Pořádková pokuta

Pořádková pokuta je v českém procesním právu pořádkové opatření soudu, správního orgánu nebo jiného orgánu veřejné moci, kterým je donucován subjekt určitého řízení, aby splnil nějakou povinnost, zejména, aby se dostavil k jednání, aby předložil nějakou věc nebo aby splnil jinou výzvu. Také ji lze uložit i za rušení jednání či za urážlivé chování, kromě donucovacího efektu má tedy i výchovný smysl. Jde o jiný pojem a jiný právní institut než je pokuta, kterou lze uložit podle přestupkového zákona za porušení veřejného pořádku nebo pořádku ve státní správě a samosprávě.

Uložení pokuty

O uložení pořádkové pokuty rozhoduje příslušný soud, správní orgán nebo jiný orgán veřejné moci rozhodnutím (nikoliv usnesením). Je možné ji uložit až do výše 50 000 Kč, může být ukládána i opakovaně, je příjmem státu (v případě správního řízení příjmem toho orgánu, který ji uložil) a pokud nebude dobrovolně zaplacena, bude exekučně vymáhána. Na druhou stranu, už uloženou pokutu lze většinou prominout, jestliže subjekt požadovanou povinnost splní, nebo pokud to odůvodní jeho jiné chování.[1]

Kromě soudů a správních orgánů může pořádkovou pokutu ukládat i státní zástupce nebo orgán policie v trestním řízení nebo třeba soudní exekutor při získávání informací v exekučním řízení.[2]

Jiné sazby

Obecně je maximální výše jedné pořádkové pokuty 50 000 Kč. V některých případech ale může být uložena v jiné výši:

Reference

  1. § 53 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 66 a § 361 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, a § 62 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
  2. § 34 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád
  3. § 61 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
  4. § 39 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
  5. § 22c odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže
  6. § 135f odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku
  7. § 36 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci