravka, Doudlevce, Lobzy a Skvrňany a vznikla tak „Velká Plzeň“, jejíž počet obyvatel překročil stotisícovou hranici (do té doby se vlastní Plzeň členila na Vnitřní Město, východní Pražské Předměstí, jižní Říšské Předměstí a severní Saské Předměstí[7]). Starostou města byl v letech 1919–1938 Luděk Pik. Na náměstí T. G. Masaryka byl vybudován památník Národního osvobození s dominující bronzovou sochou T. G. Masaryka, který byl slavnostně odhalen 28. října 1928, jako dík prezidentovi za založení a desetileté fungování republiky.[zdroj?]

Druhá světová válka

V roce 1938 Československá republika odstoupila svá pohraniční území Německu. Většinově česká Plzeň sice zůstala na území republiky, stala se však městem na samotné hranici a byla ze tří stran obklopena Německem. Obce severozápadním a jihozápadním směrem již patřily k Říši, stejně jako dnešní městské části Plzeň-Litice a Plzeň-Lhota. Vládním nařízením byla Plzeň k 1. květnu 1942 rozšířena o obce Bolevec, Božkov, Bukovec, Černice, Hradiště, Koterov, Radobyčice, Újezd a o územní zbytky obce Litic (obec začleněna do Říše) a stala se statutárním městem[8] se 130 tisíci obyvateli.[9] Škodovy závody byly v této době významnou zbrojovkou zásobující německou armádu. I přesto Plzeň delší dobu unikala bombardování, k prvnímu velkému náletu došlo až 20. prosince 1944, při něm byl ovšem nejvíce zdemolován pivovarský komplex, zejména Prazdroj (18 mrtvých). Škodovy závody byly bombardováním významně poškozeny teprve na samém sklonku války, náletem 25. dubna 1945, kdy Spojenci před náletem varovali prostřednictvím stanice BBC, aby minimalizovali civilní oběti.[10] Celkem bylo za celou dobu války náletů jedenáct, vyžádaly si 926 obětí[zdroj?]. Útoky způsobily citelné zásahy nacistům, došlo ale i na omyly, jejichž civilní oběti se staly vděčným soustem propagandy – té nacistické, i pozdější komunistické.[11]

Poválečná éra

Pomník osvobození americkou armádou na začátku Americké ulice

Plzeň byla osvobozena americkými jednotkami vedenými generálem Pattonem 6. května 1945. Podle americko-sovětské dohody Patton už nesměl pokračovat dále. Dnes na osvobození Plzně upomíná Patton Memorial PilsenPamátník americké armády 1945 provedený jako stálé muzeum. Po únoru 1948 při oslavách výročí konce války nepadalo o Američanech v Plzni ani slovo.[zdroj?]

Dne 1. června 1953 došlo v Plzni k prvním protikomunistickým masovým nepokojům v souvislosti s tehdy probíhající měnovou reformou se střelbou do demonstrujících. Odvetou komunistického režimu bylo kromě represí proti demonstrantům, převážně dělníkům Škodovky, také zbourání Masarykova pomníku, symbolu nežádoucí demokracie. Jednalo se o první lidový protest v celém sovětském bloku.[zdroj?]

(c) avu-edm, CC BY 3.0
Panelová výstavba v části Doubravka

Na konci 50. let se začalo s masivním rozvojem bytové výstavby v podobě budování sídlišť. První rozsáhlý areál vznikl na Slovanech, následovala v roce 1961 Doubravka a roku 1968 pak Bory. Dne 20. ledna 1969 se na náměstí T. G. Masaryka upálil na protest proti sovětské okupaci mladý pivovarský dělník Josef Hlavatý. Výstavba se v 70. a 80. letech přesunula na sever, budovala se rozsáhlá sídliště v oblasti Bolevce a Lochotína, těsně před sametovou revolucí se výstavba přesouvala postupně směrem na západ k oblasti Vinice. Díky tomuto rychlému rozvoji překročilo město roku 1972 hranici 150 tisíc obyvatel. O čtyři roky později pak byly připojeny i obce Černice, Radobyčice, Koterov, Červený Hrádek, Křimice a Radčice a Plzeň získala hranice, jaké měla do roku 2002.[zdroj?]

V 90. letech byla k Plzni postavena i dálnice D5, která spojila Prahu s bývalým Západním Německem. Dokončení této důležité dopravní tepny, která částečně vyřešila tehdy katastrofální dopravní situaci v Plzni, se však kvůli komplikacím protáhlo až do prvního desetiletí 21. století.[zdroj?]

Evropské hlavní město kultury 2015

zóna DEPO2015

V září 2010 vyhlásili zástupci mezinárodní poroty v Praze město Plzeň za vítěze soutěže o titul Evropské hlavní město kultury roku 2015. Ve finále dostala Plzeň přednost před Ostravou. V rámci projektu bylo vybudováno Nové divadlo a ve Štruncových sadech v okolí fotbalového stadiónu vzniklo sportovně-relaxační centrum. Na Světovaru měl v areálu bývalého pivovaru vzniknout komplex budov s ateliéry a byty pro umělce, tento projekt byl ale koncem roku 2014 zrušen. Jeho místo zaujalo bývalé depo dopravních podniků, nově DEPO2015. Z něj vznikla tzv. kreativní zóna. V DEPO2015 se pořádají koncerty, výstavy, přednášky, konference. Jeho součástí je otevřená díla Makerspace DEPO2015, otevřená kancelář Coworking, vzdělávací program pro kreativní průmysly, program umělců na rezidenci Open A.i.R. či komunitní zahrada. V roce 2015 se zde uskutečnil také festival Rock for People Europe, o dva měsíce později tu končilo divadelní představení Obří loutky v Plzni, které podle organizátorů vidělo 100 tisíc lidí.[zdroj?]

Koncem dubna 2014 získal projekt Cenu Meliny Mercouri,[12] kterou doporučuje monitorovací a poradní výbor pro Evropská hlavní města kultury. Podmínkou bylo naplnění předem daných kritérií připravenosti. Plzeň 2015 tak pro svůj projekt získala dotaci 1,5 milionu eur.[zdroj?]

Podle organizace Plzeň–Turismus navštívilo město za „kulturní“ rok 2015 necelých 3,4 milionu návštěvníků. Z toho více než 2,8 milionu bylo jednodenních. Přibližně 540 tisíc turistů zde strávilo minimálně jednu noc. Čtvrtinu jednodenních návštěvníků tvořili hosté ze zahraničí, z nichž celá polovina přijela z Německa. Čísla ukázala analýza signálních dat mobilních operátorů.[13]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Plzně byl díky rostoucímu průmyslu od poloviny 19. století poměrně výrazný. Největšího počtu, 175 229 obyvatel, dosáhla v roce 1986.[14] Od té doby ale vlivem suburbanizace jejich počet stále pomalu klesal, až po roce 2005 došlo k obratu a např. k roku 2016 měla Plzeň 169 858 obyvatel.[15] Do města také dojíždí necelých 40 tisíc lidí za prací i za studiem.[16] Plzeňská aglomerace má rozlohu 1323 km², tvoří ji celkem 108 obcí a k roku 2019 v ní žilo 308 707 obyvatel.[4]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[17]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011[18]2021
23 68138 88350 22168 07980 44588 416114 704124 339132 799148 021170 701173 008166 118170 322174 007
Vývoj počtu domů
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011[18]2021
2 0622 9643 4674 3465 0786 1169 29612 12112 63813 03613 70814 47615 00017 86519 215

Složení obyvatelstva

Podle sčítání 1921 zde žilo v 3 284 domech 88 416 obyvatel, z nichž bylo 43 057 žen. 79 166 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 6 757 k německé a 701 k židovské. Žilo zde 52 514 římských katolíků, 5 763 evangelíků, 4 427 příslušníků Církve československé husitské a 3 094 židů.[19] Podle sčítání 1930 zde žilo v 6 451 domech 114 704 obyvatel. 105 731 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 6 782 k německé. Žilo zde 61 344 římských katolíků, 10 891 evangelíků, 6 803 příslušníků Církve československé husitské a 2 773 židů.[20]

V současné době (rok 2017) se většina obyvatel, a to přesně 119 tisíc obyvatel, hlásí k české národnosti. Nejpočetnějšími menšinami jsou slovenská (3 086), ukrajinská (2 080) a vietnamská (965).[21]

Obecní správa a politika

Územní členění

Městské obvody a katastrální území Plzně

Současnou rozlohu má Plzeň od 1. ledna 2003, kdy se k ní připojily do té doby samostatné obce Lhota a Malesice, které se zároveň staly novými městskými obvody. Od té doby město Plzeň sestává z deseti městských obvodů,[22] největší z nich jsou obvody 1 až 4, které se skládají z několika původních městských čtvrtí.[zdroj?]

