Poříčí nad Sázavou

Poříčí nad Sázavou
Románský kostel svatého Petra
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Benešov
Obec s rozšířenou působností	Benešov (správní obvod)
Okres	Benešov
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°50′20″ s. š., 14°40′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 632 (2024)[1]
Rozloha	9,27 km²[2]
Katastrální území	Poříčí nad Sázavou
Nadmořská výška	284 m n. m.
PSČ	257 21, 257 22
Počet domů	473 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Sázavská 57 257 21 Poříčí nad Sázavou poricinadsazavou@atlas.cz
Starosta	Jan Kratzer
Oficiální web: www.poricinadsazavou.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Poříčí nad Sázavou
Další údaje
Kód obce	530441
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poříčí nad Sázavou je obec v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Žije zde trvale přibližně 1 600^[1] obyvatel, ale v létě je počet díky chatařům a chalupářům téměř dvojnásobný.

Ve vzdálenosti šest kilometrů severně leží město Pyšely, šest kilometrů jižně město Benešov, sedmnáct kilometrů severně město Říčany, 22 kilometrů jižně město Vlašim a 27 kilometrů jihozápadně město Sedlčany.

V raném středověku (11. století, cca 1050) patřilo území Poříčí pod správu hradiště z nedalekého Lštění, které bylo založeno za vlády knížete Břetislava I. S hradištěm vznikla za nedlouho i osada (cca 1090) a také filiální kostel, zasvěcený svatému Petru (cca 1125). Zanedlouho byla založena i nedaleká osada Balkovice a v ní byl založen ve 13. století (cca 1225) i kostel svatého Havla. Ten se stal i farním kostelem pro území Poříčí, Mrače a Čerčan. Mezi lety 1290- 1310 osada (obec) zanikla. Dnešní obec Poříčí nad Sázavou vznikla sloučením tří historických osad Poříčí, Kouty a Balkovice v 15. století. Balkovice se vyskytují v oficiálních pramenech v letech 1361–1395 a Kouty v letech 1318–1453. První písemná zmínka o Poříčí pochází z roku 1351. Obnovená obec se stala součástí kraje kouřimského. V noci z 19. na 20. května 1420 zde proběhla bitva u Poříčí nad Sázavou, patrně u Městečka, ve které si táborité z obklíčení vojsky 1. křížové výpravy probili cestu na pomoc Praze – to připomíná i žulový památník z roku 1924. V roce 1454 se stal pánem Poříčí pan Zdeněk Kostka z Postupic, podporovatel Jiřího z Poděbrad proti Zdeňkovi ze Šternberka. Pánem Poříčí zůstal až do roku 1510. Poté se Poříčí dostalo pod vládu pánů z Konopiště, kde zůstalo až do 20. století.^[4] Za druhé světové války se část obce stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov. Dotčená část obce ležela na levém břehu Sázavy a západně od tehdejší státní silnice Praha–Benešov a její obyvatelé se museli 1. dubna 1943 vystěhovat.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov^[7]
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
• 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov^[8]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov^[9]
• 1945 země česká a správní i soudní okres Benešov^[10]
• 1949 Pražský kraj, okres Benešov^[11]
• 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
• 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

• Hvozdec
• Poříčí nad Sázavou

V letech 1850–1890 k obci patřily i Nespeky.^[12]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.^[13]

V obci Poříčí nad Sázavou (831 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katol. kostely) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[14] výroba cementového zboží, 2 holiči, 4 hostince, kamnář, kolář, kovář, 4 krejčí, 2 lakýrníci, lom, mlýn, 4 obuvníci, 2 pekaři, pohřební ústav, pokrývač, 2 porodní asistentky, 8 rolníků, 2 řezníci, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Poříčí nad Sázavou, obchod se střižním zbožím, 3 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky, zámečník a zahradník.

