Plzeňský kraj

Plzeňský kraj
Rotunda sv. Petra u Starého Plzence
Rotunda sv. Petra u Starého Plzence
Plzeňský kraj – znakPlzeňský kraj – vlajka
znakvlajka
Území
Sídlo krajePlzeň
Region soudržnostiJihozápad
Historická zeměČechy
NUTS 3CZ032
ISO 3166-2CZ-32
RZP
Zeměpisné souřadnice
Vznik1. ledna 2000
Základní informace
Rozloha7 648,96 km² (2019)[1]
Počet obyvatel578 707 (2022)[2]
Hustota zalidnění75,7 obyv./km²
Nejvyšší bodVelká Mokrůvka
(1 370 m n. m.)
Počet okresů7
Počet ORP15
Počet POÚ35
Počet obcí501
z toho 57 měst
a 12 městysů
Kontakt
Adresa
krajského úřadu
Škroupova 1760/18
306 13 Plzeň
posta@plzensky-kraj.cz
HejtmanRudolf Špoták (Piráti)
Oficiální web: www.plzensky-kraj.cz
Plzeňský kraj na mapě
Další údaje
Kód kraje43
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa území obcí a okresů kraje k 4. 1. 2007

Plzeňský kraj leží na jihozápadě Čech, v jižní části bývalého Západočeského kraje. Na severozápadě sousedí s Karlovarským krajem, na severu má kratičký úsek společné hranice s Ústeckým krajem, na severovýchodě hraničí se Středočeským krajem, na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Bavorsko (Bayern) na jihozápadě. Žije zde přibližně 579 tisíc[2] obyvatel.

Historie

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

K 1. lednu 2016 se území kraje zvětšilo o některá katastrální území ze zrušeného vojenského újezdu Brdy, která byla připojena k obcím Plzeňského (a zároveň Západočeského) kraje:

Okres Rokycany (7 katastrálních území, 11 budov, 21 obyvatel):

  • Dobřív v Brdech (rozloha 15,001008 km²[3], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Dobřív
  • Mirošov v Brdech (rozloha 2,088398 km²[4], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Mirošov
  • Skořice v Brdech (rozloha 20,013659 km²[5], 9 budov, 21 obyvatel – jde zejména o osadu Kolvín) k obci Skořice
  • Strašice v Brdech (rozloha 26,901687 km²[6], 2 budovy, 0 obyvatel) k obci Strašice
  • Štítov v Brdech (rozloha 1,324276 km²[7], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Štítov
  • Těně v Brdech (rozloha 15,873074 km²[8], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Těně
  • Trokavec v Brdech (rozloha 0,169004 km²[9], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Trokavec

Okres Plzeň-jih (3 katastrální území, 0 budov, 0 obyvatel):

  • Borovno v Brdech (rozloha 0,965899 km²[10], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Borovno
  • Číčov v Brdech (rozloha 3,326621 km²[11], 0 budov, 0 obyvatel) k části Číčov města Spálené Poříčí
  • Míšov v Brdech (rozloha 2,221332 km²[12], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Míšov

Vedení Plzeňského kraje

Podrobnější informace naleznete v článku Rada Plzeňského kraje.

Od listopadu 2020 do 14. února 2022 byla hejtmankou Ilona Mauritzová. Koalici tvořili ODS, STAN a Piráti. Od 14. února 2022 je hejtmanem Rudolf Špoták (Piráti) a novou koalici utvořili ANO, STAN a Piráti.

Administrativní členění

Okresy

Na území kraje se nachází sedm okresů.

OkresPočet obyvatel
(1. 1. 2020)[13]
Rozloha
(km²)
Hust. zal.
(obyv./km²)
Počet obcí
Domažlice (DO)62 0621 0525576
Klatovy (KT)86 4051 9464494
Plzeň-jih (PJ)63 4881 0686499
Plzeň-město (PM)194 28026174415
Plzeň-sever (PS)79 9791 2876298
Rokycany (RO)49 3496578668
Tachov (TC)54 3361 3793951

Správní obvody obcí s rozšířenou působností

Území krajů se od 1. ledna 2003 člení pro účely přenesené státní správy na správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), které se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Na území Plzeňského kraje vykonává rozšířenou působnost státní správy 15 obcí. Okresy jsou nadále jednotkami územního členění státu a obvody některých dalších státních institucí.