  1. Plzeň 1: katastrální území Bolevec a část katastrálního území Plzeň
  2. Plzeň 2-Slovany: katastrální území Božkov, Bručná, Hradiště u Plzně, Koterov a část katastrálního území Plzeň
  3. Plzeň 3: katastrální území Doudlevce, Radobyčice, Skvrňany, Valcha a část katastrálního území Plzeň
  4. Plzeň 4: katastrální území Bukovec, Červený Hrádek u Plzně, Doubravka, Lobzy, Plzeň 4 a Újezd
  5. Plzeň 5-Křimice: větší část katastrálního území Křimice a malá část katastrálního území Radčice u Plzně
  6. Plzeň 6-Litice: katastrální území Litice u Plzně
  7. Plzeň 7-Radčice: větší část katastrálního území Radčice u Plzně a malá část katastrálního území Křimice
  8. Plzeň 8-Černice: katastrální území Černice
  9. Plzeň 9-Malesice: katastrální území Malesice a Dolní Vlkýš
  10. Plzeň 10-Lhota: katastrální území Lhota u Dobřan

Devět městských obvodů při volbách do Senátu tvoří volební obvod č. 9, jen obvod Plzeň 2-Slovany spolu s dalšími obcemi spadá do volebního obvodu č. 7. Soudní obvod Okresního soudu Plzeň-město zahrnuje pouze Plzeň, ačkoli okres Plzeň-město zahrnuje i další obce.[zdroj?]

Instituce

Plzeň je centrem Plzeňského kraje, proto zde kromě různých krajských institucí sídlí především hejtman s krajskou radou, zastupitelstvo kraje i krajský úřad. Soudnictví zde zastupují hned tři okresní soudy, Plzeň-město, Plzeň-jih a Plzeň-sever, jejichž odvolacím soudem je Krajský soud v Plzni, všechny s příslušnými státními zastupitelstvími. Pro celý obvod krajského soudu, který stále ještě zahrnuje celý původní Západočeský kraj, je zde zřízena notářská komora. Působí zde dále krajské a městské ředitelství Policie České republiky i vlastní městská policie. Ve městě je věznice Bory.

Ve městě sídlí biskup římskokatolické diecéze, Plzeň je též sídlem biskupa diecéze Církve československé husitské a západočeského seniorátu Českobratrské církve evangelické. Lékařskou péči o obyvatele nejen Plzně, ale i jejího širokého okolí zajišťuje především Fakultní nemocnice Plzeň, která má pracoviště na Borech a v Lochotíně. V Plzni se dále např. nachází Zoologická a botanická zahrada města Plzně[23] nebo Arboretum Sofronka.[24]

Vedení města Plzně

Samotné statutární město je řízeno magistrátem, občané města každé čtyři roky volí 47členné zastupitelstvo města, z něhož poté vychází rada města a primátor. Také každý z deseti městských obvodů má vlastní zastupitelstvo, radu a místního starostu.[zdroj?]

Současným primátorem je Roman Zarzycký a radniční koalici tvoří ANO, Česká pirátská strana, STAN a PRO Plzeň.[zdroj?]

Doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Plzni.
Hlavní nádraží
Plzeňská tramvaj
Mapa plzeňského uzlu

Silniční

Plzeň je důležitou dopravní křižovatkou. Hlavní význam má dnes dálnice D5 mezi Prahou a Norimberkem s dálničním obchvatem Plzně, další důležité silnice vedou do Písku, do Karlových Varů a Klatov

Železniční uzel

Plzeňské hlavní nádraží je klíčovou součástí plzeňského železničního uzlu, vychází odtud tratě na Prahu (trať 170), České Budějovice (trať 190), Klatovy (trať 183), Domažlice (trať 180), Cheb (trať 178) a Žatec (trať 160). Trať Praha–Plzeň–Cheb je součástí budovaného III. železničního koridoru, tedy páteřní trati uzpůsobené pro rychlosti až 160 km/h. Na území města se nachází též železniční stanice Plzeň-Křimice, Plzeň-Orlík, Plzeň-Doubravka, Plzeň-Jižní Předměstí, Plzeň-Bolevec, Plzeň-Bílá Hora, Plzeň-Doudlevce, Plzeň-Slovany, Plzeň-Skvrňany, Plzeň-Zadní Skvrňany, Plzeň zastávka a Plzeň-Valcha.[zdroj?]

Městská

Samozřejmostí je i hustá síť městské hromadné dopravy s tramvajemi, trolejbusyautobusy. Tramvajovou dopravu zajišťují tři linky. Linka č. 1 spojuje Bolevec a Slovany, linka č. 2 Světovar a Skvrňany a nejvytíženější linka č. 4 Košutku a kampus Západočeské univerzity na Borských polích. Trolejbusová doprava v Plzni doplňuje síť tramvají. V provozu je celkem 9 trolejbusových linek. Městské autobusy zajišťují hlavně spojení velmi vzdálených částí města a jako příměstské spoje zajíždí i do některých obcí mimo město.[zdroj?]

Letecká

Veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště Plzeň-Líně se nachází 11 km jihozápadně od Plzně v obci Líně.[25]

Geografie

Větší města v okolí Plzně:

Růžice kompasuČesko Karlovy Vary (~82,8 km)Česko Žatec (~82,4 km)Česko Praha (~92,2 km)Růžice kompasu
Česko Tachov (~62 km)SeverČesko Rokycany (~18,4 km)
Západ   Plzeň   Východ
Jih
Česko Domažlice (~54,4 km)Česko Klatovy (~42,9 km)Česko Strakonice (~77,8 km)

Společnost

Školství

Fakulta právnická Západočeské univerzity v sadech Pětatřicátníků
Nové technologie – výzkumné centrum Západočeské univerzity

Plzeň je krajské město s více než 170 tisíci obyvateli, čemuž odpovídá i množství středních, vyšších odborných a vysokých škol, za nimiž se sem sjíždějí studenti z celého kraje i dalších míst Česka.[zdroj?]

Základní školství

Související informace naleznete také v článku Seznam základních škol v Plzni.

V Plzni se nachází celkově 40 základních škol. Mají různé zřizovatele a zaměření.[26]

Střední školství

Související informace naleznete také v článku Seznam středních škol v Plzni.
Gymnázium Plzeň, Mikulášské náměstí

V Plzni se nachází řada středních odborných škol a učilišť, jakož i 6 gymnázií:[27]

Vyšší odborné školství

  • VOŠ a SPŠ elektrotechnická (web Archivováno 19. 3. 2015 na Wayback Machine.)
  • Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotnická (web)
  • Vyšší odborná škola zdravotnická, managementu a veřejnosprávních studií, s.r.o (web)

Vysoké školství

Kultura

Divadla

(c) Renardo la vulpo, CC BY-SA 3.0
Velké divadlo

Zprávy o prvních divadelních představeních v Plzni, v němčině, pocházejí z přelomu 18. a 19. století. První představení v češtině je doloženo roku 1818. První divadlo zahájilo provoz roku 1832.[zdroj?]

Největším a nejvýznamnějším divadlem v Plzni je městské Divadlo Josefa Kajetána Tyla. Divadlo je tvořeno pěti uměleckými soubory – opera, činohra, muzikál, balet a orchestr. Má dvě stálé scény: Velké divadlo v reprezentativní novorenesanční budově z let 1897–1902 a Nové divadlo v moderní budově dostavěné roku 2014.[zdroj?]

V Plzni má velkou tradici loutkové divadlo, působili zde známí loutkáři Gustav Nosek, Josef Skupa a Jiří Trnka. Právě zde vznikly loutky Spejbla a Hurvínka. Na tuto tradici dnes v Plzni navazuje Divadlo Alfa.[zdroj?]

Nové divadlo

K menším divadlům a alternativě plzeňské divadelní kultury patří Divadlo Dialog s dvanácti soubory. Komorní scénou je Divadélko JoNáš v Měšťanské besedě. Jedním z nejstarších souborů je amatérský Divadelní spolek Jezírko.[zdroj?]

Kina

V dobách komunismu měla téměř každá plzeňská část svoje kino, další kina pak působila v centru – například kino Hvězda v Pražské ulici, kino Moskva (později Elektra) na Americké třídě, kino Eden v Rejskově ulici za hlavním vlakovým nádražím, kino Mír na Lochotíně či kino Leningrad v Doubravce. Všechna tato kina ale po sametové revoluci roku 1989 dříve či později zanikla.[zdroj?]

V současnosti mají filmoví diváci v Plzni k dispozici dvě multikina, Cinema City v obchodním centru Plaza v prostorách bývalého výstaviště a Cinestar v obchodním centru Olympia u výpadovky na Nepomuk. Pravidelná představení se také konají v Kině Beseda působícím v historické budově Měšťanské besedy. V letních měsících jsou pořádána představení v lochotínském amfiteátru.[zdroj?]

Rozhlas a televize

Ve městě sídlí Český rozhlas Plzeň, regionální studio Českého rozhlasu, a to v památkové chráněné budově na náměstí Míru, která byla speciálně pro potřeby rozhlasového vysílání postavena v 50. letech 20. století. V září 2019 ve městě zřídila své regionální studio Česká televize.[28]

Muzea

Západočeské muzeum

V Kopeckého sadech sídlí Západočeské muzeum v Plzni. V hlavní budově v novorenesančním stylu z let 1896–1899 lze navštívit zejména expozici městské zbrojnice, míšeňského porcelánu a výstavy přibližující historii regionu. Pobočkami jsou Národopisné muzeum Plzeňska, Muzeum církevního umění plzeňské diecéze ve františkánském klášteře a Muzeum loutek. Plzeňský Prazdroj provozuje vlastní Pivovarské muzeum, ze kterého je možné vstoupit i do prohlídkového okruhu plzeňského historického podzemí. Osvobození Plzně americkou armádou v roce 1945 je věnováno muzeum Patton Memorial Pilsen. Tematické expozice věnované vědě a technice nabízí Techmania Science Center v zrekonstruovaných historických budovách v areálu Škody. V nově opravené Staré synagoze je stálá expozice „Židovské tradice a zvyky“.[zdroj?]

