Plzeň 1

Plzeň 1
(c) Norbert Aepli, Switzerland, CC BY 2.5 Severní Předměstí z věže katedrály sv. Bartoloměje
Lokalita
Status	městský obvod
Statutární město	Plzeň
Okres	Plzeň-město
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°46′ s. š., 13°22′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	48 572 (2021)[1]
Rozloha	24,73 km²
Nadmořská výška	350 m n. m.
PSČ	323 00
Počet domů	3 253 (2021)[1]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1 + 2 části k. ú.
Počet ZSJ	21
Kontakt
Adresa úřadu MO	alej Svobody 882/60 323 00 Plzeň postaumo1@plzen.eu
Starostka	Ivana Bubeníčková (ANO)
Oficiální web: umo1.plzen.eu
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Plzeň 1
Další údaje
Kód MO	545970
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plzeň 1 je druhý nejlidnatější městský obvod statutárního města Plzně, rozkládající se v jeho severní části. Obvod ve svých hranicích vznikl v roce 1981 v souvislosti s rozvojem sídlištní zástavby na jeho území. Zahrnuje historickou část Roudná, vilové čtvrti Lochotín a Bílá Hora a především sídlištní celky Severního Předměstí (sídlištní čtvrti Bolevec, Lochotín, Košutka a Vinice). Mezi historické památky obvodu řadíme zejména středověkou část Roudná s kostelem Všech svatých a jádro bývalé vesnice Bolevec – Boleveckou náves (dnes vesnická památková zóna).

Charakteristika

V Plzni 1 sídlí hodně pro Plzeň významných institucí. Nejvýznamnější z nich je nový areál Fakultní nemocnice Plzeň na Lochotíně, který je budován v několika etapách od roku 1979. Na Karlovarské třídě sídlí Lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Školství dále reprezentuje 10 základních škol, 1 vyšší odborná škola, Gymnázium Františka Křižíka, střední zdravotní škola, střední odborná škola dopravní a učiliště. Obvod nabízí dobré možnosti nákupů a některé jeho části jsou rekreačním zázemím města Plzně (např. Bolevecké rybníky, Zoologická a botanická zahrada města Plzně, Lochotínský park).

Doprava

Územím obvodu procházejí důležité silniční tahy na Žatec a Karlovy Vary, což zhoršuje životní prostředí v jejich blízkosti. Páteří městské hromadné dopravy jsou tramvajové linky 1 (z Bolevce) a 4 (z Košutky) vedoucí do centra města a dále na Slovany (resp. na Bory). Tramvajové tratě se do sídliště přibližovaly postupně v letech 1973 (krátká větev přes nový Most generála Pattona), 1980 (dnešní konečná Košutka Jesenická), 1986 (dnešní točna Mozartova) a 1990 (dnešní konečná Bolevec Tachovská). Pro MHD jsou důležité také autobusové linky 25, 27, 30, 33, 40, 41, 56 (obsluha sídliště Vinice) a 20 (obsluha Bílé Hory a Roudné). Sídliště Vinice mělo být v 90. letech výhledově také napojeno na tramvajovou síť, dokonce vznikl i široký travnatý pás v ulici Na Chmelnicích. Z tohoto návrhu však nakonec sešlo a nyní se na tomto sídlišti počítá spíše se zavedením trolejbusové dopravy ^[zdroj?] (došlo by po 30 letech k opětovnému návratu trolejbusů na levý břeh řeky Mže).

Vedení obvodu

Zastupitelstvo Plzně 1 se skládá z 27 zastupitelů. V čele obvodu stojí od října 2022 starostka Ivana Bubeníčková (ANO). Vedení obvodu dále tvoří Miroslav Šuma (ANO 2011), Jiří Uhlík (ProPlzeň), Jiří Rezek (ČPS). Předsedou kontrolního výboru byl zvolen Štěpán Krňoul (KDU-ČSL).^[2]

Historie území

Nejstarší stopy osídlení dnešního území v oblasti Roudné sahají až do starší doby kamenné. Od té doby bylo především údolí Mže nepřetržitě osídleno. Příchod prvních Slovanů zařazují nálezy ze zaniklé vsi Malice (oblast Roudné) na konec sedmého a začátek osmého století. Osídlení bylo dlouho soustředěno především v blízkosti řeky Mže. Vzdálenější oblasti byly ještě dlouho bez trvalého osídlení.

Stavbou sahající nejdále do minulosti je kostel Všech svatých na Roudné. Byl postaven v románském slohu na počátku 13. století Ve druhé polovině 14. století nahradila kostel gotická novostavba. V průběhu staletí zažil kostel ještě mnoho přestaveb a dostaveb. Také celá Roudná byla mnohokrát drancovaná (zejména husitské období a obléhání Plzně Mansfeldovými vojsky v roce 1618) a přestavována. Dnešní podoba Roudné se začala formovat až po třicetileté válce.

Na přelomu 18. a 19. století postupně dochází k přeměně z venkovského na městské osídlení s převahou obytné funkce. První zmínka o Bolevci pochází z roku 1382. V roce 1460 jej koupilo město Plzeň. Následovalo rychlé budování Bolevecké rybniční soustavy. Od té doby obec pomalu rostla. Rychlý rozvoj a nárůst počtu obyvatel začal až koncem 19. století. V době připojení k Plzni v roce 1942 byl největší vsí v Čechách s 5570 obyvateli. Podobným rychlým rozvojem na konci 19. a začátkem 20. století prošla i Košutka a Bílá Hora. O rozvoj Bílé Hory se postarala především těžba uhlí, u Košutky pak těžba pískovce a výroba cihel. Na počátku 20. století začala také výstavba nové vilové čtvrti Lochotín. Poklidný rozvoj několika dalších desetiletí zcela zvrátil rok 1972.

V tomto roce začal zábor a likvidace mnoha objektů (bohužel někdy i velmi cenných). V období 1975 až 1989 byl pak celý prostor mezi Lochotínem, Košutkou a Bolevcem zastavěn panelovými sídlišti. Koncem 80. let začalo v západní části obvodu vznikat sídliště Vinice (dostavěno až v roce 1992), jehož pokračováním je v současné době dostavované sídliště Sylván Po roce 1989 výstavba tohoto typu poměrně rychle ustala. Od té doby změnila vzhled obvodu už jen výstavba několika bytových domů, mnoha rodinných domků a zejména do té doby zcela chybějící obchodní sítě. Vzniklo také několik menších firem. Nyní probíhá snaha o skloubení tohoto rozmanitým způsobem zastavěného území v jeden harmonický celek. ^[3]

Obyvatelstvo

Odkazy

Reference

Související články

Plzeň

Košutka (sídliště)

Vinice (sídliště)

Košutka (sídliště)

Bolevec (sídliště)

Lochotín (sídliště)

Bílá Hora

Roudná

Severní předměstí

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Plzeň 1 na Wikimedia Commons