Správní obvod ORP (Okres)Počet obyvatel
(1. 1. 2020)[14]
Rozloha
(km²)[14]
Hust. zal.
(obyv./km²)[14]
Počet obcí[14]
Blovice (PJ)12 1852295319
Domažlice (DO)40 6797635358
Horažďovice (KT)11 5352594520
Horšovský Týn (DO)14 8252895118
Klatovy (KT)50 7209065644
Kralovice (PS)22 3676593444
Nepomuk (PJ)11 5833093826
Nýřany (PS)57 6126289254
Plzeň (PM)194 28026174315
Přeštice (PJ)22 8852718430
Rokycany (RO)49 3496577568
Stod (PJ)23 3932599024
Stříbro (TC)17 1904314024
Sušice (KT)24 1507813130
Tachov (TC)37 1469483927

Obyvatelstvo

Rok200120112019
Počet obcí503501501
Počet obyvatel[15]550 688571 377589 899

Ekonomika

Areál plzeňského pivovaru Prazdroj

Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje. Na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) České republiky se podílí cca 5,5 % a v podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá mezi kraji páté místo, především díky ekonomické výkonnosti města Plzně, která dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje.

V kraji působí řady významných firem z oblasti strojírenství (např. Škoda Transportation, TS Plzeň), výroby alkoholických nápojů (Bohemia Sekt Starý Plzenec, Stock Plzeň, Pivovar Prazdroj), keramické výroby, energetiky (Plzeňská teplárenská, Plzeňská energetika). V kraji působí také řady zemědělských firem a společností v oblasti obchodu a služeb.

Doprava

Budova hlavního nádraží v Plzni, které je hlavním železničním uzlem v kraji

Silniční doprava

Krajem prochází důležitá dálnice D5Prahy kolem Plzně do Bavorska. Další důležité silnice vedou do Strakonic, do Karlových Varů, do Stříbra a do Mostu.

Železniční doprava

Město Plzeň je i důležitý železniční uzel, ve kterém se sbíhají trati do Rokycan a Prahy, do Mladotic, Žatce a Mostu, do Mariánských Lázni a Chebu, do Nýřan a Domažlic, do Klatov, do Nepomuku, Strakonic a Českých Budějovic. Největší význam má trať 170 Praha–Beroun–Plzeň–Klatovy, která je spolu s tratí 178 Plzeň–Cheb součástí tzv. 3. železničního koridoru, který prošel rozsáhlou rekonstrukcí, zejména v části mezi Plzní a Chebem a Plzní a Rokycany. Trať 180 Plzeň – DomažliceFurth im Wald slouží ke spojení s Bavorskem a trať 183 KlatovyŽelezná Ruda zajišťuje spojení mezi krajskou metropolí a Šumavou. Spojení se severními Čechami zajišťuje od roku 1873 trať 160 Plzeň–Žatec. Spojení s jižními Čechami zajišťuje trať 191 z Plzně do Strakonic a dále do Českých Budějovic.

Integrovaná doprava Plzeňského kraje

Celé území Plzeňského kraje pokrývá integrovaný dopravní systém Integrovaná doprava Plzeňského kraje, jehož součástí jsou železniční, autobusové, tramvajové a trolejbusové linky.

Věda a vzdělání

Budova Právnické fakulty Západočeské univerzity v Sadech Pětatřicátníků v centru Plzně

V Plzeňském kraji působí 63 středních škol, z nichž nejvíce je v krajském městě. V Plzni také sídlí dvě vysoké školy: Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni, která byla založena v roce 1945 dekretem prezidenta Beneše, a Západočeská univerzita v Plzni.

V Plzni působí také výzkumný ústav Škoda spojený se stejnojmennou firmou.