Galerie

Ve městě sídlí Západočeská galerie v Plzni, Galerie města Plzně a univerzitní Galerie Ladislava Sutnara.[zdroj?]

Knihovny

V roce 1876 byla založena Knihovna města Plzně, která má dnes kromě ústřední budovy 9 knihoven s celotýdenním provozem a 12 malých poboček. V Plzni sídlí Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. Mezi další knihovny patří Univerzitní knihovna Západočeské univerzity a knihovna Západočeského muzea v Plzni.[zdroj?]

Významné kulturní akce

Stadion města Plzně (Doosan Arena), domácí stadion FC Viktoria Plzeň
  • Smetanovské dny – festival klasické hudby spojený s pořádáním koncertů, divadelních představení, výstav a sympózií; obvyklým termínem konání je březen[zdroj?]
  • Finále Plzeň – filmový festival českých filmů, koná se obvykle koncem dubna[zdroj?]
  • Plzeňský Majáles – studentské oslavy, tradičně pořádané koncem dubna[zdroj?]
  • Metalfest Open Air – mezinárodní metalový festival konající se v lochotínském amfiteátru každoročně na přelomu května a června[zdroj?]
  • Slavnosti svobody – slavnosti osvobození Plzně americkou armádou (v roce 1945), konané začátkem května; tradiční součástí slavností je konvoj historických vojenských vozidel (Convoy of Liberty) s účastí amerických a belgických válečných veteránů[zdroj?]
  • Skupova Plzeň – festival loutkového divadla, koná se v červnu[zdroj?]
  • Mezinárodní festival Divadlo – mezinárodní divadelní festival, koná se v září[zdroj?]
  • Pilsner Fest – slavnosti plzeňského piva a pivovarnictví, konají se v říjnu[zdroj?]
  • Jazz bez hranic – mezinárodní festival jazzu, koná se v listopadu[zdroj?]

Sport

Fotbalový klub FC Viktoria Plzeň je několikanásobným mistrem České republiky. Hokejový klub HC Škoda Plzeň hraje nejvyšší hokejovou soutěž. Futsalový klub SK Interobal Plzeň hraje 1. futsalovou ligu. Nejvyšší soutěže v házené se účastní házenkářský klub Talent Plzeň a v druhé nejvyšší basketbalové soutěži hraje BK Lokomotiva Plzeň. V 1. florbalové lize mužů působí tým FbC Plzeň a v 1. lize žen tým FBŠ Slavia Plzeň. Roku 1959 byl uveden do provozu cyklistický klopený ovál na Slovanech,[29] atletický klub AK Škoda Plzeň má k dispozici atletický stadion ve Skvrňanech a sportovní střelci klubu SSK Dukla Plzeň trénují a závodí na armádní střelnici v Lobzích.[zdroj?]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Plzni.
Františkánský klášter

Historické jádro města a okolní ulice jsou dnes chráněny jako městská památková rezervace. Na území města je ještě několik vesnických památkových rezervací a také městských a vesnických památkových zón.[zdroj?]

Dominantou města je gotická katedrála svatého Bartoloměje, budovaná od 14. století. Její 102 metrů vysoká věž je nejvyšší kostelní věží v Česku a na její vyhlídku ve výšce 62 metrů vede 301 schodů. Původně farní kostel je katedrálou od roku 1993, kdy bylo v Plzni zřízeno biskupství. Další významné církevní památky jsou bývalý františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí P. Marie a barokní budova kláštera dominikánek s kostelem sv. Anny z let 1711–1714, přestavěná 1805–1807 na školu, kde je dnes umístěna Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. Nad městskou zástavbou také ční věže kostela svatého Jana Nepomuckého na Jižním Předměstí, k nejstarším kostelům v Čechách pak patří kostel sv. Jiří na soutoku Úslavy a Berounky v Plzni-Doubravce.[zdroj?]

Velká synagoga

Před druhou světovou válkou v Plzni žila početná židovská komunita. Nepřehlédnutelná je Velká synagoga, která je druhou největší synagogou v Evropě. Mezi další památky židovské kultury patří Stará synagoga s pozůstatky pomocné synagogy nebo Nový židovský hřbitov s památníkem obětem holocaustu.[zdroj?]

