Plzeň zastávka
Plzeň zastávka | |
---|---|
Stav k roku 2015 | |
Stát | Česko |
Kraj | Plzeňský |
Město | Plzeň |
Ulice | Přeštická |
Souřadnice | 49°44′12,12″ s. š., 13°22′28,92″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Plzeň zastávka | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 752956 |
Trať | Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín |
V provozu od | 1905 |
Dopravní koleje | 1[1] |
Nástupiště (nástupní hrany) | 1 (1)[1] |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | městská hromadná doprava |
Služby ve stanici | |
Kód památky | 10685/4-5013 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Plzeň zastávka je železniční zastávka, která se nachází v km 95,893 tratě Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín v obvodu stanice Plzeň hlavní nádraží.[2] Nachází se na Jižním Předměstí Plzně, krajského města Plzeňského kraje. Zastávku tvoří samostatně stojící výpravní budova s jedním nástupištěm, jež je od 29. června 1995 památkově chráněna.[pozn. 1][3]
Historie a popis budovy
Zřízení nové zastávky na trati z Plzně do Železné Rudy evokovala výstavba vojenské nemocnice. V roce 1905 byl k nástupišti umístěn provizorní dřevěný přístřešek, jenž měla roku 1917 nahradit novobarokní výpravní budova s prosklenou verandou od inženýra Roberta Buriana, která však realizována nebyla z důvodu jejího navrženého stylu, jenž se již nehodil do nové prvorepublikové éry. Dalším neuskutečněným projektem byl plán od architekta budovy nádraží v České Třebové Vojtěcha Krcha, inspirovaný gočárovským kubismem, který byl přímo pověřen Ministerstvem drah Československé republiky.[4] Ředitelstvím státních drah v Plzni byl nakonec vybrán návrh pražského architekta Miloše Fikra, autora budovy nádraží v Plzni-Křimicích,[5] jenž se v mnohém podobal návrhu jeho předchůdce. Stavbou byla roku 1926 pověřena firma Františka Jenče, Františka Hladečka a Františka Krofta. Výpravní budova s nástupištěm byla dokončena v roce 1927.[6]
Dvoupodlažní, podsklepená výpravní budova zastávky Plzeň zastávka (dřívějšími názvy Plzeň-nemocnice a Plzeň město) po své osobité architektonické stránce kloubí prvky art deco a kubismu. Do rizalitu, skrze nějž je veden soukromý vchod do čtyř bytových jednotek, jež skrývají nadzemní podlaží budovy, je vsazena trojice hodin kruhového tvaru. Exteriér i interiér budovy je proložen jehlancovými a půlkruhovými prvky.
V přízemní, veřejné části se vedle prostorného vestibulu nacházela dvojice čekáren, pokladna, úschovna zavazadel, nádražního občerstvení a sociální zařízení. Vyjmenované prostory byly v 50. letech 20. století přestavěny na obchody.[6]
Počátkem roku 2005 byla chátrající, památkově chráněná budova zrekonstruována a do přízemí bylo v květnu 2014 umístěno multikulturní centrum s komunitní uměleckou dílnou a galerií neziskové organizace Plzeň Zastávka.[7]
Popis zastávky
V zastávce je vnější nástupiště o délce 253 m, nástupní hrana se nachází ve výšce 380 mm nad temenem kolejnice. Cestujícím je k dispozici přístřešek. Nástupiště je vybaveno osvětlením, které je spínáno automaticky. O jízdách vlaků jsou cestující informováni rozhlasem pomocí zařízení INISS, které je standardně ovládáno z CDP Praha.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Plánek stanice Plzeň hlavní nádraží. Portál Provozování dráhy. SŽDC, březen 2019.
- ↑ a b Staniční řád železniční stanice Plzeň hlavní nádraží. Plzeň: Správa železnic, 2022.
- ↑ Železniční stanice Plzeň-zastávka. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Plzeň – zastávka: kubistická budova nádraží. Vlakem za železnou oponu [online]. Česká televize [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ DOMANICKÝ, Petr. Pracovna republiky: architektura Plzně v letech 1918-1938. Plzeň: Západočeská galerie v Plzni, 2018. 249 s. ISBN 978-80-88027-23-2. Kapitola Vznik republiky a dvacátá léta, s. 55.
- ↑ a b KŘÍŽKOVÁ, Alena. Železniční stanice Plzeň-nemocnice 1926–1927. Plzeňský architektonický manuál [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ O nás. Plzeň Zastávka [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
Literatura
- DOMANICKÝ, Petr. Pracovna republiky: architektura Plzně v letech 1918-1938. Plzeň: Západočeská galerie v Plzni, 2018. 249 s. ISBN 978-80-88027-23-2.
Poznámky
- ↑ Na území Plzně jsou památkově chráněné ještě výpravní budovy hlavního nádraží a stanice Plzeň-Jižní Předměstí.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Plzeň zastávka na Wikimedia Commons
- Plzeňský architektonický manuál: Železniční stanice Plzeň-nemocnice Alena Křížková.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Symbol der Währung Euro: auf blauem Grund ein gelbes €-Symbol.
Autor: Everaldo Coelho and YellowIcon;, Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear