Poříčí (Trutnov)

Poříčí
Lípové náměstí s kostelem svatých Petra a Pavla
Lípové náměstí s kostelem svatých Petra a Pavla
Lokalita
Charakterčást města
ObecTrutnov
OkresTrutnov
KrajKrálovéhradecký kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 946 (2021)[1]
Katastrální územíPoříčí u Trutnova (7,39 km²)
PSČ541 03
Počet domů369 (2011)[2]
Poříčí
Další údaje
Kód části obce169226
Kód k. ú.769223
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poříčí (německy Parschnitz) je místní část města Trutnova.

Historie Poříčí

Poříčí byla původně slovanská osada. Poprvé se připomíná roku 1260 v listině pražského biskupa Jana III. z Dražic. V roce 1542 potvrzuje listina Ferdinanda I. vesnici Poříčí za majetek města Trutnova a od roku 1599 je součástí trutnovského panství. Spolu s Trutnovem obec trpěla za třicetileté války. V roce 1680 bylo Poříčí postiženo morovou nákazou. Za slezských válek18. století obcí procházela vojska. Poříčští občané se zapojili i do nevolnického povstání roku 1775. 20. března přitáhli v nočních hodinách do blízkých Voletin, aby zvěstovali svobodu. Za války prusko-rakouské roku 1866 pruští vojáci v obci nelítostně řádili. V roce 1897 postihla Poříčí jiná katastrofa – velká povodeň. Roku 1897 se začalo se stavbou novogotického kostela sv. Petra a sv. Pavla. Dokončen byl roku 1903.[3] Po Mnichovu se Poříčí ocitlo v zabraném území a v areálu zdejší opuštěné Haasovy přádelny byl vybudován koncentrační tábor Poříčí. V roce 1947 bylo Poříčí sloučeno s Trutnovem.[4]

V dobách budování socialismu bylo Poříčí přeměněno na průmyslové předměstí Trutnova, ale na úkor bydlení. Kromě velkého nákladového nádraží se spoustou vleček zde vznikla řada továren a skladů. Kvůli výstavbě nové elektrárny EPO II zmizela část Poříčí, byla přesunuta silnice, a dokonce i koryto řeky. Kvůli projektu obchodního střediska byla zase zlikvidována část náměstí, aniž by byla zahájena výstavba. Po roce 1989 se v éře osamostatňování obcí chtělo odpojit i Poříčí. Proběhlo dokonce i referendum, kde se nadpoloviční většina zdejších obyvatel vyslovila pro odtržení od Trutnova. Ale kvůli ekonomické, dopravní a správní provázanosti ministerstvo rozdělení Trutnova zamítlo.

Celá desetiletí Poříčí trpělo vysokou prašností a hlučností, které se však ekonomickým útlumem zdejších továren a nádraží stalo snesitelnějším. Ovšem těžké šrámy na kdysi vzkvétajícím městečku se budou odstraňovat ještě dlouho.

Průmysl

Textilní výroba

Do trutnovské historie textilní výroby se zapsalo Poříčí nejstarším plátenickým podnikem. Majitelem zdejšího Běličského dvora byl v 50. letech 18. století trutnovský obchodník s plátnem Adam Wagner. V 70. letech patřilo poříčské bělidlo pražskému bankéři Zehenderovi, řediteli Španělské obchodní společnosti sídlící na čas přímo v Poříčí. Roku 1845 se zdejší bělidlo stalo majetkem bratří Walzlových, jejichž přádelna stejně jako Haasova továrna poznamenala život poříčského dělnického lidu.

Elektrárna

  • Elektrárna Poříčí – první tepelná elektrárna v Poříčí byla postavena v místech u dnešní elektrorozvodny. V 50. letech 20. století ji nahradila nová elektrárna, tzv. EPO II v Kladské ulici.

Stavební hmoty

  • PORFIX (dříve Prefa, Porobeton) – výroba přesných porobetonových tvárnic.
  • KASPER (dřevěné vazníky, kovovýroba)

Železnice

Železnice dorazila do Poříčí 1. srpna 1868, kdy byla zahájena doprava mezi Malými Svatoňovicemi a Královcem. Poříčská železniční stanice byla až do vybudování trati přímo do Trutnova v roce 1870 označována jako Trutnov. Poté došlo k přejmenování stanice na Poříčí a v roce 1919 na Poříčí u Trutnova. Od připojení obce k Trutnovu v roce 1947 nese stanice označení Trutnov-Poříčí. Při výstavbě nové tepelné elektrárny EPO II (elektrárna Poříčí) a její vlečky v 50. letech 20. století bylo vybudováno pár stovek metrů od stanice Trutnov-Poříčí v místě původní zastávky Poříčí u Trutnova druhé poříčské nádraží. Protože se nachází uprostřed mezi třemi trutnovskými nádražími na jedné trati, dostalo název Trutnov střed. Toto účelem hlavně nákladové nádraží brzy zastínilo původní stanici Trutnov-Poříčí, hlavně kvůli jeho odlehlosti. V těsné blízkosti stanice Trutnov-Poříčí se ještě nachází železniční zastávka „Trutnov zastávka“, avšak na jiné trati.

Další velkou železniční zajímavostí je zdejší poříčský dvoupatrový viadukt. V roce 1868 byl vybudován první most, vysoko přes údolí Petříkovického potoka pro trať z Jaroměře do Královce. Před rokem 1908, když se budovala jiná trať z Trutnova do Teplic nad Metují, bylo nutné opět překlenout údolí, ale naopak nízko nad terénem. Díky výšce stávajícího mostu mohlo být využito stejného místa a trati se zde kříží pod sebou, každá po samostatném mostě. Jedna vysoko nad údolím, druhá zase tak nízko, že jí nemohou podjíždět kamiony a vyšší autobusy, směřující po silnici II/301 do Adršpašských skal.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Kostel sv. Petra a Pavla v Trutnově-Poříčí. www.ictrutnov.cz [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-07. 
  4. Poříčí (dnes Trutnov). zapomnicky.pamatnik-terezin.cz [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Město Trutnov

k. ú. Trutnov (Vnitřní Město • Horní Předměstí  • Střední Předměstí • Dolní Předměstí • Kryblice) • Dolní Staré Město • Horní Staré Město • Babí • Libeč (k. ú. Libeč a Debrné) • Voletiny • Poříčí • Lhota (k. ú. Lhota u Trutnova a Bezděkov u Trutnova) • k. ú. Bohuslavice nad Úpou (Bohuslavice • Adamov) • k. ú. Starý Rokytník (Starý Rokytník • Nový Rokytník-část) • Studenec • k. ú. Střítež u Trutnova (Střítež • Nový Rokytník-část) • k. ú. Bojiště u Trutnova (Bojiště • Nový Rokytník-část) • Oblanov • Volanov

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Poříčí (Trutnov), kostel (2).jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Trutnov - panoramio (1).jpg
(c) Laima Gūtmane (simka…, CC BY-SA 3.0
Trutnov, část Poříčí.
Poříčí (Trutnov), Lípové náměstí.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Trutnov, část Poříčí. Lípové náměstí.
Poříčí (Trutnov), elektrárna.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Trutnov, část Poříčí. Tepelná elektrárna Poříčí II.
Trutnov střed, železniční stanice (8).jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Trutnov, část Poříčí. Železniční stanice Trutnov střed.