• Pozemní komunikace – okolo obce prochází silnice I/3 Mirošovice D1 – Poříčí nad Sázavou – Benešov – Tábor – České Budějovice, v obci končí silnice II/603 Praha – Jesenice – Kamenice – Poříčí nad Sázavou.
• Železnice – obec protíná železniční trať Praha–Čerčany přes Vrané nad Vltavou, Jílové u Prahy a Týnec nad Sázavou (takzvaný dolní Posázavský pacifik). Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Jílové u Prahy – Čerčany zahájena roku 1897. Na území obce leží železniční zastávky Poříčí nad Sázavou a Poříčí nad Sázavou-Svárov. Mezi zastávkami došlo roku 1970 k tragické železniční nehodě.

V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Český Šternberk, Chocerady, Jihlava, Pacov, Pelhřimov, Praha, Pyšely, Vlašim.

13. července^{[v kterém roce?]} byla zrušena většina autobusových linek, např. linka Benešov – Poříčí nad Sázavou – Pyšely. Tyto linky byly nahrazeny linkou 337 Benešov–Praha (na stanici metra Budějovická); některé autobusy této linky ale jezdí pouze v úseku Benešov–Nespeky. Autobus E67 na trase Chocerady–Vranov–Benešov zde zastavuje i nadále.

Obec se nachází v systému Pražské integrované dopravy. Samotné Poříčí nad Sázavou se nachází na kraji pásma 4, Mračí již začíná pásmo páté.

Po trati 210 vede linka S8 (Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany) v rámci pražského systému Esko. Po trati 210 v tomto úseku jezdilo^[kdy?] v pracovních dnech 14 osobních vlaků, o sobotách 13 osobních vlaků, v nedělích 10 osobních vlaků.

• Kostel svatého Petra z 12. století na návrší u návsi
• Kostel svatého Havla z počátku 13. století s kryptou z 11. století (přestavěn neogoticky v 19. století)
• Fara
• Škola z roku 1757 (dnes sídlo obecního úřadu)
• Kamenný most Františka Josefa I. přes Sázavu z roku 1850, vystavěný ze žulových kvádrů a stojící na šesti pilířích
• Kamenný most přes potok Bystrý (Konopišťský potok) z let 1857–1858, údajně ze žulových kvádrů vyřazených při stavbě mostu přes Sázavu
• Železniční most přes potok Bystrý z let 1895–1896, napojení na železnici od 18. ledna 1897.

• Narodil se zde Ivan Bohdan Staněk (1828–1868), chemik, politik a obrozenecký básník
• Josef Topol, český dramatik a básník (1935–2015) byl též místním rodákem
• Dlouho zde pobýval Václav Pavlík (1901–1966) malíř, sochař, scénograf

• Cyklistika – Obcí vede cyklotrasa č. 19 Havlíčkův Brod – Sázava – Čerčany – Poříčí nad Sázavou – Týnec nad Sázavou – Davle.
• Pěší turistika – Z obce vycházejí turistické trasy Poříčí nad Sázavou – Konopiště, Poříčí nad Sázavou – Týnec nad Sázavou – Jílové u Prahy a Poříčí nad Sázavou – Čerčany.
• Horolezectví – V Měsíčním údolí u Konopišťského potoka se v opuštěném žulovém lomu provozuje lezecký sport. Popsány jsou čtyři desítky tras. Skály jsou vysoké do 20 metrů.^[15]
• Tramping – Měsíční údolí – trampská osada z r. 1924 (v typickém western stylu, první trampská osada v benesovském kraji a jedna z prvních v Českých zemích).^[16]

• 
  Chaty v Poříčí nad Sázavou
• 
  Most Františka Josefa I. přes Sázavu
• 
  Most přes Konopišťský potok
• 
  Kostel svatého Petra, jižní strana
• 
  Kostel svatého Havla
• 
  Kostel svatého Havla, interiér

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Poříčí nad Sázavou na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Poříčí (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Poříčí nad Sázavou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Poříčí nad Sázavou v časopise Památky archaeologické (K.V.Zap 1860)