Plzeň hlavní nádraží

Plzeň hlavní nádraží
Pohled na výpravní budovu v roce 2019
Stát	Česko Česko
Kraj	Plzeňský
Město	Plzeň
Ulice	Nádražní
Souřadnice	49°44′37″ s. š., 13°23′17″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Plzeň hlavní nádraží
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	732750[1]
Tratě	Praha–Plzeň, Plzeň–Cheb, Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín, Plzeň – České Budějovice, Plzeň – Furth im Wald, Plzeň–Žatec
Nadmořská výška	325[2] m n. m.
V provozu od	1862
Dopravní koleje	11 (lobezské + čekací koleje), 16 (seřaďovací nádraží), 26 (osobní nádraží)[3]
Nástupiště (nástupní hrany)	6 (12)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	MHD v přednádražním prostoru, zastávka linkových autobusů.
Poznámky	Výpravní budova i s okolím byla 15. května roku 2000 vyhlášena kulturní památkou.[4]
Služby ve stanici
Kód památky	50202/4-5194 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plzeň hlavní nádraží je centrální železniční stanice v Plzni. Zprovozněna byla v roce 1862, kdy byla uvedena do provozu část České západní dráhy z Prahy do Plzně. Stanice je elektrizovaná, výpravní budova je majetkem České republiky.^[5] Areál plzeňského hlavního nádraží je zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.^[6]

Nádraží několikrát změnilo jméno. V době svého vzniku bylo někdy označováno jako centrální nádraží, po dobu první republiky se používal název Plzeň hlavní nádraží. V roce 1949 bylo nádraží přejmenováno na Plzeň Gottwaldovo nádraží na počest prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. V roce 1971 byl před výpravní budovou odhalen pomník Klementa Gottwalda, ten byl ale po roce 1989 odstraněn. Po sametové revoluci se nádraží opět vrátilo k názvu Plzeň hlavní nádraží.

Výpravní budova hlavního nádraží
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0 Spodní hala
Účel stavby
nádraží
Základní informace
Sloh	secese
Architekt	Rudolf Štech
Výstavba	1898–1908
Současný majitel	Česká republika
Poloha
Adresa	Nádražní 9, Plzeň, Česko Česko
Ulice	Nádražní
Nadmořská výška	325 m
Další informace
Rejstříkové číslo památky	50202/4-5194 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Současná výpravní budova plzeňského hlavního nádraží byla slavnostně otevřena v roce 1907. Budova byla postavena v neorenesančním a secesním slohu (secese patrná zejména na štukové výzdobě a kovových prvcích) podle návrhu architekta Rudolfa Štecha, který se podílel i na financování stavby. Přitom se však významně zadlužil a nevida východiska z tíživé situace se 2. ledna 1908 oběsil.^[7]

Nádraží je koncipováno jako tzv. ostrovní, tj. výpravní budova je umístěna mezi kolejišti, která jsou vedena na vysokých náspech. Některé z kolejí byly navrženy jako železniční vlečky do plzeňských průmyslových podniků (Škodovy závody, pivovar).^[8]

Budova těžce utrpěla spojeneckým bombardováním na jaře 1945, kdy v noci ze 16. na 17. dubna zaútočily na Plzeň britské bombardéry. Když jedna z bomb zasáhla jihozápadní roh kopule výpravní budovy, celá kopule se výbuchem nadzdvihla a posunula o 15 cm. Poškozeno bylo i mnoho dalších nosných částí budovy. Po druhé světové válce se zvažovala i kompletní demolice poničené budovy. Kopuli nakonec opravila skupina 15 mostařů Škodových závodů, kteří pomocí hydrauliky vrátili kopuli zpět na její místo (opravovali ji ve svém volném čase). Celá budova byla poté rekonstruována do původní podoby.

V 50. letech 20. století byly v hale instalovány sochy hutníka a posunovače, které se zachovaly až do současnosti. V letech 2011–2012 proběhla velká rekonstrukce interiérů výpravní budovy, na to navázala rekonstrukce nástupišť a okolí budovy.^[9]

V roce 2014 byl dokončen spojovací podchod nástupišť směrem k pivovaru.

Budova i s okolím byla 15. května 2000 vyhlášena kulturní památkou. Památkově chráněná je především samotná výpravní budova, ale i zastřešení nástupišť, terasy před hlavním průčelím, náměstíčko před budovou (zde stojí památník československým legionářům s plaketou T. G. Masaryka) a opěrné zdi směrem k viaduktům.^[4] Budova je charakteristická také svou velkolepou kopulí, která sahá do výšky 40 m.

Dne 9. prosince 2018 se slavnostně otevřel nový autobusový terminál u hlavního vlakového nádraží v Šumavské ulici, který disponuje deseti autobusovými stanovišti a jednou provozní budovou s veřejnými toaletami. Projekt stavby byl spolufinancován z fondů Evropské unie a Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Terminál je v délce 134 metrů zastřešen. Nově vzniklá autobusová stání jsou bezbariérově spojena s železniční stanicí.^[10][11]

Od května 2021 probíhá celková rekonstrukce výpravní budova, jež se nese v myšlence více propojit nádraží s městem.^[12]

Plzeňské hlavní nádraží je klíčovou součástí plzeňského železničního uzlu, vychází odtud železniční tratě : Praha–Plzeň, Plzeň – Klatovy – Železná Ruda, Plzeň – Furth im Wald, Plzeň–Cheb, Plzeň–Žatec a Plzeň-České Budějovice. Trať Praha–Plzeň–Cheb je součástí budovaného III. železničního koridoru, tedy páteřní trati uzpůsobené pro rychlosti až 160 km/h. Na území města se nachází též železniční stanice a zastávky Plzeň-Křimice, Plzeň-Orlík, Plzeň-Doubravka, Plzeň-Jižní Předměstí, Plzeň-Slovany, Plzeň-Bolevec, Plzeň-Bílá Hora, Plzeň-Doudlevce, Plzeň-Koterov, Plzeň-Skvrňany, Plzeň-Zadní Skvrňany, Plzeň zastávka a Plzeň-Valcha.

• 
  Původní budova nádraží okolo roku 1890
• 
  Železniční stanice během rekonstrukce v roce 2023
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  Jižní podchod s restaurovanými malbami v hlavní hale

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Plzeň hlavní nádraží na Wikimedia Commons