Domy a mariánský sloup na náměstí Republiky

V Plzni se dochoval cenný soubor měšťanských domů. Ozdobou centrálního náměstí Republiky je renesanční plzeňská radnice ze 16. století, na náměstí se kromě katedrály nachází také třeba biskupská rezidence nebo mariánský sloup a tři novodobé kašny. Mezi významné památky dále patří Měšťanská beseda, budova Velkého divadla, masné krámy, v nichž sídlí Západočeská galerie, nebo plzeňské historické podzemí. Nachází se zde také řada domů zdobených freskami a sgrafity malíře Mikoláše Alše, např. U Bílého jednorožce nebo U Červeného srdce. Známé jsou též bytové interiéry od architekta Adolfa Loose, zajímavým dokladem moderního rozvoje města je i tzv. Mrakodrap. Hodnotná vesnická architektura se dochovala např. v Božkově, Koterově, Černicích nebo Radobyčicích.[zdroj?]

Mezi významné technické památky na území Plzně patří například Tyršův most – první zcela svařovaný obloukový most v Česku, vodárenská věž v Pražské ulici se zbytky původního zařízení nebo zbytky opevnění po obvodu historického jádra. Unikátní technickou památkou je též Kolomazná pec v lese v katastrálním území Bolevec. Jedná se o jednu z nejzachovalejších pecí tohoto druhu ve střední Evropě.[zdroj?]

V Plzni se nachází několik památných stromů a menších chráněných území: duby u Velkého rybníka, Koterovská lípa, Körnerův dub, lípy u Mže, smrk – Troják v Lánech a alej Kilometrovka. Významnou památkou je pozdně středověká bolevecká rybniční soustava na severním okraji města. Známý je též Památník obětem zla, resp. meditační zahrada v Plzni-Doudlevcích.[zdroj?]

Osobnosti

Rodáci

Historie Plzně – dokument, 1. část
Historie Plzně – dokument, 2. část

Studenti

Ostatní osobnosti Plzně

Na plzeňském Ústředním hřbitově jsou pochováni například Jiří Trnka, Josef Skupa, Karel Klostermann či Augustin Němejc. V dřívějších dobách se však plzeňská elita nechávala pohřbívat také na Mikulášském hřbitově, kam byli pohřbeni Emil Škoda, Josef Kajetán Tyl nebo purkmistr Martin Kopecký.

Partnerská města

Plzeň má následující partnerská města:

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Rozpočet města Plzně na rok 2015 [online]. Město Plzeň, 2014-12-30 [cit. 2015-03-24]. Dostupné online. 
  4. a b OUŘEDNÍČEK, Martin; NEMEŠKAL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Lucie. Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze [PDF online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, březen 2020 [cit. 2021-05-12]. S. 31–33. Dostupné online. 
  5. Lutterer, I., Kropáček, L., Huňáček, V.: Původ zeměpisných jmen. Praha: Mladá fronta 1976, heslo Plzeň
  6. Sladký Jan Kozina. Chodsko.net [online]. [cit. 2022-09-13]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 402. 
  8. Vládní nařízení č. 142/1942 Sb., jímž se prohlašuje Plzeň za město se zvláštním statutem. [cit. 2018-12-23]. Dostupné online. (Alternativní odkaz)
  9. Kárník, Zdeněk. České země v éře první republiky (1918–1938). Díl třetí. O přežití a o život (1936–1938). Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-119-1. S. 112.
  10. VOJTÁŠEK, Filip. Bomby na Škodovku: Spojenci varovali. Němci postavili falešnou továrnu. iDNES.cz [online]. 2015-04-25. Dostupné online. 
  11. WIRNITZER, Jan. Bomby na protektorát zkrátily válku. Zneužila je hnědá i rudá propaganda. iDNES.cz [online]. 2015-05-14. Dostupné online. 
  12. Hlavní město kultury: Plzeň vyřešila problémy, Brusel ji chválí. Týden [online]. 2014-04-26 [cit. 2015-03-24]. Dostupné online. 
  13. PROKOPOVÁ, Helena. Do Plzně v roce 2015 zavítalo necelých 3,4 milionu návštěvníků [online]. Statutární město Plzeň [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-24. 
  14. Databáze demografických údajů za obce ČR. Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971–2015) [online]. Český statistický úřad, rev. 2016-04-29 [cit. 2016-12-18]. Dostupné online. 
  15. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 [PDF online]. Český statistický úřad, 2016-04-29 [cit. 2016-04-29]. S. 45. Dostupné online. 
  16. Malý lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-22]. Dostupné online. 
  17. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 51–54. 
  18. a b Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011 (SLDB 2011) [online]. Český statistický úřad, rev. 2015-04-14 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online. 
  19. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 294. 
  20. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 261. 
  21. Plzeň, 4. Obyvatelstvo podle národnosti - statistika [online]. [cit. 2017-11-18]. Dostupné online. 
  22. Statut města Plzně (čl. 3 a příloha č. 8) [online]. Město Plzeň, 2015-01-06 [cit. 2015-03-24]. Dostupné online. 
  23. Zoo Plzeň. www.zooplzen.cz [online]. [cit. 2022-09-13]. Dostupné online. 
  24. Arboretum Sofronka Plzeň. www.sofronka.cz [online]. [cit. 2022-09-13]. Dostupné online. 
  25. Letiště Líně. www.airport-plzen.com [online]. [cit. 2022-09-13]. Dostupné online. 
  26. PLZEŇ 1, Správa informačních technologií města Plzně | Dominikánská 4 | 306 31. Základní školy. www.plzen.eu [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. 
  27. www.stredniskoly.cz, seznam naposledy aktualizován 16. 3. 2015.
  28. Česká televize otevírá studia v Plzni a v Ústí nad Labem. Chce přinést více regionálních témat
  29. SK Petřín Plzeň. Historie. Pavel Křikava, 18.2.2017. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online.

