Pořín

Pořín
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Dolní Hořice
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský kraj
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°24′47″ s. š., 14°52′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	174 (2021)[1]
Katastrální území	Pořín (8,34 km²)
PSČ	391 54 391 55
Počet domů	99 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Pořín
Další údaje
Kód části obce	126080
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pořín (německy Porschin) je vesnice v okrese Tábor ležící přibližně 17 kilometrů východně od Tábora, na hranicích s pelhřimovským okresem. Od roku 1975 je územně největší částí obce Dolní Hořice. Necelé 2 kilometry (po silnici) od vesnice stojí poblíž Radostovic zastávka Pořín na železniční trati Tábor – Horní Cerekev.

Historie

Název vsi je pravděpodobně odvozen od osobního jména Póra a vyjadřoval, že zde byl Pórův dvůr. Lze předpokládat, že tato oblast byla obydlena ještě před 13. stoletím, kdy probíhala vesnická kolonizace. První písemná zmínka o vesnici je z roku 1354 (některé zdroje uvádí rok 1361.^[3]), kdy si bratři, páni z Hradce, rozdělili dědictví. Mezi statky pana Jindřicha se uvádí i Pořín. Jak zaznamenal August Sedláček, cela oblast ve 14. století náležela pánům z Jindřichova Hradce. Z dalšího období o Poříně nic nevíme. Zřejmě to zapříčinil požár v roce 1541, kdy na Pražském hradě shořela valná část zemských desk.

Pořín v 16. století patřil Petru Smrčkovi. Jeho statky ale po Bílé hoře propadly královské komoře a byly prodány různým majitelům. Hlubokou ránu oblasti zasadila třicetiletá válka, po jejím skončení hospodářský život ještě dlouho skomíral. Berní rula dokládá, jaký stav byl v Poříně v roce 1654: čtyři osedlé usedlosti, jeden rolník nově osedlý, čtrnáct rolníků pohořelých a deset pustých gruntů. O třicet let později bylo v Poříně ještě sedm pustých gruntů. Opuštěnou půdu si přisvojovala vrchnost a podle tehdejší řádu na ní museli sedláci robotovat. Podle záznamů z druhé poloviny 18. století pořínští robotovali tři dny v týdnu.

V roce 1760 panství koupil Leopold Kolovrat Krakovský a připojil je ke Hrobům. Územní i farní příslušnost k této vsi pak trvala dlouhou dobu. Významným kulturním počinem bylo založení kostelů a škol. V Poříně je kostel datován rokem 1719 a archivní materiály dokládají založení školy v roce 1854. Přínosem pro celou oblast byla výstavba železniční trati Tábor – Horní Cerekev.^[4]

Obyvatelstvo

Představu o historickém významu obce ilustruje 574 občanů při sčítání obyvatel v roce 1861. Tento stav byl víceméně stabilizován až do roku 1930, kdy dochází k menšímu asi 8% úbytku obyvatel. Odliv obyvatel vyvrcholil v šedesátých letech, kdy se počet trvale hlášených obyvatel za deset let zmenšil asi o 23 procent. Úbytek obyvatel se nezastavil ani v následných desetiletích. V roce 1999 bylo v Poříně trvale hlášeno 108 obyvatel.

Pamětihodnosti

• Kaple svatého Bartoloměje
• Železniční most

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pořín na Wikimedia Commons