Zemědělství

Nejlepší podmínky pro zemědělství jsou v Plzeňské kotlině, tam se pěstují převážně obilniny. Plzeňský kraj patří také k významným producentům řepky. Plzeňský kraj má různorodé přírodní podmínky a chov skotu se uskutečňuje zejména v podhorských oblastech, ale díky dobrým vlastnostem travních porostů ve vyšších polohách je lze využít k pasteveckému chovu. V tomto kraji je chováno 161 991 kusů skotu, z toho je 66 386 kusů krav. Tento chov se uskutečňuje zejména v periferních částech kraje.

Průmysl

Podnik Škoda Plzeň – výroba tramvají a rekonstrukce vozů pražského metra

Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4 % podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr. Kraj patří v rámci Česka k oblastem s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti, která se pohybuje okolo 7 %.

Nerostné suroviny

K nejvýznamnějším nerostným surovinám Plzeňského kraje patří kaolin používaný k výrobě porcelánu. Jeden z rozsáhlých povrchových lomů se nachází u Kaznějova. Dříve se zde těžilo uhlí a uran.

Příroda

Podstatnou část kraje vyplňuje Plzeňská pahorkatina, na severovýchodě se nachází Plzeňská kotlina a ze Středočeského kraje sem zasahují Brdy. Nejvýše sahají pohraniční hory Český les a část Šumavy. Na Šumavě leží i nejvyšší bod kraje. Nejvyšším vrcholem a místem na českém území je Velká Mokrůvka (1370,4 m n. m.). Hraniční čára vedoucí podél vrcholu Blatného vrchu rovněž přesahuje vrstevnici 1370 m, ale dosahuje výšky pouze 1370,3 m.

Nejdůležitějším chráněným územím je Národní park Šumava, jehož část do Plzeňského kraje zasahuje. V kraji jsou chráněné krajinné oblasti Šumava, Český les, Brdy, Křivoklátsko, Slavkovský les, přírodní parky a 162 maloplošných chráněných území.

Vodstvo

V kraji se nacházejí dvě oblasti přirozené akumulace vod (Brdy, Šumava) a významnou roli při zásobování obyvatelstva pitnou vodou hrají i vodní nádrže Nýrsko a Lučina.[16] Většinu území kraje odvodňuje Berounka, která vzniká v Plzni soutokem Radbuzy a Mže. Část Klatovska a Sušicko odvodňuje Otava. Obě povodí náleží k úmoří Severního moře. Železnorudsko odvodňuje Řezná, která odvádí vodu do Dunaje. Na území kraje je řada jezer – ledovcová Černé jezero, Čertovo jezero, Prášilské jezero, Laka a hrazené Odlezelské jezero.

Lesy

Lesy na severním Plzeňsku – Hradiště (Kralovická pahorkatina)

Na území kraje je zastoupeno 9 přírodních lesních oblastí, lesnatost činí 38,8 % a je nad průměrem České republiky, který činí 33,6 %. Z celkové rozlohy připadá přes 80 % na lesy hospodářské, asi 2 % na lesy ochranné a přes 16 % na lesy zvláštního určení. Jde např. o lesy v národním parku, národních přírodních rezervacích, lesy lázeňské nebo lesy v hygienických pásmech ochrany vodních zdrojů. Převažujícími dřevinami jsou smrk a borovice, jejichž monokultury tvoří více než 85 % rozlohy lesů v kraji.[17]

Životní prostředí

V kontextu České republiky patří životní prostředí v kraji mezi čistější, vzhledem k nižší hustotě osídlení.[zdroj?!] Výjimku tvoří plzeňská aglomerace s vysokou koncentrací osídlení, průmyslu i dopravy.

