Poříčí (Boršov nad Vltavou)

Poříčí
Zámek Poříčí
Zámek Poříčí
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBoršov nad Vltavou
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel903 (2021)[1]
Katastrální územíBoršov nad Vltavou (5,73 km²)
Nadmořská výška410 m n. m.
PSČ373 82
Počet domů226 (2011)[2]
Poříčí
Další údaje
Kód části obce8036
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poříčí je jednou ze čtyř částí obce Boršov nad Vltavou ležící v okrese České Budějovice, na pravém břehu řeky Vltavy zhruba 6 km jihojihozápadně od Českých Budějovic. V někdejší samostatné vesnici v roce 2011 trvale žilo 770 obyvatel[3] a s protilehlým levobřežním Boršovem vytváří jeden sídelní útvar, nadto směrem k východu stavebně téměř splývá se Včelnou.

Historie

Ač současné Poříčí tvoří s Boršovem jednu obec, osudy obou vesnic a jejich držitelů bývaly po staletí odlišné. Do písemných pramenů Poříčí vstupuje roku 1379, kdy se připomíná vladyka Bušek z Poříčí (Bussko de Porzieczie) erbu šikmé střely. Za husitských válek sídlila na Poříčí Buškova dcera Barbora. V roce 1417 je jako majitel uváděn Petr Svatomír z Doudleb. Kromě toho zde byl další dvůr, který byl majetkem Aleše ze Všeradic. V roce 1453 se jako majitel uvádí Václav Talafous z Dobřan, po něm Bernard Talafous. V 16. století se držitelé z řad nižší šlechty často měnili, byli jimi postupně Markvart z Hřebene, Adam Sudek z Dluhé, Jan Krenauer z Křenova, někdy od roku 1546 Blažej Pibr z Olešnice, jehož syn Blažej ml. prodal Poříčí Janu Kalkreiterovi z Kalkreitu. Po Kalkreiterech přišli v roce 1593 Spandeliové z Griensingu (vesnice tehdy čítala 14 poddanských usedlostí), od roku 1596 Vamberští z Rohatec. Dalšímu majiteli Janu Jiřímu Tluksovi z Vrábí bylo zboží pro účast na stavovském povstání zkonfiskováno a roku 1621 připadlo klášteru dominikánů v Českých Budějovicích.[4] Po zrušení kláštera za josefinských reforem roku 1785 se v držení poříčského panství vystřídalo několik českobudějovických měšťanů, poslední zdejší vrchností byl od roku 1840 úspěšný podnikatel Vojtěch Lanna starší. Od roku 1850 se Poříčí stalo samosprávnou obcí, postupně čím dál provázanější s protilehlým Boršovem. Až do sklonku 18. století vedla právě přes Poříčí hlavní silnice z Českých Budějovic na jih, do Kamenného Újezda, na níž nade vsí stávala zájezdní hospoda Cukmantl. Po přeložení silnice do prostoru nynější Včelné se sice Poříčí na čas ocitlo stranou důležitých komunikací, ale už na sklonku 20. let 19. století přes ně byla protažena koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince, později přeměněná na parostrojní provoz, V Poříčí se usadilo několik průmyslových podniků, nejvýznamnějším z nich, který zdárně přetrvává do dnešních časů, je továrna na těstoviny bratří Zátků, zřízená roku 1884 na břehu Vltavy nade vsí. Počátkem 90. let 19. století spojil Poříčí s Boršovem železniční most nové trati do Českého Krumlova, silniční most mezi oběma obcemi vyrostl teprve v období 19161917. K administrativnímu sloučení Boršova s Poříčím došlo nakrátko v letech 19431945 za německé okupace, definitivně pak roku 1949.[5] V roce 1950 byl pro takto vytvořenou obec úředně stanoven název Boršov nad Vltavou.

Obyvatelstvo

Vývoj Poříčí mezi lety 1840 a 2001[6]
Rok18401869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel190286310354388407413409440478540495396427
Počet domů263541445253517686181*9591105115

* (počet domů za rok 1961 včetně Boršova)

Pamětihodnosti

  • Zámek Poříčí - klasicistní zámek ve svém jádru obsahuje někdejší gotickou a renesanční tvrz. Je obklopen anglickým parkem z 19. století, který zde založil Vojtěch Lanna starší. Po dlouhém chátrání byl v letech 2016–2019 zrekonstruován na komunitní centrum a soukromé byty.[7][8]
  • Hubatkova vila - secesní vila z konce 19. století, dnes sídlo dětského domova
  • výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého
  • výklenková kaple sv. Petra se sochou Panny Marie Budějovické na vrcholu
  • bývalý zájezdní hostinec Cukrmandl poprvé zmíněn jako Zukermantel v 10. letech 18. století[9]
  • zaniklý železniční most přes Vltavu z let 1893 až 1894, měl ocelovou příhradovou konstrukci o dvou polích se svrchními oblouky - dnes jen zachovaný zbytek přetvořený na pouliční lampu u obecního úřadu
  • sokolovna z let 1921 až 1922
  • bývalá továrna na mýdlo s věžovým vodojemem z roku 1921

Další fotografie

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 163. 
  4. SEDLÁČEK, August. MÍSTOPISNÝ SLOVNÍK HISTORICKÝ KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 718. 
  5. Genealogie Českobudějovicka [online]. [cit. 2008-12-30]. Dostupné online. 
  6. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 188–189. 
  7. Zámeček v Boršově nad Vltavou léta chátral. Noví majitelé ho přeměnili na byty a komunitní centrum. České Budějovice [online]. 2019-05-23 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. 
  8. Komunitní centrum Na Zámečku [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. 
  9. viz Müllerovu mapu Čech

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Hubatkova vila z jihovychodu.jpg
Autor: Martin J. Němeček, Licence: CC0
Hubatka's villa in Boršov nad Vltavou - Poříčí, southeast view
Boršov nad Vltavou, Poříčí, post office.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Pošta v Poříčí, části Boršova nad Vltavou
Borsov nad Vltavou - Porici stary mlyn z jihu.jpg
Autor: Martin J. Němeček, Licence: CC0
Old mill in Boršov nad Vltavou - Poříčí, view from south
Boršov nad Vltavou, Poříčí, bridge.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Most přes Vltavu v Boršově nad Vltavou
Boršov nad Vltavou, Poříčí, Václav Tutter's memorial.jpg
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Památník Václava Tuttera v Poříčí, části Boršova nad Vltavou
Zamek Porici z vychodu.jpg
Autor: Martin J. Němeček, Licence: CC0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: