Pnětluky

Pnětluky
Pohled na Pnětluky od jihu přes chmelnici
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Louny
Obec s rozšířenou působností	Louny (správní obvod)
Okres	Louny
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°15′1″ s. š., 13°42′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	370 (2024)[1]
Rozloha	14,74 km²[2]
Nadmořská výška	335 m n. m.
PSČ	440 01
Počet domů	200 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Pnětluky 26 440 01 Louny 1 pnetluky@seznam.cz
Starosta	Ladislav Andrt
Oficiální web: www.pnetluky.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Pnětluky
Další údaje
Kód obce	566578
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pnětluky jsou obec v okrese Louny v Ústeckém kraji, 13 km jihozápadně od města Louny. Mají rozlohu 14,75 km² a 243 domů. Žije zde 370^[1] obyvatel. Skládají se ze dvou částí (Pnětluky a Konětopy).

Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z roku 1250, kdy se na listině, vydané olomouckým děkanem Janem, objevuje jako svědek Sulislav, syn Zvěsta z Pnětluk.^[4] Ve 13. a na počátku 14. století byli páni z Pnětluk významnou šlechtou. Dokládá to mj. jejich přítomnost na panovnických listinách v roli svědků^[5] či fakt, že Sulislav z Pnětluk byl ve 13. století purkrabí na královském hradu Lokti. V Pnětlukách tudíž existovalo již ve 13. století panské sídlo. Starší vlastivědná literatura ho na základě zprávy a nákresu J. Veselého^[6] hledala v lesní lokalitě vzdálené asi 4 km od Pnětluk, vpravo od silnice na Kounov. Rozbor písemných pramenů – s použitím starší práce Fr. Štědrého – však prokázal, že dosud archeologicky neprozkoumané terénní vlny jsou pozůstatkem vesnice Záhoří, zaniklé za husitských válek.^[7] Během nich se o Pnětluky vedly spory, což zřejmě vedlo k zahájení výstavby hradu Pravda ve 30. letech 15. století. V té době, až do roku 1523, vlastnili Pravdu s Pnětluky Kolovratové. V polovině 15. století – v souvislosti s výstavbou hradu – přestala být stará tvrz v Pnětlukách obývána a postupně zanikla. Zřejmě stávala v sousedství kostela sv. Matouše, který je písemně doložen v roce 1363. Roku 1523 koupili panství Pravda Lobkovicové, kteří vyčlenili Pnětluky a Lipenec jako samostatné panství,^[8] které bylo roku 1602 natrvalo přičleněno k dominiu Nový Hrad.^[9] V roce 1767 koupili novohradské panství Schwarzenbergové a vlastnili je až do zrušení patrimoniální správy roku 1849.

Třicetiletá válka Pnětluky značně zpustošila. Berní rula z roku 1654 uvádí ve vsi celkem 22 statků, z toho 18 bylo opuštěných.^[10] V roce 1715 se v obci poprvé připomíná škola, kde učil Martin Mayer. Prvním svobodně zvoleným starostou v roce 1850 se stal Václav Valda. V roce 1878 vznikl sbor dobrovolných hasičů. Pěstování chmele je v okolí Pnětluk doloženo již v 15. století.^[11] Od 19. století se stala oblast jižního a jihovýchodního Lounska významnou chmelařskou oblastí. Rovněž na katastru Pnětluk byl až do roku 1989 dominantní zemědělskou plodinou chmel. V roce 1909 zde byla založena pobočka Českého chmelařského spolku, v roce 1937 bylo ve vsi evidováno 98 pěstitelů chmele.^[12] V roce 1919 byly založeny dva spolky: Sokol a Dělnická tělovýchovná jednota. Volby do obecního zastupitelstva za první republiky zpravidla vyhrávali agrárníci.

V dubnu 1945 byl v Pnětlukách umístěn dělostřelecký oddíl vlasovců.^[13] V obecních volbách roku 1946 získala Komunistická strana Československa 47 % hlasů, o sedm procent více než byl celostátní průměr. Přesto nebyli v rámci akce K vysídleni z obce žádní zemědělci, byli však přinuceni vstoupit do JZD. Při správní reformě roku 1960 byly Pnětluky sloučeny s Konětopy do jedné územně správní jednotky, roku 1981 připadly pod MNV Hříškov. Samostatný obecní úřad mají Pnětluky od roku 1990.

• Dominantou obce je kostel svatého Matouše. Jedná se o barokní jednolodní stavbu se zaoblenými nárožími a s polokruhově uzavřeným presbytářem z roku 1765.^[16] Tato stavba nahradila starší kostel doložený již roku 1363. Varhany na kruchtě pocházejí z počátku 20. století a jsou dílem krnovské firmy Rieger.^[17] Kříž s korpusem, lidová kamenická práce, pochází z roku 1830.
• Na návsi u rybníka u domu čp. 108 stojí jednopatrová barokní sýpka, dříve mylně považovaná za pozůstatek tvrze.
• Památník padlým z roku 1924 je dílem E. Zelenky.^[16]
• Modernistická zvonička Církve československé husitské od V. Zralého je z roku 1940.
• Jírovec u rybníka – památný strom, roste na návsi u rybníka (požární nádrže).^[18]
• Asi 1,5 km jihovýchodně od vsi, na táhlém návrší, se nachází zřícenina hradu Pravda z poloviny 15. století. Z Pnětluk je přístupná po zelené turistické značce.
• Soubor kamenných reliéfních obličejů (karikatur, masek), vytesaných do pískovcové skály v místě zvaném Kamenný úvoz. Podle potomků místních pamětníků se má jednat o prázdninovou práci studentů sochařské školy v Hořicích z období 60. let 20. století. Úvoz je přístupný po modré turistické značce asi 400 m od Srubového tábora.
• Čertův kámen – pískovcový solitér v lese pod hradem Pravda

• František Schneider (1862–1918) byl chmelařský odborník. Profesí byl pedagog, učil na obecných školách na Lounsku. Stal se jednatelem Českého chmelařského spolku a vedoucím redaktorem Chmelařských listů. Uspořádal expozici českého chmelařství na Světové výstavě 1900 v Paříži. Porota ji ocenila zlatou medailí. Publikoval články, které se týkaly šlechtění chmelových sazenic a hubení škůdců.^[19]
• Václav Zralý (1906–1991) byl architekt. V letech 1929–1931 studoval v Dessau výtvarnou školu Bauhaus. Zde byli jeho učiteli mj. Vasilij Kandinskij a Ludwig Mies van der Rohe. Po návratu do Čech se stal členem architektonické sekce Levé fronty. V zemském měřítku se neprosadil. Zúčastnil se několika soutěží, až na jednu výjimku vily v Praze-Košířích jeho návrhy nebyly přijaty. Usadil se v rodných Pnětlukách, kde realizoval několik staveb: husitskou zvoničku, vily čp. 114 a 116 a také zemědělské objekty. K největším patří sušárna chmele z roku 1955 v těsném sousedství kostela. Tato stavba panorama obce výrazně znehodnotila.^[20]

• 
  Obecní úřad
• 
  Průčelí kostela sv. Matouše
• 
  Barokní kříž poblíž návsi
• 
  Pomník obětem první světové války
• 
  Jírovec u rybníka
• 
  Pozůstatky zaniklé vesnice Záhoří
• 
  Čertův kámen
• 
  Jeden z reliéfů v lese nad vsí

• Anděl, Rudolf a kol., Hrady, zámkly a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, sv. 3, severní Čechy, Praha 1984, s. 384
• Brod, František, Matouš Absolon, Sladkovský I, 1908, č. 35
• Brod, František, Zvěst z Pnětluk, Podřipské slovo III, 1908, č. 38
• Brůna, Josef, Historické a praehistorické památky okolí Pnětluk, Vlastivědný sborník okresu lounského VI, 1935/1936, s. 36–38
• Houda, Josef, Čertovy kameny, Kulturní měsíčník Louny 1978, č. 1
• Kopřiva, A., František Schneider, Vlastivědný sborník okresu lounského IV, 1933/1934, s. 8–10
• Pamětní kniha Jana Piherta z Netluk čp. 29, in: Robek, Antonín (ed.), Lidové kronikářství na Lounsku, Praha 1979, s. 59–86
• Procházka, Josef, Četnická služba v Pnětlukách před 70 lety, Vlastivědný sborník okresu lounského I, 1930/1931, s. 66–69
• Roedl, Bohumír, Pnětluky, Louny 2007, ISBN 978-80-87019-07-8
• Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého, sv. 14, Praha 1936, s. 200–201
• Svobodová, Markéta, Českoslovenští studenti architektury na Bauhausu, Umění LIV, 2006, č. 5, s. 406–419
• Šlapeta, Vladimír, Václav Zralý. Katalog výstavy pořádané v Galerii Benedikta Rejta v Lounech, Louny 1982
• Štědrý, František, Pravda hrad, Netluky, Konětopy a Markvarec v okresu lounském, Praha, nedatováno /1918/
• Veselý, Johann, Geschichte der fürstlich Schwarzenberg´schen Domaine Postelberg, Prag 1893, s. 152–157

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pnětluky na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Pnětluky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Pnětluky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce Archivováno 18. 1. 2008 na Wayback Machine.
• Obce.cz
• Turistické informace a fotogalerie