Ohrožená území a ekologické zátěže

Prezentace plzeňského kraje na veletrhu Regiontour 2010

Mezi hlavní přírodní ohrožení patří nebezpečí záplav a povodní, zejména v oblasti soutoku řek v Plzeňské kotlině. Člověkem vyvolaná rizika lze dělit do mnoha kategorií, přičemž v kraji jsou významná zejména území ohrožená těžbou, neboť zde minulosti či současnosti probíhala těžba řady surovin – černého uhlí, železných rud, kaolinu, žáruvzdorných jílů, štěrkopísků nebo břidlic s vysokým obsahem pyritu. Významná jsou také území ohrožená dopravou, zemědělstvím a ukládáním odpadů.[18]

Příkladem staré ekologické zátěže je zamoření bývalého skladu pesticidů v Lubech u Klatov pesticidem DDT, které proniká i do povrchové vody. Obyvatelům okolí se na základě studie rizik, kterou zaplatil Krajský úřad Plzeňského kraje, nedoporučuje, aby pili vodu z místních studní. Náklady na odstranění zamoření se odhadují na 30 milionů korun.[19]

Historické památky

Kladrubský klášter s unikátním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, jehož podoba je dílem Jana Blažeje Santiniho

V kraji se nachází stovky historických památek, z nichž mezi nejnavštěvovanější patří zámky Horšovský Týn, Kozel, Manětín, Nebílovy, Zbiroh a hrady Rabí, Radyně, Švihov nebo Velhartice a Domažlice.

V regionu působil i významný barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel, z jehož díla v kraji zůstala celá řada významných staveb a turisté je kvůli nim navštěvují např. Klášter Plasy nebo Kladrubský klášter.

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online.
  2. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  3. k. ú. Dobřív v Brdech
  4. k. ú. Mirošov v Brdech
  5. k. ú. Skořice v Brdech
  6. k. ú. Strašice v Brdech
  7. k. ú. Štítov v Brdech
  8. k. ú. Těně v Brdech
  9. k. ú. Trokavec v Brdech
  10. k. ú. Borovno v Brdech
  11. k. ú. Číčov v Brdech
  12. k. ú. Míšov v Brdech
  13. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  14. a b c d Charakteristika SO ORP [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  15. Statistická ročenka Plzeňského kraje 2020 [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  16. Životní prostředí - tematické materiály Plzeňského kraje
  17. HORÁČEK, Václav. Lesy v Plzeňském kraji. Plzeň: Krajský úřad Plzeňského kraje, 2008. 
  18. DUDÁK, Vladislav. Plzeňsko - příroda, historie, život. [s.l.]: Baset, 2008. ISBN 978-80-7340-100-9. Kapitola Jan Kopp: Ohrožená území a ekologické zátěže, s. 184–187. 
  19. Jedy zničí jen se sponzorem, MF DNES, 1. prosince 2008

Literatura

  • Vladislav Dudák (ed.): Plzeňsko – příroda, historie, život, Baset 2008, ISBN 978-80-7340-100-9

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Plzenský kraj in Czech Republic.svg
Autor: TUBSEmail Silk.svg Gallery, Licence: CC BY-SA 3.0
Location of xy region (see filename) in Czech Republic.
Flag of Plzen Region.svg
Flag of Plzeň Region
Presentation of Plzeň Region at Regiontour 2010.jpg
Autor: Jiří Sedláček (Frettie), Licence: CC BY 3.0
Prezentace růzých turistických destinací ČR.
Plzeň, Škoda Transportation, rozestavěný vůz metra typu 81-71M II.JPG
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC-BY-SA-3.0
Plzeň, the unfinished metro car type 81-71M in Škoda factory - Plzeň, nedokončený vůz metra typu 81-71M, vyráběný v továrně společnosti Škoda
Brewery Plzen 159.JPG
(c) Norbert Aepli, Switzerland, CC BY 2.5

City of Plzeň, Czech Republic. Pilsen, Tschechien.

Brewery of Pilsen beer.
Černé jezero - eastern bank.jpg
Autor: Mgr. Zdeněk Kubeš, Licence: CC BY 2.5
Černé jezero, eastern bank
Plzeň, Sady Pětatřicátníků, zástavba.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC-BY-SA-3.0
Sady Pětatřicátníků v Plzni, Fakulta právnická ZČU
Kladruby5.JPG
Klášter Kladruby