Literatura

  • HRUŠKA, Martin. Kniha pamětní král. krajského města Plzně od roku 775 až 1870. Praha: Nákladem dědiců Hruškových, 1883. 1125 s. Dostupné online. 
  • Kolektiv autorů. Dějiny města Plzně. 1. vyd. Plzeň: Statutární město Plzeň, 2014, 2016 a 2018. 3 svazky (884, 913 a 158 s.). ISBN 978-80-87911-01-3. 
  • Kolektiv autorů. Plzeň. Průvodce architekturou města od počátku 19. století do současnosti. 1. vyd. Plzeň: Nava, 2013. 335 s. ISBN 978-80-7211-433-7. 
  • MAZNÝ, Petr; LIŠKA, Miroslav; BERNHARDT, Tomáš; ORNA, Jiří; VOGELTANZ, Jaroslav. Plzeň krok za krokem. I., Historické jádro. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2015. 360 s. ISBN 978-80-87338-57-5. 
  • MALIVÁNKOVÁ WASKOVÁ, Marie, et al. Příběhy plzeňských domů I.. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2012. 217 s. ISBN 978-80-87338-21-6. 
  • HOSTIČKOVÁ, Anna, et al. Příběhy plzeňských domů II.. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2013. 205 s. ISBN 978-80-87338-30-8. 
  • SILOVSKÝ, Ladislav. Slavné plzeňské firmy a podnikatelé. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2019. 159 s. ISBN 978-80-7640-002-3. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
North.svg
A stylized arrow pointing north.
West.svg
A stylized arrow pointing west.
Boxed East arrow.svg
A stylized arrow pointing east.
South.svg
A stylized arrow pointing south.
Fakulta právnická ZČU.jpg
Autor: ZČU Vnější vztahy, Licence: CC BY-SA 4.0
Budova Fakulty právnické, Západočeská univerzita v Plzni
Plzeň, náměstí Republiky.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Východní strana náměstí Republiky.
Plzeň, Západočeské muzeum (1).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Budova Západočeského muzea a klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie pohledem ze Šafaříkových sadů.
Plzeň, pomník J. K. Tyla.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Pomník Josefa Kajetána Tyla na Mikulášském náměstí u gymnázia.
Plzeň, náměstí Republiky při západu slunce.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Severní část náměstí Republiky při západu slunce.
Plzeň, Měšťanská beseda (1).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Detail fasády Měšťanské besedy v Kopeckého sadech.
CZ-Plz-nam-republ-01 crop.jpg
Autor: Balou46, Licence: CC BY-SA 3.0
Am Platz der Republik, Vordergrund Pestsäule
Plzeň, krajský úřad.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Krajský úřad Plzeňského kraje ve Škroupově ulici. Postaven v letech 1924–1927 pro potřeby finančních institucí s původním názvem Rašínův dům.
Plzeň, pomník osvobození U Práce.JPG
Autor: Ondrej.konicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Památník osvobození Plzně americkou armádou v květnu 1945 na křižovatce U Práce.
Frantiskansky klaster v Plzni.JPG
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Plzeň, chrám sv. Bartoloměje.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Náměstí Republiky s chrámem sv. Bartoloměje při západu slunce.
Plzeň, Veleslavínova ulice.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled do Veleslavínovy ulice z Rooseveltovy ulice, uprostřed dům č.p. 10.
Sčítání obyvatelstva 2011, 554791 Plzeň, vzdělání.svg
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel obce Plzeň ve věku 15 a více let podle údajů získaných při sčítání lidu, domů a bytů 2011. Zdroj dat: Český statistický úřad
Gymnázium Plzeň, Mikulášské nám. 23.jpg
Gymnázium Plzeň, Mikulášské nám. 23
Plzeň Montage I.png
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Město Plzeň, Česká republika. Popis odshora: náměstí Republiky, katedrála svatého Bartoloměje, plzeňská radnice, Velká synagoga, science center Techmania, Lochotínský park s pomníkem Martina Kopeckého, Nové divadlo, jubilejní brána plzeňského pivovaru, vodárenská věž pivovaru.
Plzeň, Kopeckého sady.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Socha Matky s dítětem v Kopeckého sadech v Plzni.
DEPO2015.jpg
Autor: (c) Plzeň 2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Creative zone in Pilsen
Plzeň, církevní gymnázium.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Církevní gymnázium na Mikulášském náměstí v Plzni (původně budova měšťanské školy z druhé poloviny 19. století).
Plzeň, pivovar.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádvoří pivovaru v Plzni za hlavní vstupní branou.
Plzen cz railway-main-station 1.JPG
Autor: Josef Klozar, Licence: CC BY-SA 2.5
Plzeň hl.n. (main station, railway), Plzeň / Pilsen, Czech Republic
Nové technologie - výzkumné centrum - ZČU.jpg
Autor: ZČU Vnější vztahy, Licence: CC BY-SA 4.0
Building of NTC: New Technologies Research Centre - University of West Bohemia, Pilsen, Czech republic
Pilseno, urba futbala stadiono, 13.jpeg
Autor: Aisano, Licence: CC BY-SA 3.0
Fotbalový stadion (takzvaná arena) v Plzni (střih).
Synagogue Plzen 087.JPG
Autor: Norbert Aepli, Switzerland (User:Noebu), Licence: CC BY 2.5

City of Plzeň, Czech Republic. Pilsen, Tschechien.

The "great synagogue" in the city of Plzeň, Czech Republic. 3rd largest synagogue in the world.

Synagoge in Pilsen, Tschechien.
PM mapa.png
Mapka městských obvodů a katastrálních území Plzně
Plzeň, kostel sv. Mikuláše.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel sv. Mikuláše se starým městským hřbitovem v Plzni.
Plzen small CoA.png
Small Coat of Arms of the city of Plzeň, Czechia
Plzeň, okresní soud.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Budova okresního soudu z roku 1887 v Nádražní ulici.
Pilseno, Teatro Josef Kajetán Tyl, 13.jpg
(c) Renardo la vulpo, CC BY-SA 3.0
Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzní.
Plzeň, pohled z věže.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z věže chrámu sv. Bartoloměje jihozápadním směrem.
Königl. Kreisstadt Pilsen nach Georg Döbler gemahlt von Johann Venuto 1816.jpg
Královské krajské město Plzeň podle Georga Döblera namalováno Johannem Venutem, 1816
Plzeň, busta Miroslava Horníčka.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Busta Miroslava Horníčka v parčíku Miroslava Horníčka za Velkou synagogou.
Plzeň, Nové divadlo.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Plzeňské Nové divadlo (2012–2014), nová scéna Divadla J. K. Tyla na Palackého náměstí.
Plzeň, sokolovna.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Budova plzeňské Sokolovny postavené v letech 1892–1896 ve Štruncových sadech.
EVO2 v Plzni 20190910.jpg
Autor: PMDP_Fanoušek, Licence: CC BY-SA 4.0
tramvaj Evo 2 evč. 374 v Plzni.
Plzeň, Západočeské muzeum, 15.jpeg
Autor: Renardo la vulpo, Licence: CC BY-SA 4.0
Plzeň, Západočeské muzeum.
Logo of Pilsen.svg
Logo of Plzeň (Pilsen), Czechia
Plzen doprava.PNG
Dopravní síť města Plzeň.
Hrobka Emila Škody.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka průmyslníka Emila Škody (1839–1900) na starém městském hřbitově u kostela sv. Mikuláše.
Plzeň, Mlýnská strouha.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Mlýnská strouha s Černou věží.
Plzeň - documentary, part 1.webm
Autor: Jiří Pálka (A-video), Licence: CC BY-SA 4.0
Dokumentární video, město Plzeň, část 1
Plzeň - documentary, part 2.webm
Autor: Jiří Pálka (A-video), Licence: CC BY-SA 4.0
Dokumentární video, město Plzeň, část 1
Plzeň, náměstí T. G. Masaryka.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Náměstí T. G. Masaryka s památníkem Osvobození a budovou obchodní akademie.
Siege of Pilsen.jpg
Mědirytina zobrazující obléhání Plzně z Theatrum Europaeum